Plameny pomsty
Evan Winter
Nezapomenutelná, nemilosrdná a napínavá fantasy série úspěšného kanadského spisovatele Evana Wintera pokračuje druhým svazkem, v němž musí svržená královna spojit síly s mladým válečníkem, aby vyrvala svůj trůn uchvatitelům a zachránila svůj lid. Tau a jeho královna se zoufale snaží oddálit útok domorodých obyvatel Xiddy, a tak vypracují nebezpečný plán. Pokud Tau uspěje, získá královně čas, aby mohla shromáždit své jednotky a zahájit mohutnou ofenzivu proti svému vlastnímu hlavnímu městu, kde mezitím zrádci vydávají její sestru za „pravou“ královnu Omehijců. Jestliže se Tsioře podaří město dobýt, znovu usednout na trůn a sjednotit svůj lid, pak budou mít Omehijci alespoň jistou šanci hrozící invazi přežít…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , ArgoOriginální název:
The Fires of Vengeance, 2020
více info...
Přidat komentář
Druhý díl mi přišel trochu slabší, než ten první – občas některé věci působily trochu nedomyšlené nebo nedopracované, ale i tak mě to bavilo.
Podobne ako u prvej časti, aj pri tejto ma príbeh chytil od prvej strany a nepustil. Čítanie som si užívala, bavilo ma to. Menší problém stále mám s postavami. Tau je podľa mňa až príliš tvrdohlavý, spočiatku mi to liezlo na nervy, ale časom sa to zlepšilo. A aj keď väčšina postáv je fajn a sú aj celkom zaujímavé, či už tie hlavné alebo vedľajšie, tak nejak mi žiadna neprirástla k srdcu. Ale pri čítaní mi to nevadilo, páčil sa mi ten zvyšok, hlavne prostredie, ktoré má exotický nádych. A aj keď sa tam toho veľa nedialo, v podstate sa len postavy presúvajú z miesta na miesto, tak ma to nenudilo, bola som zvedavá ako to celé dopadne a či sa Tsiore podarí splniť svoju úlohu. Aj keď v istej časti knihy som začala pochybovať, či je ona tá skutočná kráľovná. Tiež sa mi páčil tréning mužov pod vedením Taua, trénovali v podstate neustále, takže bojov bolo v knihe habadej. No a na konci knihy bol teda poriadny boj, aj drakov som sa dočkala. A ako to býva zvykom, skončilo sa to v tom najlepšom. Takže ďalšej časti sa neviem dočkať, aj keď čakať budem asi celkom dlho, už nech tu je.
Druhý díl Žáru pokračuje ve stejných kolejích jako jednička. Celkově prostředí a nápad s démony je hodně zajímavý, ale většinu knihy čtete o opakujících se bojových cvičení, děj se nikam neposouvá. Přitom to prostředí nabízí tolik zajímavých linek. Když se konečně rozběhne akce, je konec...škoda:/
Na druhé pokračování jsem se docela těšila, ale samozřejmě jsem si předem nedělala příliš veliké naděje, že by to mohlo být něco mimořádného. První díl mě nadchl především svojí rozdílností od jiných příběhů, námětem i způsobem vyprávění s mnoha novými pojmy. Ty sice člověku občas matou mozek, ale chce to vytrvat.
Druhý díl se však nesl v hodně pomalém a nudném tempu. V podstatě šlo jen o přípravu války a nějaké drobné konflikty bokem, které k tomu vedly. Příliš času bylo věnováno bojům a výcviku, tréninku v zásvětí a tak podobně. Mám dojem, že snad ještě více než dříve. A to se stávalo dost únavným.
Nejlepší se ukázala poslední čtvrtina, protože tak jak se většina knihy táhla, tady najednou bylo moc změn, zvratů a nových momentů. Ukázala se Tsiořina druhá tvář, takže o ní leckdo může pochybovat, došlo k odhalení její sestry, což taky bylo takové zamotané. Až nakonec v tom nejlepším a nejdůležitějším to skončilo. Kdyby tohle tempo a zajímavost fungovala po celou dobu, přečetla bych to snad za dva dny a ne dva týdny...
Pokud má mít kniha nějaký skrytý význam na pozadí nebo něco takového, tak si nejsem jistá, zda jsem to tam viděla. Všeobecně tyto náznaky v knihách moc nehledám, nějaký vyšší smysl a podobně. Mě jde především o příběh, dojmy, napětí a jiný svět mimo ten náš, než vyloženě o poselství...
Tentokrát jsem se bavila méně a čtení mi proto trvalo déle. Nicméně jsem díky konci zůstala jen tiše sedět a přemýšlela, co by mohlo být dál. Kniha má sice spoustu nedostatků, které teď vidím hodně zřetelně, ale stejně mě příběh baví a chci se dostat k cíli. Takže pokračování mám v plánu.
Druhý díl nebyl tak napínavý jako ten první, ale odpověděl na nějaké dotazy, ke kterým se jednička nevyjádřila - protože byla ryze akční záležitostí. Tau konečně nemele jen to své pomsta, pomsta - ale zvažuje taky následky svého chování. Autor si uvědomil, že čtenáří potřebuji trošku víc, než jen akční tréningy a bitky. Za mě mohl jít tedy ještě kousek hlouběji, ale nebudu ze sebe dělat super náročného čtenáře. Neříkám, že to bylo 100% perfektní, ale zážitek ze čtení jsem si určitě nějaké odnesla.
Autor od začátku pokračuje v tempu nastaveném koncem Hněvu draků. Příběh se rychle odvíjí a čtenář je vtažen do děje, jenže gradovat nelze do nekonečna. Děj navíc postupně sklouzává k opakování podobných situací a okouzlení novým neznámým prostředím z prvního dílu již nefunguje. Přesto se kniha čte dobře a v podstatě neobsahuje nudné pasáže. Konec mi však oproti Hněvu draků přišel o něco slabší a nedostavil se žádný moment překvapení.