Závoj strachu
Samia Shariff
Šokující příběh ženy, která se vzepřela osudu. *** Dříve jsem si myslela, že mám všechno a neměla jsem nic. Dnes nemám nic, ale v podstatě mám všechno, protože mám svobodu. Ztratila jsem všechno, co jsem měla, abych dostala to, co jsem nikdy neměla. K tomuto poznání dospívá hlavní hrdinka příběhu, v němž není nic vymyšlené. Samia se narodila v Alžírsku, v bohaté rodině, ovšem muslimské, pro kterou dcera nic neznamená. Rodinu ovládá despotický otec, který v šestnácti letech Samii násilím provdá. Manžel ji znásilňuje, bije a vyhrožuje upálením zaživa. Do této atmosféry plné vyhrůžek a strachu porodí šest dětí. Aby unikla otřesné ženské podřízenosti, ale především uchránila své dcery před tím, co sama prožila, překračuje jedny hranice za druhými. Ocitá se v ubytovně pro bezdomovce, prochází všemožnými obtížemi. Nakonec nalezne bezpečný přístav až v Kanadě. Podobné utrpení prožívají milióny žen, které jsou rukojmím myšlení z předminulého století, nebo prostě jen obětí násilí ze strany mužů.... celý text
Literatura světová Pro ženy Biografie a memoáry
Vydáno: 2007 , VíkendOriginální název:
Voile de la peur, 2005
více info...
Přidat komentář
Otřesný příběh plný bezmoci a zoufalství, který ve mně vyvolával úzkost. Ale zároveň úlevu, že žiju naštěstí jinde a jinak. Ráda teď sáhnu po čemkoliv jiném.....
Krutý za srdce chytajúci príbeh o moslimoch, kde žena NIČ neznamená a podľa toho sa k nej správajú....už rodičia (lebo, keď sa moslimovi narodí dcéra je to prekliatie...) následne manželia ich týrajú a šikanujú...
Spominaný príbeh je o mladej žene, ktorá sa vzoprela osudu a podarilo sa jej spolu s deťmi za pomoci falošných dokladov emigrovať do Kanady...
Pri čítaní príbehu som veľa krát ďakovala Bohu, že som sa narodila v európskej krajine...
Určite knihu ODPORÚČAM najmä pre milovníčky a mikovníkov tohto žánru
....,,V muslimských zemích - a v naší rodině to platilo s ještě větším důrazem - je narození chlapce požehnáním a dívky prokletím. Muslimská dívka neví, co je to samostatnost. Po celý život za ni přebírá odpovědnost muž. Zpočátku je závislá na otci, poté na manželovi. Pro rodiče je tedy břemenem. Tento způsob myšlení přebírá jedna generace od druhé a muslimská dívenka vnímá sebe samu jako prokletí......"(str.6)
Příběh se odehrává v Alžírsku, a je to jeden z nejkrutějších, které jsem z muslimského světa četla. Bití, ponižování, znásilňování, to vše podpořené místními zákony, rodinou dívky a všeobecným pohledem na ženu v těchto zemích. Pro nás, středoevropanky, nepředstavitelné!
... tolik úzkosti a smutku jsem ještě při žádné knize necítila. Mentalitu a zákony cizích kultur prostě nikdy nepochopím. Každá rodina se chce pyšnit chlapcem, ale kdo jim je porodí? Život ženy tam nemá vůbec žádnou cenu. Samiin život byl krutý, na konci knihy jsem uronila slzy. Moc jí přeju, aby teď už žila v klidu a svobodně.
Šílený příběh... Není ani možné, kolik odvahy v sobě ta žena měla, jak vůbec ustála tolik nenávisti od vlastní rodiny... Knížka přečtená za den.
Knihy, v ktorých sa dočítam o toľkej neprávosti, bolesti, slzách a beznádeji musím stále vyvažovať pozitívnymi, no aj tak mi tie príbehy potom dlho ležia v hlave. Ich čítanie je však veľmi dobré na to, aby si človek uvedomil, ako dobre sa má tam, kde je. Oveľa viac si potom cením svoju slobodu a nezávislosť, ktorú mám. Veľmi silný príbeh.
