Zázračný úklid - pořádek jednou provždy
Marie Kondo
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257806/bmid_zazracny-uklid-poradek-jednou-provz-Ama-257806.png
4
920
920
Poznejte originální umění, díky němuž se spolehlivě zbavíte nepořádku a náležitě si uspořádáte věci. Tato přesvědčivá knížka se právem stala ohromným bestsellerem po celém světě a vyšvihla se na první místo žebříčku New York Times. Proměňte svůj domov pomocí autorčiny inspirativní metody v trvale uklizené prostředí: klíčem je vypořádat se s domácností ve správném pořadí, ponechat si jen to, co opravdu milujete, a udělat vše rychle. Změníte tak svůj život – získáte větší sebejistotu, budete úspěšnější a možná i konečně zatočíte s přebytečnými kily. A především načerpáte energii k tomu, abyste žili podle svých představ.... celý text
Literatura naučná Dům a byt Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
The Life-Changing Magic of Tidying, 2011
více info...
Přidat komentář
Z celé knihy lze dle mého názoru použít ve skutečném životě jenom pár dobrých rad, nebo tipů. Knihu není potřeba si kupovat, aby jste si doma uklidili.
Na knížku jsem byla hodně zvědavá, ale její přínos pro mě je nulový. Celý obsah se dá shrnout do jediné poučky - je důležité nezacpat si domov věcmi a dokázat je třídit a vyhazovat - ale to vím i bez knížky.
některé praktické tipy mi připadaly přínosné, obsah knihy by se však dal zkrátit na nějakých 20 stran, zbytek bylo zbytečné tlachání o tom, jak autorka ráda uklízí a jak ráda uklízela již v dětství
Přístup Marie Kondo k různým situacím v úklidu se mi zdál dost barbarský. Zarazilo mě, jak nabádá své klienty k tomu, aby plnili pytle a pak se vším na skládku. Ano, moc hezká představa, že můj prostor doma neovládají neživé věci ať už potřebné či nikoliv. Ale je možné skoro vše nějakým způsobem zužitkovat. Rozdat, prodat, vyměnit nebo je i možnost najít té věci jiný účel. I to se někdy dá. Dále se mi nelíbilo, jak Marie mluvila s neživými věcmi, jak jim děkovala a zdravila je při návratu do domu. Přesto všechno dávám knize čtyři hvězdičky, kromě těch ne dobrých rad jak naložit s věcmi si myslím, že čtenář mohl dostatečně pochopit, že je třeba se s věcmi rozloučit, pokud jich tedy majitel má víc než je zdrávo. Takže já osobně mezi čtením odbíhala do pokoje, kde jsem vytřídila oblečení a papíry. Něco jsem nabídla dál, ostatní šlo do sběrného kontejneru. Papíry samozřejmě do modrého. I přes negativní komentáře musím přiznat, že mě trato kniha oslovila a dala mi dost moudrého co se týká úklidu (a ne, že bych předtím nevěděla, jak se uklízí :) )
Líbil se mi seriál, tak jsem dala šanci i knize. Bohužel jsem v ní nenalezla ani zlomek toho, co jsem očekávala.
Očekávala jsem například více tipů na skladování, které byly v seriálu jen útržkově, v knize ale nebyly skoro žádné.
Dále nesouhlasím s myšlenkou vše vyhodit, protože je jednodušší si tu věc znovu koupit, než ji hledat. Upřímně jsem v tu chvíli doufala, že si autorka dělá srandu. Autorka se také ani slovem nevěnuje tomu, že je možné věc jinak zužitkovat, darovat nebo prodat. Autorka i její klienti se tak stávají ekologickými postrachy. Souhlasím s komentářem níže, že vytrhávání stánek z knih je už jen třešničkou na dortu.
V knize se spoustu myšlenek opakuje stále dokola. A člověk se tak nedozvídá nic nového.
Závěrem bych jen ráda dodala, že jedna věc je mít doma uklizeno a nevlastnit zbytečné věci, druhá věc je vše chorobně a bez rozmyslu vyhazovat.
