Jež se stala sluncem
Shelley Parker-Chan
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534676/bmid_jez-se-stala-sluncem-65fb491a13ca2.jpg
4
15
15
Zářivý císař série
1. díl >
Podmanivý a poetický román o válce a osudu, zasazený do alternativní historie staré Číny. V nuzné vesnici na prašné žluté pláni, kde vládne bída a hladomor, se dvě děti dozvědí svůj osud. Chlapci je přisouzena sláva a výjimečnost, kdežto dívce jen zapomnění. V roce 1345 vládnou Číně tvrdou rukou Mongolové. Živořící rolníci z planin ve středním vnitrozemí slýchají o význačnosti leda v bájích a pověstech. Proto když je osmému synu rodiny jménem Ču Čchung-pa přiřknut právě takový velkolepý úděl, všichni překvapeně žasnou, kudy se asi jeho cesta bude ubírat. Zato sudba nicoty, kterou si vyslechne bystrá a zdatná druhá dcera rodiny, nikoho nepřekvapí. Když však obě děti po útoku lapků osiří, je to Ču Čchung-pa, kdo podlehne beznaději a zanevře na život. Dívka se odmítne vzdát, a aby své předurčené smrti unikla, přivlastní si bratrovu totožnost a vstoupí do kláštera v přestrojení za mladého novice. Tam Ču poháněná spalující touhou přežít zjistí, že se nezalekne ani těch nejotrlejších činů, pokud ji skryjí před jejím osudem. Jakmile její klášterní útočiště stihne odplata za podporu povstání proti mongolské nadvládě, Ču se chopí příležitosti, aby si vymohla zcela jinou budoucnost: odhozenou slávu svého bratra.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
She Who Became the Sun, 2021
více info...
Přidat komentář
Román Jež se stala sluncem od Shelley Parker-Chan mě hluboce zasáhl svou podmanivou kombinací historické věrnosti a neuvěřitelného příběhu o síle vůle. Kniha nás zavádí do surového světa 14. století, kdy Čína byla rozervána válkou, hladomorem a beznadějí. V tomto neúprosném prostředí se zrodí hrdinka, která přes veškerou nepřízeň osudu bojuje nejen za své přežití, ale za právo na existenci. Příběh sleduje dívku, která po tragické smrti svého bratra převezme jeho identitu, aby unikla zmaru a bezvýznamnosti. Tento akt zoufalství je však také začátkem cesty za mocí, slávou a znovuobjevením sebe sama. Shelley Parker-Chan mistrovsky kombinuje epické bitvy s hlubokými osobními konflikty, kdy hrdinka čelí neustálým dilematům a morálním výzvám. Styl psaní je bohatý, evokativní a vtahující – každá stránka je plná obrazů, které čtenáře doslova přenesou do drsného světa plného bolesti, naděje a ambicí. Emocionální hloubka postav je dechberoucí – Ču, která se odvážně postaví nepřízni osudu, nás provází příběhem, který je stejně srdceryvný jako inspirující. Přes všechny krutosti, kterým čelí, její odhodlání a síla vůle rezonují s každým, kdo se kdy snažil překonat nemožné. Jež se stala sluncem je nejen poutavým historickým románem, ale také příběhem o tom, jak daleko je člověk schopen zajít, aby dosáhl svého osudu. Tento román je opravdovým pokladem pro každého, kdo hledá příběh, který ho nenechá chladným a přiměje ho přemýšlet o své vlastní cestě a identitě.
V Jež se stala sluncem jsem se spolu s australskou autorkou tentokrát vydala do Číny, navíc Číny 14. století, kdy ji ve svých rukách drží Mongolové. Shelley Parker-Chan se ovšem nedrží zcela historie, naopak by mělo jít o historii alternativní, ovšem já jakožto tématu neznalá míru fabulace nedokážu posoudit.
Nicméně co mě naopak baví, je téma postavení žen, proto si hrdinka velmi rychle získala moje sympatie. Žije jen s otcem a bratrem, v chudobě, kraji vládne hladomor. A zatímco jejímu bratrovi Ču Čchnug-povi je prorokována zářná budoucnost, její osud se zdá být prázdný. Když ale nakonec z rodiny zůstane naživu jen ona, rozhodne se přivlastnit si bratrův osud a vypraví se na cestu k jeho naplnění.
Jasně že takové hrdince fandím, ať už se vydává za chlapce, ať už je v klášteře mezi mnichy nebo kdekoli jinde. Není přece nic horšího, než když vás společnost vnímá jako bytost dobrou jen k tomu, aby se provdala a byla po ruce svému muži. A přesto.
Dívka-Ču nakonec o všechny moje sympatie svým chováním (hlavně v závěru) přišla, protože najednou jako by se z ní vytratila veškerá lidskost a nechala se zaslepit jen vidinou svého zářného osudu.
