Závist v Čechách
Věra Nosková
O Češích se říkává, že jsou závistiví, že neumí být spontánně družní a tolerantní. Je to pravda? Jak ji zjistit, když skrývané negativní emoce nelze vyčíslit statistikou. Můžeme vycházet jen ze zkušenosti, zažitých situací a příběhů. Někdy je kontaminuje naše paranoia a nedůvěra, leckdy jsou následkem kouzla nechtěného a je v nich obsažen i humor. Kniha Závist v Čechách má podtitul Podoby přátelství, Podoby závisti. V plnokrevně vykreslených příbězích mapuje především závidění úspěchu, které je často mučivější než jen závidět sousedovi kozu. Příběhy přátelství a závisti v této knížce jsou pestré a často překvapivé. Autorka sarkasticky líčí řevnivost a faleš, většinou mezi psavci či lidmi kolem televize, nešetří ani sebeironií. Proud zklamaných nadějí je však prosvícen situacemi, v nichž se projevuje čiré, nekomplikované přátelství.... celý text
Přidat komentář
![DominaCZ DominaCZ](https://www.databazeknih.cz/img/users/10_/102787/m_dominacz.jpg?v=1727454468)
![1 z 5 1 z 5](img/content/ratings/1.png)
"Autorka sarkasticky líčí řevnivost a faleš, většinou mezi psavci či lidmi kolem televize"... to je lež.
Ta knížka je o fňukání, že vypravěčce nikdo nechce vydat román nebo scénář.
Ano, několik let se paple na místě, odpověď nemá a když je smlouva na spadnutí, nikdo se neozve.
Jasně, tak to bývá.. Závisti tam moc není, je to spíš pocitové z těch odmítnutí a nulové šance prorazit nebo zaujmout.
![1alena1 1alena1](https://www.databazeknih.cz/img/users/11_/11413/11413-Z0H.jpg?v=1529920710)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Ano tak to tady chodí, závist vládne mezilidskými vztahy, škoda, život není tak dlouhý, a lidé si svůj krátký čas na světě krátí sžíráním se závistí a vymýšlením intrik. Je to k politování. Je tolik důvodů k radosti. Pěknou češtinou povyprávění několika zkušeností ze života spisovatelky, zajímavé počtení nutí k zamyšlení, jestli jsem také někdy nepodlehla závisti, ale ne, já úspěšným lidem moc přeji.
![aralka aralka](https://www.databazeknih.cz/img/users/88_/88369/m_aralka-bc0.jpg?v=1540933413)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Já mám prostě Věru Noskovou ráda, ačkoli jí osobně neznám, pouze prostřednictvím jejích příběhů, fejetonů a zamyšlení a pod., ale mám pocit, JAKO bych jí znala.... Tato útlá knížečka je přávě sbírkou takových zamyšlení nad jejími setkáními s různými lidmi, kteří prošli nebo přímo proletěli jejím životem a po kterých zůstala jakási pachuť nebo něco nevysvětleného .... .... taky mám pár takových divných setkání za sebou a občas na ně myslím... je to kniha hlavně o lidských vlastnostech a lidském chování... mě se kniha moc líbila, zase jsem se popásla na spisovatelčině slohové a jazykové ekvilibristice, paráda!
Napsáno pěkným jazykem, ale příběhy se mně nelíbily.