Na tuto knihu jsem byla zvědavá, nakonec se mi ale potvrdilo že některé tzv. bestsellery jsou poněkud přeceňované. Pár rad mě zaujalo, ale většinou jsem se tu nedozvěděla nic, na co bych sama už dávno nepřišla. Zarazilo mě, že v dnešní době vybízející k návratu k šetrnosti tu je nabádáno k vyházení všeho nepotřebného, ale skoro se tu nezmiňuje, že oblečení se dá věnovat na charitu /do bazaru, knihy do antikvariátu apod. Tady se zkrátka všechno naháže do pytle a je vymalováno, skoro to vypadá jak nějaká autorčina úchylka. Fakt neuznávám myšlenku "vyhodím to, a když to budu pak potřebovat, tak si to znovu koupím". Tady ekologie a šetrnost dostávají těžce na frak, jestli toto praktikují všichni Japonci, tak se nedivím že jsou pořád v práci (asi aby si vydělali na znovunakoupení těch vyhozených věcí) :-))
Některé rady jsou trochu mimo, třeba skládat věci nastojato je fajn snad jen v případě, že místo skříně máte komody se šuplíky. Vyhazovat návody na spotřebiče jsem si nikdy nelajsla a dobře jsem udělala. Náhradní knoflíky taktéž. Knížky, které jsem nepřečetla hned, jsem vždycky nakonec přečetla, někdy dřív a někdy až po letech, ale přečetla. Chovat se šetrně k věcem, co používám, je pro mě samozřejmost, ale děkovat každé použité věci a klanět se svému domu asi nebudu, to se fakt nezlobte.
Že autorka dokáže s klidným svědomím z knížek vytrhovat stránky, resp. ty knihy rovnou vyhazovat, to už je jen třešnička na dortu barbarství, za které by si měla nafackovat.
Závěrem: kdyby každý člověk měl vše nepotřebné rovnou házet do popelnice, tak by svět byl tak zamořen odpadem, že by se z toho nevyhrabal. Knihu jsem si ráda přečetla, ale jsem si jistá, že se k ní už nechci vracet.
Zajímavý pohled na věc, určitě jsem se knihou inspirovala. Trochu mi přišlo, že se věci zbytečně moc opakují a píše se pořad o jedné a te samé věci dokola. Vůbec by nevadilo knihu trochu zestručnit.
Celkem milé nenáročné čtění. Zajímavé myšlenky a musím říct, že mi kniha částečně pomohla zbavit se některých věcí a hlavně protřídit si oblečení. Jen mi vadilo, že se v ní často věty opakovaly i několikrát. Taky že autorka mluví jen o vyhazování, což není moc ekologické. Já třeba vytřízené knihy a oblečení zkusím prodat a pokud neprodám, tak daruji. Oblečení se dá darovat do toho určených kontejnerů a knihy třeba do domovů důchodců. Nebo na FB jsou různé skupiny ''za odvoz'', což je lepší než věc jen neekologicky vyhodit.
To je ale skvela kniha! Pet dni uklidu podle metody KONMARI a nas byt se zmenil k nepoznani :)). A ja se citim skvele. S radosti doporucuji. Urcite to nevydrzi naporad, ale urcite budu uklizet uz jen podle teto metody!
Zajímavý a možná i účinný pohled na úklid - bohužel mé okolí má ohledně techniky KonMari smíšené informace. Většina to zkusila ale nevydrželo jim to, zbytek v polovině odhodil knihu při zjištění že paní Kondo má větší úctu k ponožkám nežli ke knihám.
Od knihy jsem více očekávala praktické informace, většina obsahu je ale věnována anekdotám, buď z autorčina dětství nebo z jejího pracovního prostředí tj. z toho co nalezla u svých klientů doma.
Čte se to sice pěkně ale samotné informace o úklidu se vejdou zhruba na dvacet stran.
Úžasné rady. Po jejím přečtení jsem měla chuť všechno vyházet a postupně jsem to i vyházela.
