Závěť a jiné balady
François Villon
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379714/bmid_zavet-a-jine-balady-2mi-379714.jpg
5
32
32
Francois Villon je legendou. Jako řada jiných básníků vedl nadmíru bouřlivý život, který mu vynesl až odsouzení k smrti oběšením za vraždu. Rozsudek jej podnítil k sepsání Závěti, ale později byl zmírněn na desetileté vyhnanství z hlavního města. Villon opouští Paříž na počátku ledna 1463 ve svých jednatřiceti letech a poté o něm historie ztrácí veškeré stopy. Kde strávil druhou polovinu svého života? Jak vysokého věku se dožil? A přestal se snad poté věnovat poezii? Kdoví. Faktem zůstává, že roku 14889 kdy by mu bylo 59 let vyšlo jeho dílo knižně a okamžitě se setkalo s obrovským úspěchem, do roku 1533 se dočkalo dvou desítek různých vydání. Po autorovi se ale (metaforicky určitě a doslova možná) slehla zem. Francois Villon značí určitý zlom ve francouzské literatuře a mnohem více než ke středověkým básníkům je řazen po bok autorů moderních koneckonců je nazýván prvním z tzv. prokletých básníků. Na české čtenáře dýchne živým jazykem v kongeniálním překladu Otokara Fishera.... celý text
Přidat komentář
Série více či méně navazujících básní koncipovaných jako závěť někdejšího bouřliváka, co se nostalgicky loučí s bujným mládím a životem. A vůbec ne špatně.
Posta Villona je v kontextu 15. století velmi kontroverzní. Jeho časté morální úpadky a provinění jen doprovázelý hřmotný a prostopážný život, který dal vzniknout doposud nevídaným veršům, které čtenáře baví dodnes. "Jen sytý v lásce si je jistý" Krasné verše jako Filipika společnpsti.
Krasne doporucuji dil klauni v tricet pripadu majora zemana, kde tyto basne krasne ,,hraje a prednasi,, Přeučil. Smilujte smilujte se přec!
Já u pramene jsem a žízní hynu... Není snad člověka, který by neznal tenhle legendární verš. Básně Francoise Villona dodnes představují nestárnoucí klasiku. Vedl bouřlivý život, což se velmi citelně projevilo v jeho tvorbě. Přestože žil v 15. století a tehdejší díla byla zcela jiného rázu, jeho poezie se věnuje tématům smrti, lásky (a to i erotické), chudoby, alkoholu a dalším tématech, o nichž se nepsalo, což ji dělá tolik originální. Knihu doporučuji všem a to i těm, kteří si v poezii (nebo literatuře celkově) příliš nelibují.
Autorovy další knížky
| 1985 |  Velká závěť |
| 2009 | Básně |
| 2010 | Malý a Velký testament |
| 2009 | Já u pramene jsem a žízní hynu |
| 1964 | Já, François Villon |
A já si říkal, odkud některé ty verše znám. A ono z Majora Zemana. Občas krásná hra se slovy, schopnost prásknutím bičem vyjádřit hromadu věcí. Občas úsměvné.
Četlo se to fajn,
ale jsem hned připraven jít o dům dál,
tam, kde vítr mě lehce vál.
A další verše prohrábnout hráběmi očí,
slova se totiž do strany bočí,
protože sejde-li z nich,
do mysli jako by kdosi pích.
A frrr, z mozku proudem pryč si fičí,
byly tu, ale už jsou v