Zázračný úklid: Pořádek jednou provždy
Marie Kondo
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285966/bmid_zazracny-uklid-poradek-jednou-provz-lzC-285966.png
4
922
922
Poznejte originální umění, díky němuž se spolehlivě zbavíte nepořádku a náležitě si uspořádáte věci. Tato přesvědčivá knížka se právem stala ohromným bestsellerem po celém světě a vyšvihla se na první místo žebříčku New York Times. Proměňte svůj domov pomocí autorčiny inspirativní metody v trvale uklizené prostředí: klíčem je vypořádat se s domácností ve správném pořadí, ponechat si jen to, co opravdu milujete, a udělat vše rychle. Změníte tak svůj život – získáte větší sebejistotu, budete úspěšnější a možná i konečně zatočíte s přebytečnými kily. A především načerpáte energii k tomu, abyste žili podle svých představ.... celý text
Literatura naučná Dům a byt Osobní rozvoj a styl
Vydáno:
2018
,
Knižní klub
Originální název:
The Life-Changing Magic of Tidying, 2011
více info...
Přidat komentář
Myslíte si, že je to kniha o uklízení? Omyl. Je to kniha o lidské psychice a práci na sobě sama. Spousta jejích čtenářů si to asi neuvědomuje a možná si to neuvědomuje ani sama autorka. A to má přitom spoustu zajímavých postřehů, jakože základem je soustředit se sám na sebe a na vlastní nedostatky, než na druhé a jejich nešvary, že když je člověk spokojený sám se sebou, je spokojený i s druhými, že to, co nás vytáčí na druhých, je ukazatelem toho, co máme řešit sami v sobě, že když si začnu dávat do pořádku jednu oblast svého života, promítne se to i do ostatních oblastí, že je důležité, na co zaměřujeme pozornost, že mnoho z nás se neumí věcí zbavovat a tedy nelpět na něčem, ať už jde o věc, člověka, zvyk, způsob chování, styl přemýšlení... Marie Kondo je však tak zaslepená svojí jedinou životní zálibou, že jí uniká, že na začátku spokojeného a šťastného života nestojí vždy a pouze uklízení, ale že uklízení je jednou z mnoha možných cest za lepším životem. Jiní se zaměří na stravu, cvičení, čtení, meditování...a všechny cesty mohou měnit i jiné oblasti života a všechny mohou vést ke stejnému cíli. Při větším odstupu by autorka možná i pochopila, že trpí obsedantně kompulzivní poruchou a zřejmě i nějakým druhem sociální fobie, kvůli níž se až nezdravě upíná na věci. V souvislosti s tím mě teda trochu zaráží její macešský přístup ke knihám, kterých má doma jenom 30, neboť si nechává pouze ty, které pravidelně čte (tohle hledisko mě nikdy nenapadlo), a které doma zavírá do šatní skříně, aby nebyly vidět! To je normální barbarství!
A protože uklízení není žádná věda, ačkoli si to Marie Kondo myslí, a tahle tématika se rychle vyčerpá, je kniha na začátku i na konci vyplněna spoustou dokola se opakujících keců.
Předposlední výtkou je klamavá reklama, kdy máme získat dojem, že nadobro uklidíme a pak už to nemusíme nikdy v životě dělat a můžeme se místo toho třeba....koukat na televizi. Život je opakování, pohyb, změna, ani v téhle oblasti se tomu nevyhneme.
A co mě teda obzvlášť zklamalo, je, že mi Marie neprozradila, jak uklidit hračky mého syna.
Body za základní myšlenku: nepřemýšlet co vyhodit, ale co si ponechat. A ještě za jednu: nenabízejte své krámy ostatním, kteří si je z lítosti vezmou ("Může se to hodit!" a "Je toho škoda."), jen proto, že je vám samým to líto vyhodit. Ovšem vyndavat každý večer věci z kabelky, kterou nosím do práce každý den, aby si kabelka odpočinula, považuji za blbost. Vždyť si pak zapomenu klíče od kanceláře. Stejně tak si nemyslím, že ponožky trpí, když jsou srolované a ne složené. Poděkování svému příbytku souvisí asi nějak s východním smýšlením. Přesto, kvůli dvěma na začátku uvedeným bodům, je to kniha, která mi něco dala a tím splnila účel.