Je vážně osvobozující vyházet všechny zbytečné blbiny a nechat si jen věci, na které se člověk fakt rád dívá a má u toho hřejivý pocit na duši. Ne každý to ale dokáže - držím pěsti všem. A taky je morda držet se pravidla - za nový kus čehokoliv vyhodit jeden kus starý - jakože: koupím nové triko, tak jedno staré musí pryč.... sláva tomu, kdo to umí. Mi to moc nejde...ale kniha je napsána tak, že se hned pustíte do rovnání ponožek. Prima.
Dobré rady, ale uvítala by som, keby bola kniha kratšia, bez zbytočného balastu.
Jsem svou přirozeností sice minimalistka, ale jinak kreativní bordelářka, chaotička a nesystematička, takže pro mě je to kniha jako stvořená. Dříve jsem v udržování pořádku neviděla vůbec žádnou hodnotu, ale čeho je moc, toho je příliš! Byt s pořízením věci hromadícího manžela a dětí bobtnal bordelem a odevšad se na mě valily krámy a neuróza. Přečetla jsem i Zbavte se nepořádku od Karen Kingston a obě knihy mají čestné místo v mé knihovně. Díky M. Kondo se mi podařilo se s bordelem vypořádat opravdu jednorázově a jednou provždy a získala jsem nad svým životním prostorem jakous takous kontrolu. Trochu jsem si popřemýšlela nad "duší" věcí, společně s Wolkerem ("miluji věci, ty mlčenlivé soudruhy" :-) a zároveň mě čtení nutilo k přemýšlení nad naším zápaďáckým konzumním způsobem života, kdy si můžeme klidně dovolit vyhazovat pytle šatstva a likvidovat kvanta potravin. Taktéž jsem byla konfrontována s vlastní omezeností, kdy potřebuju knihu na to, abych dokázala ukáznit sebe a svůj životní prostor, ale lépe pozdě, než později!
Tak nevím. Nic objevného jsem se tak úplně nedověděla, ale párkrát jsem se skutečně pobavila. Jednak nad tím, jak se tato "úchylka" projevila v autorčině životě již v raném dětství a skutečně jsem se nasmála nad tím, jak si tříleté dítě osvojilo autorčin styl uklízení. No, možná ten systém trochu zlehčuji... Mně to dalo hlavně to, že věci, které mám uklidit,mám kategorizovat a všechny věci v jedné kategorii hodit na podlahu a třídit. Má to smysl a to hlavně v tom, že potom opravdu zjistíme, že např. učebnic angličtiny, medvídků, panenek, puzzlíků, skleniček atd. máme tolik, že je rozhodně nemůžeme využít pro vlastní potřebu... A někdy už se můžeme cítit trochu jako úchyláci, že těch panenek (medvídků, skleniček...) máme fakt moc. Jen si nejsem tak úplně jistá, jestli autorka je jen skvělá byznysmenka nebo už je to diagnóza? Tož tak!!!
konečně mám doma pořádek :D praktické rady a nápady jak mít dokonale čistou domácnost
O knize jsem slyšela spoustu věcí a v naději, že i mě změní život a já si doma konečně udělám pořádek ve věcech, jsem se do ní začetla. Jak už zde někteří psali, podstatný obsah by se dal smrsknout do 5 - 6 stran, zbytek je spousta mnohdy opakující se omáčky. Nicméně hned po přečtení jsem se pustila do částečné očisty mého pokoje a i když proběhla pouze částečná, mám z toho i tak radost. Jakmile se pustím do kompletního vyhazovacího a uklízecího procesu, vezmu si ji opět k ruce. Za opakující se pasáže a drobné nedostatky a nedodělky (nejsem si jistá, zda je nutno ty věci prostě vyhodit - daly by se třeba prodat nebo darovat někomu jinému, zvlášť teď, když se většina lidí snaží minimalizovat vyprodukované množsvtí odpadu a frčí swapy a secondhandy na cokoliv) dávám o jednu hvězdu míň.
Kniha obsahuje pár dobrých myšlenek a rad, ale ty by daly se přehledně shrnout do rozsahu cca 5 stran.
