Zatmění
Jo Nesbø
Harry Hole série
< 13. díl
Harry se vrací domů z Los Angeles, kde se marně snažil upít se k smrti. V patách má vymahače dluhů a před sebou vraždu dvou mladých žen. Ze zločinu je obviněn známý realitní magnát. Pokud Harry do deseti dnů najde skutečného vraha, zachrání několik lidí najednou. Jako soukromý vyšetřovatel dá dohromady tým odpadlíků: zkorumpovaného policistu, psychologa umírajícího na rakovinu a bývalého taxikáře prodávajícího kokain. Čas letí jako splašený, vrah je vždy o krok napřed a krvavé zatmění se neúprosně blíží.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2023
,
Voxi
Originální název:
Blodmåne, 2022
Interpreti: David Matásek
více info...
Přidat komentář
Ale jo, jsem spokojená. Kniha se dobře četla na rozdíl od předchozího dílu, který mě nebavil. Možná jsem trochu měla pocit, že je to takový slabší odvar, než na který jsem zvyklá, ale to bude možná tím, že jak člověk čte brutální knihy, tak se stane otrlým:-)
Tak nějak souzním se všemi předchozími čtenáři, kteří z knihy nebyli tak úplně paf jako z jiných knih od Nesba.
Což ale neznamená, že by se mi kniha nelíbila. Tady to je prostě klasika - přečteno rychle jedním dechem, na Harryho jsem se těšila a ráda prožila těch pár večerů v jeho společnosti, vraha jsem opět netipla správně a tady v této knize navíc mě velmi zaujalo, bavilo a zároveň děsilo povídání o parazitech. Úplně na zadek si z tohoto dílu nesednu, takový ten wow efekt jako třeba u sněhuláka nebo Levharta se nekonal, ale jasně, že už teď se nemůžu dočkat dalšího dílu :)
Pro mě bezva, od prvních stran mě to chytlo a i jsem se při čtení musela pro sebe spokojeně usmívat, jakou jsem z dalšího setkání s Harrym měla:-). To, jak je pachateli (jehož osobu však přesně neznáme) od počátku vidět do hlavy a přitom se kolem něho pomalu stahuje smyčka se mi moc líbilo - konec mě překvapil, opět jsem však tipovala špatně:-D
Harry Hole je pořád ještě fenomén, ale už to není to, co to na začátku série bývalo. Autor se rozepsal, je zde hodně na co navazovat z minulosti, ale už to je pro mne trochu předvídatelná rutina. Rej homosexuálů je také už ohraný, jakož i jiné sexuální hrátky, o udržitelném alkoholismu nemluvě. Příběh plný cizopasníků a useklých hlav mne také do euforie nedostal a tak mne brodění takového množství stránek chvílemi otravovalo a těšil jsem se na konec. Sice stále na velmi dobré úrovni, ale již ne bomba. Možná že třináctka je dobré číslo pro ukončení série, což ovšem neočekávám.
Oproti předchozím dílům mi tam něco chybělo, nevím. Přijde mi trochu jako překlenovací díl. Tak uvidíme, co bude dál.
Jasně, že to je podle schématu a první ani druhý podezřelý není tím hlavním, i když má taky nějaké máslo na hlavě. Od začátku mu vidíme do hlavy, ale kdo je to, netušíme. Až poslední čtvrtina se rozjede a šup, šup, je hotovo. Harry se opět pokouší léčit, opět namáhá své podvědomí, podléhá intuici, staví svůj loserský tým a opět mu to vyjde. a na konci je naznačeno/zaděláno na další díl, kde půjde o samotného Holea. Už se těším.
Moc jsem se těšila na dalšího Holea, ale jsem mírně zklamaná. Možná by bylo lepší kdyby to Nožem skončilo. A závěr naznačuje další díl.
Níže zaznělo, že kdo nečetl Nůž, měl by si ho přečíst, než se pustí do Zatmění. Já bych doporučila přečíst celou řadu postupně. Každý díl se na Harrym nějak podepsal, v každém se jeho příběh rozvinul. Jistě, kdo si přečte kterýkoli náhodný díl, užije si slušnou detektivku. Ale Harryho příběh mu zcela unikne, což je dost škoda.
