Zatracení
Jiří Bigas
Autor chtěl napsat knihu o Jidáších. Jenomže kdo je Jidáš? Ten, o kom jako o zrádci mluví jiní, nebo kdo sám cítí vinu za události, kterým neuměl čelit, za část vlastních ale i našich společných dějin, které ho zaskočily a často převálcovaly? V pěti neveselých povídkách z naší ne tak dávné minulosti naleznete smutné a podivné hrdiny, viníky i nevinné oběti, nikdy si ale nemůžete být tak docela jistí, kdo je kdo… V šesté knize Jiřího Bigase otevřete několik třináctých komnat a najdete sedlinu ze samého dna lidských duší – téměř ničím neomezenou moc papalášů, malá vítězství a velké ústupky bezmocných, hledání pravdy a popírání pravdy, útisk soukromých rolníků a šikanování věřících, prohraný boj s vlastním svědomím, závist, strach, porušení božího přikázání, trest, nebo odpuštění, zatracení a možná vykoupení. Asi se potom budete ptát: Kdo z nás je bez hříchu a viny? Pokud právě vy znáte odpověď, hoďte první kámen! Nová kniha Zatracení je společně s tituly Vrahovice 119 a Supl součástí autorových PAMĚTÍ BEZPRÁVÍ, příběhů o minulých křivdách lidí na lidech. To, že jsou minulostí, určitě neznamená, že jsme se polepšili a že se dnes nedějí nové křivdy.... celý text
Přidat komentář
Silné povídky, hlavním motivem je deformace lidí komunistickým režimem, ať již v době vyhnání Němců, kolektivizace, likvidování klášterů, pozdní normalizace ...
Působivá kniha hledá motivy zrady a zároveň problematizuje zjednodušený (černobílý) pohled na to, kdo je zrádce. Další tolik potřebný příspěvek k našemu nevyrovnávání se s minulostí a k vysvětlení, proč stále podléháme laciným svodům a vlastním klamným nadějím.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Cochcárna |
| 2009 | Vrahovice 119 |
| 2010 |  Místečko |
| 1988 | Kdo se dotkne duhy |
| 2012 | Supl |
Obálka je mrazivá, až depresivní. A obsah? Podobný. Vyrovnávání se s nepříjemnou minulostí. Kladení důležité otázky: kdo mezi námi je nebo byl zrádce... Možná každý z nás jednou zradil, právě teď zrazuje, někdy v budoucnu zradí. Je-li život o kompromisech, je také o zradách, malých i velkých, soukromých a veřejných, odpuštěných i neodpustitelných. Představa, že staré křivdy lze napravit nový je lichá. Tohle určitě stojí za přečtení. A za přemýšlení.