Zapomenout na Palermo
Edmonde Charles-Roux
Román Zapomenout na Palermo je strhujícím vyprávěním o lásce a nenávisti, o zákonech cti, o osudových silách a prastarých mýtech, o lidech vytržených z kořenů a přesazených do cizorodého prostředí, s nímž se nemohou sžít. Přítomný děj se odehrává převážně v New Yorku, ale četné retrospektivy nás zavedou na Sicílii v době nástupu fašismu, na Sicílii trpící, ale hrdou a uzavřenou všem vetřelcům, na Sicílii, která k sobě váže podivným poutem prokletí, žalu a lásky své děti i daleko za mořem, na Sicílii, kde celý román nakonec vrcholí. Jsme svědky dramatického střetu dvou životů v duších lidí, kteří byli nuceni odejít, aby přežili. Jedni se odchodu brání a zůstávají, až do poslední chvíle, jiní se ženou plni vzdoru za vidinou blahobytu. Jedni žijí vzpomínkami, jiní se minulosti zřeknou, ale rodná zem v nich zůstává a přechází do krve i jejich dětem, které ji nikdy neviděly. Zapomenout a zahynout, nebo se vrátit a zahynout? Edmonde Charles-Rouxová líčí s velkým zaujetím osudy novodobých vyděděnců a mezi řádky se bouří proti všemu, co je nutí odcházet z vlasti a ztrácet půdu pod nohama.... celý text
Přidat komentář
Jsou užasné spisovatelky a skvělí spisovatelé, ale také nudné sepisovatelky nebo nanicovatí sepisovatelé. K té druhé skupině v duchu zařazuji paní Edmonde Charles-Roux, které se při psaní rukopisu "Zapomenout na Palermo" podařilo zcela zapomenout na čtenáře. Nepoživatelný guláš bez ladu a skladu prezentovaných plytkých postřehů, neoriginálních myšlenek, bezvýznamných poznámek, příliš opatrných výtek a nesouvislých vzpomínek, aniž by 95% textu mělo význam pro nezajímavý příběh.
Přečetl jsem, nalákán, přiznávám, chytlavým názvem knihy. :) Autorka mě hned zpočátku navnadila svým elegantním svěžím stylem, ale v románu mi chyběl nějaký příběh, se kterým bych se mohl ztotožnit a spoluprožít ho. Tak to na mě působilo jenom jako proud emocí tu na jedné tu na druhé straně oceánu - Palermo - New York - - - spousta barev a vůní, ale uniklo mi pojítko... asi právě to byl záměr, ale já jsem se čtenářsky nechytil skoro vůbec....
Stále jsem čekala na strhující vyprávění o lásce a nenávisti. Do 130 stránky jsem se nedočkala, tak jsem knihu odložila.
Štítky knihy
New York 20. století francouzská literatura Sicílie vystěhovalci, emigranti emigrace Palermo Goncourtova cenaAutorovy další knížky
1993 | Coco Chanel |
1986 | Zapomenout na Palermo |
Vcelku dobré čtení.