Závist v Čechách
Věra Nosková
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356458/mid_zavist-v-cechach-Crr-356458.jpg
3
9
9
O Češích se říkává, že jsou závistiví, že neumí být spontánně družní a tolerantní. Je to pravda? Jak ji zjistit, když skrývané negativní emoce nelze vyčíslit statistikou. Můžeme vycházet jen ze zkušenosti, zažitých situací a příběhů. Někdy je kontaminuje naše paranoia a nedůvěra, leckdy jsou následkem kouzla nechtěného a je v nich obsažen i humor. Kniha Závist v Čechách má podtitul Podoby přátelství, Podoby závisti. V plnokrevně vykreslených příbězích mapuje především závidění úspěchu, které je často mučivější než jen závidět sousedovi kozu. Příběhy přátelství a závisti v této knížce jsou pestré a často překvapivé. Autorka sarkasticky líčí řevnivost a faleš, většinou mezi psavci či lidmi kolem televize, nešetří ani sebeironií. Proud zklamaných nadějí je však prosvícen situacemi, v nichž se projevuje čiré, nekomplikované přátelství.... celý text
Přidat komentář
"Autorka sarkasticky líčí řevnivost a faleš, většinou mezi psavci či lidmi kolem televize"... to je lež.
Ta knížka je o fňukání, že vypravěčce nikdo nechce vydat román, později ani televizní scénář.
Je to sice možná pravdivé o stavu šoubyzu, ale psané neatraktivní formou, takže mě osobně to spíš odrazovalo.
Ano, několik let se paple na místě, odpověď nemá a když je smlouva na spadnutí, nikdo se neozve.
Jasně, tak to bývá ... ale proč o tom psát knížku s nesympatickými postavami ?
...mně se to prostě nelíbilo.
Ta kniha se má jmenovat ZÁVIST V ŠOUBYZU, to by alespoň nebylo zavádějící. Závisti tam moc není, je to spíš pocitové z těch odmítnutí a nulové šance prorazit nebo zaujmout.
Ano, je to profesní pocit, ne celorepulikový ukazatel místních obyvatel.
Ano tak to tady chodí, závist vládne mezilidskými vztahy, škoda, život není tak dlouhý, a lidé si svůj krátký čas na světě krátí sžíráním se závistí a vymýšlením intrik. Je to k politování. Je tolik důvodů k radosti. Pěknou češtinou povyprávění několika zkušeností ze života spisovatelky, zajímavé počtení nutí k zamyšlení, jestli jsem také někdy nepodlehla závisti, ale ne, já úspěšným lidem moc přeji.
Já mám prostě Věru Noskovou ráda, ačkoli jí osobně neznám, pouze prostřednictvím jejích příběhů, fejetonů a zamyšlení a pod., ale mám pocit, JAKO bych jí znala.... Tato útlá knížečka je přávě sbírkou takových zamyšlení nad jejími setkáními s různými lidmi, kteří prošli nebo přímo proletěli jejím životem a po kterých zůstala jakási pachuť nebo něco nevysvětleného .... .... taky mám pár takových divných setkání za sebou a občas na ně myslím... je to kniha hlavně o lidských vlastnostech a lidském chování... mě se kniha moc líbila, zase jsem se popásla na spisovatelčině slohové a jazykové ekvilibristice, paráda!
Napsáno pěkným jazykem, ale příběhy se mně nelíbily.