Pokud se chcete něco dovědět o islámu, který je praktikován v mnoha muslimských zemích, nemusíte studovat odborné články, stačí si přečíst dojemný příběh Samii a jejich dětí. Přestože rozhodnutí Samii opustit Alžír trvalo téměř dvě desítky let, nakonec se její sen dosáhnout svobody pro sebe a své děti vyplnil. Zajímavé bylo sledovat rozdílný přístup francouzských a kanadských úřadů. Moc si nedovedu představit, že bych musela se třemi malými dětmi trávit celé dny v parku a u McDonalda a večery na ubytovnách pro bezdomovce. Moc jsem Samii ten šťastný konec přála a neubránila jsem se dojetí. Nechce se mi ale souhlasit s názorem Samii, že k tomu, abychom si uvědomili pravou hodnotu svobody, musíme jí být zbaveni...
Být dcerou takových rodičů jako měla Samia je sakra špatný osud.Nechápu tuhle nelidskost, kde se to v nich bere?Ale zase se ukázalo, jak může a je silná tahle osobnost ženy,která přes všechna příkoří jde hlavou proti, a dosáhne toho, po čem z hloubi srdce touží.Je dobré si občas připomenout ,že naše starosti , vlastně ani nejsou starosti v porovnáním s tímto životem.
Je opravdu až neuvěřitelné, že kniha nebo spíš příběh, pochází z dnešní doby. Není to tak dávno, co se slavil rok 2000 a právě kolem tohoto roku, se odvíjí příběh a útěk, z muslimské země, z Alžírska. A co je na tom nejhorší? Že příběh, který je v knize popsán, se ve skutečnosti děje ještě i dnes o 15 let později. Ženy se unáší, znásilňují, ponižují, trestají za banality.........a to nemluvím o teroristech a útocích, které začínají postihovat Evropu.
Tato kniha ve mě vyvolala opravdu velké emoce - smutek, lítost a upřímně i pohrdání nad mentalitou a myšlením tamějších lidí.
tuhle knížku jsem přečetla za jeden den a je opravdu neuvěřitelné aby někdo zažil tolik trápení chvílemi mi bylo i do breku :-(
tuhle knížku jsem přečetla za jeden den a je opravdu neuvěřitelné aby někdo zažil tolik trápení chvílemi mi bylo i do breku :-(
Super knížka ale přečíst jí jedním dechem mě nešlo musela jsem knížku odložit a nadechnout se abych mohla číst dál . určitě doporučuji !!!
Chvílemi až neuvěřitelný příběh, ve kterém musí hlavní hrdinky čelit hrůzám a teroru ze strany své rodiny, přečtete velmi rychle a následně se neubrníte svému vnitřnímu porovnání života ve střední Evropě oproti životu v muslimském světě.
Nevím proč, ale knihy s tímto tématem většinou přečtu jedním dechem... Neustále přemýšlím nad tím, zda je vůbec možné, aby se něco takového dělo, aby někdo prožíval tak silný příběh na vlastní kůži. Vždy si uvědomím, jaké máme štěstí, že máme takovou svobodu.
zdravím všechny knihomola :-) myslím že tato autorka buď fabuluje kvůli "prodejnosti" knihy, anebo právě ta její rodina byla opravdu šílená. Je to doslova k neuvěření že by se v dnešní době mohly dít takovéto věci a ona je trpně snášela tolik let? udělal by to někdo z vás? Naopak, co vím od známých, v tomhle světě sice ženy žijí jinak, než v tom našem, ale aby se k dcerám chovali tak strašným způsobem, to neexistuje. Je to přehnané a vážně neuvěřitelné. Nemusíme všemu věřit, co kdo vydává za skutečnost....
Kniha na mě udělala hluboký dojem, téměř celou dobu jsem si říkala, že to snad nemůže být možné, tohle přece nemůže být pravda. Chvílemi jsem nechtěla už ani číst dál, nechtěla jsem vědět, jaká zvěrstva autorka musela prožívat. Nechápu, jak tato fanatická společnost vůbec může fungovat, proč ženám vlastně tolik ubližují. A zároveň jsem si uvědomila, že autorka má pravdu: ženy v západním světě si ani neuvědomují, jaké mají štěstí, že se mohou svobodně rozhodovat.
Jsem ráda, že byl v anotaci zmíněn šťastný konec, protože nevím, zda bych jinak zvládla přečíst. Bylo to neuvěřitelně silné!