Zapomenutá
Catherine McKenzie
Emma Tupperová má slibně rozběhnutou kariéru, spoustu přátel, skvělého milence… Všechno se však náhle sesype jako domeček z karet. Její umírající matka projeví přání, aby navštívila Afriku. Emma do Afriky skutečně odjede a stráví tam proti své vůli více času, než původně plánovala.
Přidat komentář
Nebylo to spatne, normálně bych po ni asi nesahla, ale pujcila mi ji kamarádka. Taková oddechovka, dej předvídatelný. Nenadchlo, ale ani neurazilo.
Celkem pěkný příběh, i když mě Emma i Dominik zlobili tím, jak pubertálně se ve svém věku chovali. Nicméně nakonec pisatelka zvolila šťastný konec, tak aby happy endu bylo učiněno zadost.
Kniha má hodně jednoduchý, předvídatelný děj, požadavek oddechového čtení přes Vánoce ale splnila.
Slátanina.
Fakt by někdo v klídečku sdílel byt s úplně cizím chlapem, aniž by měl pod polštářem schovaný nůžky??
Proč si dva dospělí lidi neřeknou do očí jak to mezi nima je/není, ale radši okolo toho dělaj tanečky jakoby jim bylo 20??
Samozřejmě nechybí usmíření s úhlavní nepřítelkyní. Co na tom, že jí chrápala s chlapem.
A věta : „ďábelsky se usmál a zavrněl“ byla fakt věta roku :D
(SPOILER) předvídatelný a zbytečně zdlouhavý román. Myslím, že se z námětu dalo vytriskat víc, než co z toho vyšlo. A to, s kým Emma skončí víme už tak od půlky knihy, ale stane se tak az v poslední kapitole. Méně je někdy více.. taková slátanina všemožných událostí, které nakonec vedou stejně k nalezení lásky. Hmmm
Dobře čtivá, dobře napsaná knížka. Jedna z těch oddechových knížek na dovolenou a na léto. Možná jsem trošku čekala více popisu o životě v Africe, škoda, že tento námět autorka nezahrnula více.
Knížka se četla dobře, jen to bylo takové jednoduché, předvídatelné. Pokus o detektivní zápletku me nudil. Emmu bych tipovala spise na pubertacku než zenu pres 30. Škoda že tam bylo tak málo z Afriky, námět zajímavý, jen úplně nevyužitý.
Příjemná a čtivá oddechovka. Nečekala jsem nic převratného, takže jsem nebyla zklamaná. Možná jsem čekala trošku více od zápletky s Afrikou, kam byla Emma poslána matkou (třeba že tam Emma najde otce). A také popis postav byl často velice podobný - každý starší člověk měl prošedivělé vlasy, které byly několikrát popsány dost stejným způsobem.
Emma po smrti své matky odjíždí na měsíc do Afriky, ovšem dílem osudu se může vrátit až po šesti měsících. Po návratu zjistí, že ji její blízcí považovali za mrtvou. Lze život vrátit do starých kolejí a pokračovat tam, kde skončila? Nebo si musí zařídit zcela nový život? A především - co z toho by jí bylo milejší?
Milá oddechovka, přestože místy vede k zamyšlení, co bychom dělali na místě Emmy
Tyhle knížky z edice Fortuna Litera mě snad ještě nikdy nezklamaly. I Zapomenutá mě nesmírně bavila, příběh neobyčejně obyčejný, zajímavé myšlenky i čtivé provedení. Mohu doporučit a s autorkou jsem ještě neskončila! :)
Název pěkně napovídá, že i já zapoměla že už jsem tuto knihu četla. Ale je to taková oddychovka, že mi to vůbec nevadilo.
Na straně 352 v knize je napsáno:,,tato mladá talentovaná autorka (...) umí vytvořit příběh, jenž vás zcela pohltí, vtáhne do sebe (...) a nedovolí vám odejít (...),, TAK TOTO SE U MĚ NEKONALO. Já bych napsala : ,, mladá autorka umí vytvořit příběh,, TEČKA. Za mě tááááhlá nuda. Takhle dlouho jsem snad žádnou knihu nečetla, měla jsem spoustu ,,mezipřistání,, u jiných knih během čtení. Taková šedá myška mezi knížkami, která neuškodí, ale nijak zvlašť nepotěší.