Zázrak v černém domě
Milan Uhde
Chátrající dům. Otec despota, matka židovka, jeden syn disident, druhý spolupracovník StB, dcera katatonička. Hledání zázračného řešení prokletého dědictví je bolestivé i groteskní, stejně jako rodinná snídaně Významným motivem, téměř antihrdinou hry, je skvostný (přestože chátrající) funkcionalistický rodinný dům, který zahýbá s osudy hned několika generací Pompeových. . První polovina hry načrtává vztahy, problémy a traumata v rodině, v druhé části se příběh jako mozaika skládá dohromady do posledních do sebe zapadajících detailů. Jde o měšťanskou moralitu o nápravě narušených rodinných vztahů? Jistě, ale určitě nejen o ni. Jde také o poselství, že skutečná náprava nemůže být pouhým dílem technických opatření, i o podobenství přesahující rámec jednoho rodinného dusna. Autor přichází na trh se svou kůží nejen v obrazném, ale i v doslovném smyslu, neboť jde o dílo vytvořené z tkáně jeho vlastního života. ... celý text
Přidat komentář
Při čtení této hry se člověku vybavují spojení jako "sypání soli do otevřených ran", "kostlivci ve skříni" a podobné. Mě to strašně bavilo, četlo se to samo.
Viděla jsem i ve zpracování divadla Na zábradlí a mohu jen doporučit.
Autorovy další knížky
2001 | Balada pro banditu a jiné hry na zapřenou |
1965 | Král - Vávra |
1990 | Velice tiché Ave |
2012 | Zázrak v černém domě |
2013 | Rozpomínky. Co na sebe vím |
Několikrát čteno i viděno v již zmíněném divadle. Skvělá černá komedie.