Zatímco plyne noc
Fríða Á. Sigurðardóttir
Román islandské autorky je vyprávěním ženy ve středním věku, která si u lůžka umírající matky zaznamenává dávno zasunuté vzpomínky na své mládí a na životy svých předků. Obraz čtyř ženských pokolení, tvrdě zkoušených svými muži a dětmi, přírodou a osudem. Román byl v r. 1990 oceněn prestižní Cenou Severské rady za literaturu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1997 , Mladá frontaOriginální název:
Meðan nóttin líður, 1991
více info...
Přidat komentář
Moc zajímavá kniha. Hlavně vystavění celého příběhu, kde se protnou životní příběhy čtyř generací. Zpočátku je ve všech těch postavách, myšlenkách a útržků příběhů trošku chaos, ale postupně se střípky pokládají v jeden smysluplný celek.
Četla jsem v únoru 2008. Podle mých poznámek:
Zajímavé pohledy a osudy, životy a názory žen v různé době i v různém věku jejich života.
Bohužel nakonec až moc spletité, čtenář musí pořád hlídat, kdo je kdo.
Citát:
"Nechápu k čemu Islanďané potřebovali peklo, když žili v této zemi."
Naprosto nechtěně a neplánovaně jsem se v poslední době setkala hned s několika knihami, jejichž tématem je loučení s umírajíci či zemřelou blízkou osobou a u té příležitosti bilance vzájemných vztahů, která se rozroste do bilance vlastního života pozůstalé postavy. Byly to nejdřív knihy
http://www.databazeknih.cz/knihy/kratsi-nez-vzdech-86743 ,
http://www.databazeknih.cz/knihy/pet-hodin-s-mariem-92559
a teď, jako bych to přivolávala, zas tahle.
Na rozdíl od předchozích dvou zmíněných knih, které jsou poznamenané jižanskou zemí původu, a tedy i jiným, vášnivějším, extrovertnějším přístupem k vztahům s mrtvým a k souvisejícím rituálům, tato je hodně typickým plodem studeného Islandu.
Dcera sedí u lůžka umírající matky a jakoby poznala, že odchodem mámy zmizí i příběhy dávnějších předků, vybavuje si vše, co kdy slyšela o její rodině, co kdy zažila s příbuznými, jak se jejich životy podepsaly na tom jejím. Islandská zima, tma, věčný boj s mořem a izolovaností, surovost těžkého života s dopadem na surovost ve vztazích. Působivé a nesnadné čtení.
Vypíchnu citaci, která se hodí na mnohé situace:
"To, co se děje, nemůžeme moc ovlivnit, ale jedno ovlivnit můžeme: jak se zachováme."
Intimní zpověď zralé ženy plné vzpomínek, nádherných islandských reálií a zajímavých obyvatel neobyčejného Islandu. Měl jsem trochu potíže udržet při čtení pozornost a tak jsem knihu četl na dvakrát. Nakonec jsem rád, že jsem se ke knize vrátil, stála za to!
Docela zajímavé, ale přiznám se, že se mě kniha nijak nedotkla. Možná, že by mi vše do sebe lépe zapadlo, kdybych si ji přečetla ještě jednou.