Cca rok po dočtení mám stále díky knize pořádek v šatní skříni, ale kabelce ani jiným předmětům opravdu neděkuji za to, jak mi slouží, a doma stále nosím obyčejné tepláky.
Knihu jsem měla půjčenou, ale kdybych ji měla a rozhodla se něco doma vyhodit, byla by to určitě Marie Kondo a její příručka.
Při pohledu na komentáře mám protichůdné myšlenky a domněnky, co vlastně napsat..
Tak začneme...
... kniha mi pomohla si doma uklidit - tak na měsíc.
Důležitá informace, která tam chybí - zvýrazněná, napsaná červeným tučným písmem je - aby si ji přečetl i Váš partner/partnerka, nebo kdokoli jiný, kdo s Vámi v domácnosti bydlí..
Uklidit si a vidět byt jak je nádherně "čistý", opravdu se lépe dýchá, má to něco do sebe!
- Někdo zde psal, že ho děsí, vyhodit věci. - O tom to právě je, možná, kdyby lidé dostali tuto knihu jako povinnou četbu už na základní škole, nebo je tomu ve škole někdo naučil, tak bychom pak celý život neschraňovali a neskupovali tunu nesmyslných a nepotřebných věcí. Nic jiného za tím nevidím. Potom, co jsem VYTŘÍDILA a vyhodila věci, už ani nevím, jaké konkrétní položky to byly!
Knihou jsem ale dost listovala a nečetla úplně všechno a do detailu. Autorka do knihy zakomponovala i osobní život, který já jsem ke SVÉMU úklidu nepotřebovala.
Co mě hodně překvapilo - skládání ponožek! Zkuste to, já už to dělám jen takto!!
Já knihu doporučuji, je pravda, že úklid budu muset absolvovat minimálně ještě 1x, ale stojí to za to! je to běh na dlouhou trať - ale opravdu doporučuji převzít si metodu za svou - podívat se na věc a cítit z ní emoce - Vaše emoce, né cizí. To znamená, zbavte se všech dárků, které jste nikdy nechtěli! je to enormně uspokojující!
Štítky knihy
Japonsko japonská literatura domácnost úklid rady, tipy, nápady minimalismus
Autorovy další knížky
| 2015 |  Zázračný úklid - pořádek jednou provždy |
| 2018 | Žít s radostí – ilustrovaný průvodce uměním třídění a úklidu |
| 2019 |  Kiki a Jax - Příběh o zázračné síle přátelství |
| 2020 | Radosť z práce |
| 2024 | Kuraši doma podle Marie Kondo |
Na to, že je to kniha o úklidu, tak se hezky čte, což jsem nečekala. Myslela jsem, že ji prolistuju a sem tam přečtu nějakou radu, ale hned jsem se do ní začetla. Autorka je určitě trochu blázen, několikrát se zmiňuje, jak od pěti let uklízela, nejen u sebe v pokoji, ale i u sourozenců, ve škole.. Sice neustále tvrdí, jak je líná, ale pod leností si představím něco jiného. To, že zdraví dům a každý den vyklidí kabelku, aby si odpočinula... říkala jsem si, že bych si ji domů nepustila, aby mi pomohla s úklidem. Už jen její rady: vyhodtě všechny dopisy, počet knih zmenšete na čtvrtinu,.. mi moc nesedí. Ale musím uznat, že po přečtení jsem se s chutí pustila do úklidu - sice ne její metodou, ale nedělá mi problém zbavit se věcí, které jsem dřív nedokázala vyhodit ( teď je taky nevyhazuju, ale posílám dál. to byla další věc, co mi vadila, že všechno, i úplně nové věci, vyhazovala).
Pobavilo mě, jak nazývala věci jinak. Autorka tvrdí, že po velkém úklidu člověku zabere úklid tak hodinu ROČNĚ - to, že si každý den má uklízet kabelku, je jen starání se o to, aby si kabelka mohla odpočinout. A když vytíráte, tak jen děkujete domovu, že tu pro vás je.. Nebo úklid věcí je jen vracení je na jejich místo.. :D
Kniha má své mouchy, ale určitě v něčem pomůže :)