Tentokrát jsem se nenechala tolik tahat za fusekli a tip jsem měla správný. Ovšem pro požitek z četby je tip na vraha (alespoň pro mě) zcela nepodstatný.
Harry, jsi v podstatě pohádková postava, tohle by reálný člověk nedal. Tak doufám, že nám ještě dlouho vydržíš. :)
Ze začátku jsem cítila lehké rozpaky, možná rozladění... kolik povinně korektních témat a jak moc do hloubky se budou řešit? Ale pak se rozjel další příběh, nezklamal, protože to byl typický Nesbo ve výborné formě, jak se říká. Nicméně, už to - pro mě - nebyla taková jízda, jako bývávala. Už jsem neměla potřebu s sebou knížku tahat všude, kam jsem šla a ani nečetla do dvou do rána. Těžko říct, zda to způsobila delší pauza mezi tímto a předchozím dílem, nebo pocit, že už pomalu dochází k loučení. V dobrém závidím všem, kteří s Harrym teprve začínají a tu úžasnou jízdu, která je teprve čeká.
Mnoho tu již bylo napsáno, jen bych se opakovala. V jednom z rozhovorů s Jo Nesbem jsem četla, že to, jak a kdy série s HH skončí, má již dávno promyšleno. A na této knize je to znát. Harry se mění, už to není ten neomylný, drsný , sebestředný chlapík. Tím, jak ztrácí blízké lidi , tím více nachází sebe sama. Mě ten proces extrémně baví sledovat, ač se s tímto geniálně vytvořeným antihrdinou budu loučit opravdu těžce. Výborná knížka, zajímavá, napínavá, krutá i dojemná. I té angličtiny tam bylo tak akorát, že jsem se s ní v pohodě poprala:-). Mimochodem, kdysi jsem četla první případ Harryho, knihu Netopýr, ještě v jiném překladu, než od skvělé Kateřiny Krištůfkové a nechápala jsem, že ji napsal stejný autor, to prostě nebyl Nesbo :-). A od té doby docela sleduji i jméno překladatele a mám své oblíbené, kteří nezklamou. I Zatmění jsem přečetla jedním dechem a nemohla se odtrhnout. Málokdy u mě, u detektivky, pracují emoce, u této dokonalé série vždycky.
Nelíbilo se mi to. Ostatně už jako asi třetí Harry po sobě. Nesbo jede v případě své nejznámější postavy těžce na kvantitu než na kvalitu a v Zatmění je to opět poznat. Změť všeho možného s hlavním vyšetřovatelem, který trhá rekordy z mrtvých vstání, ačkoli už ho život už poslední dva díly nebaví. Děj je předvídatelný v uvozovkách plný "wau okamžiků" a nemá žádnou přidanou hodnotu. Byla jsem opravdovým fanouškem Jo Nesba, ale poslední dobou mám pocit, že jediný, kdo se s Harrym nedokáže rozloučit, je on sám.
Jo Nesbø opět nezklamal. Harry Hole je zpět a děj má spád od začátku do konce.
85%
..."Jak jsem říkal, je mi to líto, jenže životní cyklus parazitů je třeba dokončit. Aby se mohli rozmnožit, víš. Až bude nutné infikovat dalšího jedince, potřebuju mít nové, čerstvé parazity. Chápeš?"
______________________________________________________________________________________________________________
Skvělý thriller, dozvíme se tam hodně zajímavého o parazitech. Je velice čtivý, napínavý, občas nechutný, s výbornou zápletkou, s mnoha zvraty, které směrem ke konci přibývají a v závěru už docela překombinovaný, ale mně se to líbilo. Připravil mně hodně překvapení, to se týká i úplně poslední věty v knize.
Vřele doporučuji! Jenom bych chtěla připomenout, že je opravdu lepší číst sérii s Harry Holem postupně, jinak Vám mohou být vyzrazeny některé skutečnosti z předchozích dílů. Já jsem to zrovna neudělala.
