Zapomenutá historie - Il divino Boemo

13.09.2022

Originálně zpracovaná monografie (nikoliv román) o českém hudebním skladateli Josefu Myslivečkovi. Originalita spočívá v tom, že autorka popisuje nejen zjištěné údaje, ale také to, jak na údaje, které zde uvádí, sama přišla. Vyhýbá se akademickému popisu, z knihy je cítit, že Josefa Myslivečka a jeho hudbu měla opravdu ráda. Tento velmi citlivě a vkusně dávkovaný emoční náboj sice pravděpodobně vede k určité míře neobjektivity, ale i tak je kniha stran reálných informací velmi bohatá. Z mnoha detailů, které zaujmou vybírám některé:
1. Dojmy z Myslivečkovy hudby autorka čerpala z nemnoha nahrávek a živých provedení, a to včetně dětských žákovských, což vše v knize popisuje. (O něčem jako Youtube se v době vzniku knihy nikomu ani nesnilo.)
2. Při líčení žákovského koncertu z Lidové školy umění v Ostravě se jí podařilo velmi milým způsobem zkomolit příjmení houslisty, který hrál Myslivečkův houslový koncert. Zde uvedený Jaroslav Kroužil je ve skutečnosti budoucí profesor houslové hry na ostravské konzervatoři Jaroslav Kouřil.
3. Cenné je autorčino upozornění, že Josef Mysliveček dostal hodnotný titul Boloňského akademika ve stejný den jako ukrajinský skladatel Maxim Sozontovič Berezovskij.
4. Osobně mne zaujalo a velmi dojalo svým výsledkem autorčino pátrání po údajném Myslivečkově paláci v Římě. Paní Šagiňanová si našla adresu a vydala se tam. A s překvapením zjistila, že tam není nic. V podrobném průvodci se dočetla, že kdysi zde stálo mnoho ubohých domků, které byly strženy, takže už je z tohoto místa velmi krásný výhled. Opravdu poučný příklad toho, jak agentura JPP (jedna paní povídala) dokáže z pravděpodobně pronajatého bydlení udělat dům, z domu hotový palác, z hotového paláce palác, z paláce přepychový palác, kde víno teklo proudem, atd..
5. Kniha v souladu s tradicí našich překladatelů nemá přeložen originální název. Ten je v překladu "Vzkříšení z mrtvých."