Ani na chvilku nepochybuji, že kdyby místo mě u nás bydlela Marie Kondo, byl by v naší domácnosti mnohem větší pořádek. Úplně jí vidím, jak vchází do domu, obřadně pokleká uprostřed obývacího pokoje, navozuje tichý dialog s naším domem o tom, kde je největší problém... Skončilo by to ale bezpochyby vraždou. Jen nevím, jestli by dřív Marie umlátila manžela úlem, který by našla odložený na terase, nebo by jí manžel zaškrtil děravou ponožkou, kterou by se snažil ukrýt v garáži s tichým mumláním: "Tyhle se ještě dají použít jako pracovní..."
Z historických důvodů je ženské pokolení rozděleno na uklízečky, které ometaly pavučiny z jeskyně a kuchařky, které se staraly o to, aby se nespálil mamut. Já jsem si až do přečtení téhle knihy myslela, že jsem jasná úklidová skupina, ale Marie je rozhodně úplně jiný level uklízečky... Fascinuje mě, pokud někdo z jednoduché poučky "Vyhoď krámy a zbytek ulož.." dokáže sepsat celou knihu a založit si na tom výdělečný podnikatelský plán. V tom je Marie Kondo (ani nechtějte vědět, jak jí přejmenoval manžel, protože z toho by nejedné feministce naskákaly pupínky na ušních boltcích) naprosto bezkonkurenční - to se jen tak někomu nepovede...
Připravte se na hoodně opakování (neboť opakování je matka moudrosti), takže základní poučku vám Marie doslova vmlátí v mnoha různých podobách do hlavy. Krom toho je to vata. I oslavovaná metoda skládání se hodí jen pro ty, kdo mají ve skříních šuplíky, ne police. Takže jediný užitek, který nakonec z knihy mám, že s Marií můžu strašit manžela a děti. "Marii na tebe..." je u nás teď ustálené slovní spojení...
I přesto, že některé myšlenky knihy byly mírně řečeno "zvláštní" kniha se četla dobře a našla jsem v ní i několik praktických tipů, které mohou člověku pomoci zorganizovat si svou domácnost.
Zajímavá kniha, která ve mně zanechala smíšené pocity. Na jednu stranu některé tipy byly podnětné (á la rozložte si všechny věci určité kategorie na podlahu, postel,... v jedné místnosti a začněte třídit), ale hodně rad jsem již znala (např. pár týdnů před četbou mě také podobné tipy napadly či už jsem je někde zaslechla), místy se myšlenky hodně opakovaly, párkrát mě kniha uvedla do stavu zamyšlení (poděkování věcem-že by jiná forma projevu vděčnosti /á la zákon přitažlivosti/, knihovnička ve skříni /praktické, ale...chudák knížky/) a trošku mě vyděsila posedlost úklidem autorky již od dětství, což se avšak snažím v hodnocení příliš nezohlednit a navíc nejsem dostatečně erudovaná v oblasti psychologie (obor nestuduji, ani v něm nepracuji), tak do nějakých hlubších analýz zabíhat nebudu.
Zatím jsem teorie Marie Kondo do praxe nepřevedla, částečně i zásluhou toho, že jsem knížku měla půjčenou z knihovny, čekala jsem na ni přes rok a přes svou popularitu se kniha půjčuje jen na pár dní.
Resumé: Je to fajn knížka,pár poznatků z ní zkusím v brzké době převést do praktické podoby (úklidem), ale asi se mi více líbila kniha "Zbavte se nepořádku s feng-šuej" od Karen Kingston.
Neuvěřitelně jednoduchý návod na trvalý pořádek. A ta doporučení (krabice od bot), levné a pro všechny dostupné. Koupila jsem si ji a nelituji
Pořádek se snažím udržovat, knihu jsem koupila před pár lety synovi. No, co si budeme povídat, dodnes jí neotevřel. Podle Marie Kondo už několik let skládám oblečení, kupodivu mi to vydrželo a občas se na nějaké video podívám na YT. Má i pořady na Netflixu.