Atmosféra knihy skvělá, výborně jsou vykreslené ony stíny, které si její úhlavní nepřítel Ou-jang vleče s sebou, dobře jsou provázané vztahy postav, jazyk románu je taky parádní. Ale Ču, proč?
Jde o duologii a na román navazuje Jenž utopil svět a mně se do něj nechce. A pokud se do něj přece dám, bude to nakonec spíš kvůli hlavnímu záporákovi jedničky, tedy Ou-jangovi.
Zmatek. V příběhu, v postavách a především ve vztazích mezi nimi. Dramatických situací, které by táhly děj je pomálu, a navíc jsou napsány (a pravděpodobně i přeloženy) toporně. Politické pozadí je nesrozumitelné. A vrcholem všeho je svítící mandát (sic!). Ztráta času a marné čekání na to, že se s blížícím koncem knihy nesmyslné pohnutky všech 30 hlavních postav nějak vysvětlí. Pokud jste alespoň trochu vlastníky kritického myšlení, tak se tomuto blábolu zeširoka vyhněte!
Ču-čchung pa je postava, která se vůbec v ničem nepodobá třeba takové Mulan. Nicméně to srovnání se mi malilinko nabízí, jelikož neznám zase tak moc příběhů odehrávajících se v historické Číně, a s hlavním protagonistou, který táhne do války a pod zbrojí skrývá jisté tajemství. Jeho příběh je odlišný - už jen tím, že se s mužskou identitou podivuhodně sžije. Nemyslím tím, že je trans - alespoň z příběhu to nevyplývá; žije v krutém světě, jako dítě přijde o rodinu a jako dívka by nepřežil - jako chlapec má šanci, že by jej mohli přijmout v buddhistickém klášteře. A pak už jím musí zůstat. Otázka, co by si sám zvolil, je bezpředmětná. Nicméně chová se natolik chlapecky - a později chlapsky - že o něm přemýšlím těmito zájmeny.
Jeho příběh se ze začátku čte snadno a lehce - překonávání útrap, tajemství, život v klášteře - až to jednoho trochu ukolébá. Potom se zjeví Ou-jang, antagonista, a do té pohody hodí vidle. Zbytek příběhu jsou už jen válečná tažení a intriky jako ze Hry o trůny. Chce se vám fandit Ču-čchung povi, protože zjevně nemá šanci, je fyzicky slabší - ale mazaný. Pomalu, ale jistě postupuje v žebříčku hodností výš a výš. Jenže přitom, chudáček, musí občas dělat těžká rozhodnutí. Mám na mysli rozhodnutí morálně šedá. Takže mu pomalu fandit přestáváte. (Tedy alespoň já.)
Pro mě je hrdinou příběhu (byť tragického) Ou-jang. Je to pohledný mladý generál nepřátelské armády. A je to kastrát, což mu jeho spolubojovníci nikdy nezapomenou připomínat. Slouží rodině, která zavraždila jeho rodinu (a jeho zmrzačila), a tváří se, že to všechno pokorně snáší. Jasně, že plánuje pomstu, to snad ani není spoiler. Potíž je v tom, že pomsta musí zahrnout i prince Esena, který má Ou-janga za svého nejlepšího přítele - a Ou-jang je do něj zamilovaný. Ne že by to přiznal. Ze dvou dějových linií, které se v knize střídají, pro mě tahle byla zajímavější - třebaže je to zápletka vlastně průhledná a od první chvíle je jasné, kam tenhle příběh spěje.
Ču-čchung pův příběh měl být hlavní zápletkou, ale za mě ho Ou-jang výrazně zastínil.
Je to celkem pomalá, solidní a zajímavě poetická kniha; spíš historická než fantasy (kromě duchů tam skoro nic nadpřirozeného není). Až na to, že ta historie je alternativní - avšak letmým pohledem na wikipedii shledávám, že možná jedinou výraznou změnou je ta, že zakladatelem dynastie Ming je tady žena.
Jež se stala sluncem
Výborná knížka, napínavá a dobře vypointovaná, v přitažlivých a pro nás exotických kulisách staré Číny. Ačkoliv hrdina (hrdinka?) Ču je výrazně negativní a měla jsem opravdu co dělat, abych pro ni v sobě vykřesala alespoň nějaké sympatie (i když pochopení asi ano), bohatě to vynahrazuje její protipól, generál Ou-Jang, jehož příběh má všechno: napětí, lásku, zradu, odvahu a čest, a čtenář mu fandí, i když jeho cesta je cestou krve. Moc se těším, kam nás zavede druhý díl. Tyhle fantasy od Hostu já můžu.