David Bowie
měl pravdu,
když zpíval,
že Homo sapiens
už není k užitku.
V pořadí již třináctý příběh s alkoholickým vyšetřovatelem Harry Holem, mě opět totálně dostal. Vůbec nechápu, kam na to pan Jo Nesbø chodí. Kde bere ty náměty, jak vymýšlí ty vraždy a cesty které vrah i Harry musí absolvovat, aby se dostali tam, kam chtějí? To propracování děje mě strašně fascinuje. Navíc, brutalita a způsob zabíjení, to je prostě umění, něco takového podat svým čtenářům a při tom v nich nevyvolat zvracení. Naopak, lidé vědí, že přijde něco zlého, něco krvavého, něco, co vám zvedne žaludek, a přesto tyto jeho příběhy čtou. A já jsem rád, že patřím mezi ně. Že neodsuzuji ti brutálnost, ale že naopak nadšeně sleduji stopy vyšetřovatele, který nás vždy dokáže svými činy překvapit a zaskočit.
Malá ochutnávka:
Harryho první setkání s L.A, představovaly čtyři noci v levném špinavém motelovém pokoji bez klimatizace na bulváru La Cienega, kde se to hemžilo šváby, teprve pak se mu podařilo pronajmout si ještě levnější pokoj ve čtvrti Laurel Canyon, také bez klimatizace, jenom s většími šváby. Svým způsobem se tam ale zabydlel, jakmile v sousedství objevil bar Creatures, kde měli tak levný alkohol, že usoudil, že by se tam asi dokázal uchlastat k smrti.
V tomto případě mě zaskočilo i těch několik velmi zamotaných situací. Pan spisovatel zde poukazuje na fakt, že i Harry Hoile je obyčejný člověk a že ne všechno mu vyjde, tak jak si naplánoval. Navíc, od určité doby už čtenář vyloženě ví, kdo je vrahem, ale nakonec je překvapen, jak složitá cesta vede k jeho dopadení. Záměrné situace, kdy vše směřuje určitým směrem, se najednou obrací v opak a čtenář jen zalapá po dechu, protože už byl přesvědčen, že ví, kam to směřuje. Po dočtení příběhu jsem měl chuť ožrat se jako prase, ale nejsem Harry Hole, abych si mohl dovolit dorazit do práce pod vlivem. Krvavý měsíc je dalším perfektním kriminálním příběhem z pera geniálního tvůrce. Mimochodem jsem nějak nepochopil, proč se příběh jmenuje Zatmění, když by mu Krvavý měsíc slušel mnohem víc.
Citát: Moje závěry sedí, jenom je tu někde drobná chybička. A já ji potřebuju najít.
Super, Nesbo opět potvrdil, že umí psát. Zajímavé téma, nekompatibilní skupina "vyšetřovatelů" a hodně zvratů. Pachatele jsem odhadl brzo, ale autor si mě zase povodil...
Nesbo opět nezklamal. Spousta zvratů, pachatel byl velkým překvapením. Ståleho je mi líto. Truls najednou skoro klaďas?
(SPOILER) To byla zase jízda! Vůbec nechápu, kam chodí Jo na nápady, napadá mě třeba i doktor Fleger, který o parazitech rozvíjí různé teorie? Opět originální zápletka, neskutečně napínavě napsaný příběh, a já jsem moc ráda, že je Harry zpět v plné síle!
(SPOILER)
Nepotěšil jste mne, pane Nesbø, ani já vás nepotěším: hodnotím jako průměr, a to jen proto, že jsem s Harrym absolvovala všechny jeho předchozí "eskapády" (tj. kdybych četla toto jako první, do série bych se asi ani nepouštěla).
