Závrať: Povídky s napětím
* antologie , Jana Čeňková
Výbor jedenácti povídek autorů české literatury od 19. století po současnost. V knize najdeme text Jana Nerudy, Josefa a Karla Čapkových, Gustava Meyerinka, Jana Weisse, Karla Michala či Ondřeje Neffa. Výbor uzavírá povídka současného autora, Vratislava Maňáka. Všechny povídky mají jeden společný rys – hororovou atmosféru či napětí. Jsou zde upíři, přízraky, děsivé výjevy, ale i strašidelná zákoutí lidské duše. Jakkoli texty prostupuje podobná atmosféra či motivy, každá povídka se nese v autorském stylu toho kterého prozaika, nechybí ani nadsázka a ironie. Všichni, kdo jste se dosud vyhýbali autorům z čítanek a seznamům povinné četby – je na čase se začíst. Povídkový výbor Závrať přináší výběr toho nejzajímavějšího s decentním douškem strašidelna – od klasiků české prózy!... celý text
Přidat komentář
Ale jo, vlastně dobrý. Drtivá většina povídek se četla dobře, leč řada z nich měla předvídatelný konec
Zajímavý nápad a zajímavé čtení. Jediná povídka, se kterou jsem měla problém, byla ta se psem. Ta byla strašlivě strašná. Vůbec mě nebavila.
Zbytek povídek byl dobrý. Některé byly více povedené, některé méně, ale to je riziko antologií.
Některé byly moc krátké na to, aby člověka vtáhly do děje, nicméně si myslím, že je to skvělé čtení pro žáky na druhém stupni. Je to celkem zajímavé i díky ilustracím a dětem 12+ to nenásilnou formou představí známé české autory. Lépe se jim přečte kratší povídka, než aby se na první dobrou musely mordovat se 200 stranami.
Za mě super :)
Dávám 4 hvězdy jen za Plivníka. Takhle jsem se dlouho u knihy nenasmála. Ostatní taky jdou. Nejslabší je u mně Vampýr.
Zajímavá povídková sbírka s nápaditým jednotícím prvkem a skladbou autorů, jakož i hezkými ilustracemi od Nikkarina, jehož styl k tématice dokonale sedí. Málokdy se mi stane, že by se mi v nějaké antologii líbily všechny příspěvky. Tady tomu tak ale bylo... Jen asi nejslabší, byť ne špatná se mi zdála povídka od Ondřeje Neffa. Ten zvrat mi přišel takový laciný.
Těžko hodnotit, protože některé povídky byly skutečně povedené, jiné už tak ne... Moc se mi líbil Vampír od Nerudy, Plivník byl vtipný, i když ne moc můj typ... Bohužel nemám knížku u sebe, takže se nevyjádřím ke všem, ale... Povídky bratří Čapků mě vyloženě zklamaly, Meyrinkova byla... ujetá, hodně ujetá a z Blitze se mi dělalo špatně. Krasojezdkyně byla roztomilá se správným nádechem tajemna. Ve výsledku se mi líbili asi tři povídky, což není nic moc. Ani Nikkarinovi ilustrace (kvůli kterým jsem si knížku koupila) to nezachránily a nepřipadaly mi tak skvělé jako obvykle. Mrzí mě to, mám pocit, že to mohlo být lepší.
Část díla
Chlapec
Krasojezdkyně
1983
Návštěva J. H. Obereita u pijavice času / J. H. Obereitova návštěva u pijavic času
Nevěsta pro dlouhou noc
1984
Plivník dlaždiče Housky
1961
Koupila jsem si ji kdysi v Levných knihách... asi kvůli té parádní obálce. A teď jsem na ni narazila v jedné ze svých knihoven jako na šestou zprava ve třetí polici odshora, čili jako stvořenou pro čtenářskou výzvu. Jinak povídky samotné jsou různorodé, jak už psali čtenáři přede mnou, některé lepší, jiné méně, osobně se mi nejvíc líbily "Nevěsta pro dlouhou noc" a "Plivník dlaždiče Housky", nad "Chlapcem" Josefa Čapka jsem jen kroutila hlavou. Celkově se tyto krátké povídky četly dobře a bonusem jsou pěkné ilustrace...