Když mi došly knížky z knihovny, sáhla jsem po této a dám si ji i do Čtenářské výzvy na DK. Kniha byla perfektní! Dala mi víc, než jsem očekávala, a protože jsem měla dovolenou, pustila jsem se do velkého vyřazování věcí i oblečení. Pokud se necítíte v daném oblečení dobře, pryč s ním! Vzala jsem si to k srdci a udělala ve skříni vítr. Když jsem asi druhý den skříň otevřela, jenom jsem zalapala po dechu, jak se mi styl oblečení "vykrystalizoval". Najednou tam mám věcí, která mám ráda a vše v jednom stylu. Mám toho méně, lépe a rychleji se mi tak vybírá, co si vzít na sebe. Jsem nadšená a budu v tom pokračovat, vždyť za chvíli vytáhnu z úkrytů podzimní a zimní oblečení. Už teď se těším :-)
Jako fakt by mě zajímalo, jak se může tohle stát bestsellerem. Když pominu ty pošahané myšlenky, tak v celé knize se tolikrát opakovaly ty samé věty, že by snad stačilo deset stránek a bylo by řečeno to samé.
SPOILER :-D
Ponožky nedávejte do klubíčka, protože pak nemůžou odpočívat, oblečení ve skříních pravidelně hlaďte a povídejte si s ním, aby se cítilo dobře.
Co to proboha bylo???
Musím říci, že vůbec netuším, jak knihu hodnotit. Přečetla jsem jednu třetinu, víc jsem nezvládla. Myslím, že spíše než rádce týkající se úklidu je kniha deníčkem jedné obsese. Marie Kondo by se měla trochu zklidnit, na chvíli přestat číst knihy a časopisy o úklidu a zamyslet se nad úplně jinými otázkami než je úklid samý. Důležité otázky tady jsou: Proč musím tolik uklízet? Nebylo by lepší přestat hromadit (v případě Marie Kondo čti nakupovat) a začít s věcmi zacházet lépe? Co ekologická stopa, kterou po sobě zanechávám neustálým vyhazováním ne jednoho, ale kupy pytlů odpadu? Když už vyhazuji, co takhle třídit? Co dát pro mě nepotřebné věci lidem, kteří je potřebují? Odpovědí na všechno je podle všeho podle Marie Kondo vyhazov. Nepotřebuješ to - vyhoď to, nenosíš to - vyhoď to. Nevyhodíš to ty - vyhodím ti to já. Až si říkám, zda je tohle normální? Tohle zkratkovité jednání mi celou dobu čtení zvyšovalo tlak. Čekala jsem od knihy rozumné rady, jak se vypořádat s úklidem tak, abych se z toho nezbláznila, čekala jsem efektivní rady, nicméně v podobě této knihy jsem dostala pouze chaos vytvořený neustálým opakováním stejných frází a vyhazováním pytlů s odpadem. Kniha se mi opravdu nečetla dobře, protože neobsahuje žádnou pořádnou myšlenku, kterou bych se mohla inspirovat. V zájmu úklidu (nejen) hlavy bych doporučovala tuhle knihu zavázat do pytle s odpadem a vyhodit - Marie Kondo by mě za to jistě pochválila.
Chápu, že se mírně "esoterický" styl, s jakým Marie knihu napsala, nemusí setkat s pochopením mnohých lidí. Přesto bych ji naordinovala všem povinně, základní myšlenky a praktické (ač radikální) rady jsou prostě skvělé a... osvobozující :-)
Myslela jsem si, že mě kniha nezaujme, že mě nebude bavit, ale nakonec jsem ji nemohla dát z ruky. Úžasná kniha. Rozhodně se k ní ještě vrátím a přečtu znovu. Motivovala mě k úklidu úplně neuvěřitelným způsobem.
Pro začátek bych chtěla říct, že mi Marie Kondo vlezla do podvědomí dlouho předtím než jsem se ke knize samotné odhodlala. Její techniky skládání oblečení se u mě osobně dost osvědčili. Když jsem na knihu natrefila, tak jsem odložila právě rozečtenou knihu s myšlenkou - jen nakouknu a pak se vrátím ke knize. Jak myslíte ,že to dopadlo? Já, jakožto pomalý čtenář jsem díky informacím a inspiracím, co na mě z knihy proudili, dočetla knihu v rekordním čase - ( pár hodin večer a ráno jsem dočítala , takže jen pár hodin).
----
Neříkám ,že vše v knize je užitečné. Není třeba držet se striktně všeho co je psáno. Hlavní myšlenka je ale úžasná. Nemohu jinak než Vám knihu doporučit. Jediné, co jsem dělala úplně po svém, byla moje sbírka knih. Podle M.Kondo bych měla téměř všechny knihy vyhodit. Musíte uznat, že to není možné. Avšak knihy jsem protřídila a asi 50 kusů z 500 šlo pryč. Ale i tak si ji přečtěte, když Vám to nepomůže udělat doma útulno a uklizeno dle jejích rad, tak aspoň Vás to motivuje a začnete uklízet, asi jako já :)
Tak já vlastně nevím... Knížka mi měsíc ležela na nočním stolku a já jí měsíc ve volných chvílích listovala a pročítala ji.