Všichni píšou, že Harry stárne - mně naopak spíš vadí, jak je pořád stejný: alkohol je jeho pánem, i tady přes dobré úmysly se často ocitá v podroušeném, tedy naprosto nepoužitelném stavu; autority pořád nesnáší, tudíž by se nezapojil do policejního vyšetřování jako řadový zaměstnanec, přitom rád využívá (samozřejmě pokoutně, tedy vlastně zločinně) všech vymožeností moderní laboratoře a výstupů krimi týmu specialistů policie a kriposu; rodina mu nic moc neříká, přitom děsivě ho pronásleduje Ráchelin duch (o Olegovi jsou v celé knize jen dvě kratičké zmínky, bezvýznamné), a současně s maličkým Gertem je okamžitě na jedné vlně... (Minulé díly jsem si z hlediska partnerských a rodičovských a přátelských vazeb HH moc nepamatovala, zdejší narážky mi taky moc nepomohly, ale to podstatné jsem pochopila.)
Ale nejhorší je, že si nějakým způsobem (no, 12 dílů to trvalo, že) vybudoval jakousi auru jediného kriminalisty schopného řešit sériové vraždy v Norsku (?), takže se k němu prakticky všichni bez výjimky (vlastně i jeho zarytí nepřátelé) chovají pomalu jako k Bohu, očekávají jeho nápady (a řešení) a vzhlížejí k němu, aby mu mohli přisluhovat v jeho božském tažení. Nu, Bůh to není, ale naneštěstí ani dobrý kriminalista ne - jak sám i přiznává, nespletl se jednou, dvakrát, ale rovnou třikrát, a to už i ubohý čtenář měl jasno!
Tolik k hlavní postavě, teď k celému krimirománu: do třetiny se ohledně vyšetřování nedělo nic, záhy známe pachatele (jeho přezdívkou) a v polovině známe i jeho motiv. A pak se zbývajících skoro 300 (z 540) stran plácáme v neslaném nemastném ději.
Jakkoli hnusný námět parazitů, není to ovšem nikterak originální (mně naneštěstí utkvěla v barvitých vzpomínkách asi málo známá Jedenáctá morová rána, kde se mi dělalo stejně nevolno, protože šlo o tasemnice a její bobule se také usazují v člověku kde libo, včetně očí); pojídač mozků už tu taky byl, Hannibal Lecter, ostatně odtud byl ještě jeden prvek naznačeně použit v ději ... Tolik co do originality a příjemnosti čtení.
Nesbø zřejmě miluje číslo tři: nejen že se tolikrát běžně Harry plete ve "výběru" pachatele, ale autor zde schválně natahoval děj a čtenáře rozehráním tří mileneckých partií vrcholících v závěru knihy, z nichž se měl konečně vyloupnout opravdu pachatel, za cenu případně dalších obětí. Nepříliš povedené.
Stejně jako závěrečné melodrama se smrtelně nemocným přítelem, který byl schopen se vmžiku vyštrachat nejen z nemocniční postele, ale absolvovat výlet vyžadující jisté fyzické (a herecké) předpoklady, a dotáhnout šarádu do konce. Neuvěřitelné.
Takže z celého příběhu mne vlastně nejvíc zaujal a potěšil originální prvotní (obalující) případ s Lucille v L.A. a jejími věřiteli, a Harryho vtipné (či spíš typicky vabank) řešení jejího problému, což dalo základ jeho návratu domů a celému osloskému "vyšetřování".
Na druhou stranu (po přečtení zdejších komentářů) mi nijak nevadily anglické vsuvky, jednak jich bylo ve skutečnosti pramálo a byly buď bezvýznamné, nebo podle kontextu srozumitelné (včetně závěrečného dialogu s Lucille). Stejně tak jako hudební připomínky - těch bylo co do počtu tak na prstech obou rukou, víc ani ne, což v knize o 500+ stranách moderního autora s chutí přidávající hudební podtext je opět (přijatelně) zanedbatelně.
Howgh.
Skvělé čtení a zase zlom až v závěru.... V průběhu četby jsem nechápala, proč se občas plynule prolnou dva různé děje, ale ano, všechno má svůj smysl. Na 13. díl v sérii jsem se těšila a splnil očekávání. Je obdivuhodné, jak Nesbo dokáže držet laťku pořád tak vysoko.