Už je to nějaký pátek, co jsem se matně seznámila s úklidem skříně metodou KonMarie a nadchl mě tak, že jsem se opravdu těšila, až ho budu moct využít. Když konečně nastala chvíle a já mohla zabydlovat novou velkou skříň se šuplíky, využila jsem tento systém u většiny běžného oblečení. Např. autorčin systém při skládání triček mi přišel téměř geniální. To ale neznamená, že skládám origami z každého páru ponožek, to fakt ne. Tím ale má chvála vesměs končí. Ano, chce-li mít člověk uklizeno, musí mít zredukované věci doma a každá věc musí mít své místo, ale autorka by vlastně neustále vše jen vyhazovala do popelnice (fakt ekologický přístup). Co ale absolutně nezkousnu, je systém při "úklidu knihovny". Dáma promine, ale člověk, který rád čte a knih si váží, by se k nim nikdy nemohl chovat podle tohoto návodu. A vyhazovat fotky? Ne, ne a ne!
Za mě tedy kniha v lecčems inspirativní, některé pasáže mi přišly spíš úsměvné a některé mě rozpalovaly do běla. Kdybych si knihu koupila a neměla ji půjčenou z knihovny, byla by to snad první kniha, u které bych dodržela autorčin postup při debordelizaci knihovny - pár stránek vytrhám a zbytku dám rituálně pápá!
Čekala jsem něco víc. Užitečné pro mě bylo jen pár zmíněných rad v tom balastu. Nelíbí se mi, že autorka nabízí jako jediné řešení zbavení se svých věcí vyhozenim do kontejneru, nepotřebné věci jdou přece prodat nebo darovat potřebným! Povídat si se svými věcmi mi přijde dost ujeté. Nicméně mě kniha inspirovala k udržování většího pořádku doma.
Kniha nabízí praktické tipy, jak dát svou domácnost do pořádku a uklidit jednou provždy.
Systém, který autorka vymyslela velmi oceňuji a považuji za promyšlený. Nicméně jako formu sdělení tohoto systému upřednostňuji později vydaný seriál od autorky Tidying up with Marie Kondo (doporučuji!). Rady autorky jsem začala pravidelně aplikovat až po shlédnutí tohoto seriálu. Myslím, že je to kvůli větší názornosti, jak systém aplikovat a také kvůli emocím, které mi v knize chybí.
Kniha mě bavila, ale nedočetla jsem.
Pokud jsou pro vás rady Marie Kondo samozřejmostí (jak se často v komentářích opakuje), tak vám upřímně gratuluji. Já, jako věčný chaotik, jsem opakovala donekonečna přesně ty chyby, na které Marie Kondo upozorňuje - uklízela jsem zásadně po místnostech, nikdy po kategoriích. Nechávala jsem si vnutit oblečení po rodině a po kamarádkách (vždyť je to přece škoda vyhodit) a nikdy jsem ho nenosila. Věci, které jsem dostala jako dárek, jsem nevyhodila, přestože mi roky ležely na dně skříně. Mám to v genech. Naše rodina syslí kde co. Hromadíme, přeskládáváme sem a tam, zásadně nevyhazujeme. Proto mi i pasáže, kdy se Marie Kondo tak trochu podivně a teatrálně loučí s věcmi, přišly celkem inspirativní. Kniha mi celkově přišla vtipná a dodala mi energii vrhnout se do úklidu a převrátit svůj dosavadní přístup vzhůru nohama. Mimochodem kritika, že se nejedná o úklid ve smyslu leštění oken, mi příjde zcestná. Kniha jde přece přímo k jádru problematiky uklízení - jak uklidit takovým způsobem, aby se dal pořádek snadno a trvale udržet. Pozn.: videa, kde Marie Kondo ukazuje, jak skládá oblečení, se dají najít na youtube.
Moc fajn tipy, jak se zbavit přebytečných věcí aj., akorát se mi dle nich nějak nedaří řídit. Myslím, že by se kniha dala shrnout do rozhodně menšího počtu stran.
Doporučuji, začala jsem hned třídit šatník a ještě kupa práce mě čeká, ale těším se na výsledek. Opravdu to pomáhá se lépe rozhodovat a to i v jiných oblastech :)