Zázrak v plechovce
C. D. Payne
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/331694/bmid_zazrak-v-plechovce-8oW-331694.jpg
3
73
73
Užijte si nejnovější zábavné dobrodružství s Divočákem Flintem, který jako by byl starším bratrem ďábelsky inteligentního Nicka Twispa, a Univerzitou, skoro jeho starší sestrou se sexy hříšným tělem. Od autora slavné série Mládí v hajzlu! Je léto roku 1949. Studená válka nabírá na obrátkách, do amerických domácností proniká televize, na stříbrném plátně vzdychají prsaté filmové divy, dělníci stávkují a lidé se houfně přesouvají z měst do kempů, aby strávili dovolenou v přírodě. A z ohijského Erie vyráží ve starém veteránu po strýci, obývaném léta jen myší kolonií, čerstvý maturant Wilder S. Flint, aby pátral po tajemném prodejci zázračného krému, se kterým mu utekla dívka jeho srdce. Putování to bude dlouhé, provázené zajížďkami, bizarními setkáními a zastávkami, díky kterým Divous Wilder pochopí, že život nikdy neběží tak, jak si ho naplánujeme. Jaké štěstí, že ho na cestě provází nekonvenční a nebojácná stopařka Verity zvaná Univerzita, se kterou je každý den plný nečekaných příhod a noc plná překvapení.... celý text
Přidat komentář
Hledání ztracené lásky… Putování to bude dlouhé a hlavní hrdina pochopí, že život nikdy neběží tak, jak si ho naplánujeme.
Rozhodně jsou lepší díla, která tento autor napsal. Přečetla jsem, místy se i bavila, ale znovu ji číst nepotřebuji.
Čtení je to sice příjemné, ale děj plyne tak nějak zvolna stejně, bez chuti a bez zápachu. Čekal jsem, že to aspoň na závěr nějak vygraduje - a nic. Zarážející byla naprostá absence emocí všech tří hlavních postav - žádné projevy štěstí, smutku, zlosti - nic.
Putování s Wilderem a Verity sem si užil.... další oddechovka z pera pana Payna....
Zase jedna "na cestě" a musím říct, že tahle se mi líbíla mnohem víc. Hlavní hrdina je sice bulík, ale umí vzít kýbl a stěrku a vydělat si na benzín. Že má z prdele kliku a potká holku jakou je Virginy, to mu může závidět asi každý, spíš jsem nějak nechápal jeho tvrdošíjné lpění na Dot, ale naštěstí rychle pochopil...Přidaná povídka se mi líbila, hnedle bych v takovém úřadu pracoval až do roztrhání těla...
Jak tady někdo psal, bohužel Nick nasadil laťku hodně vysoko, takže musím o jeden bodík dolů.
Pan Payne už čtenářům dokázal jednou zlomit srdce svými Americkými kráskami (což je dosud jediná kniha, kterou jsem od něho nedokázal dočíst) a Zázrakem v plechovce zanechal další výrazný šrám. Naivně si říkám, že jsem pochopil autorovo poselství, že není důležité to, za čím se ženeme, ale to, co při té honbě zažíváme, ale vůbec netuším jestli to bylo Paynovým záměrem nebo skutečně jen celý román mlátil prázdnou slámu. Hlavní hrdina Wilder nikdy hrdě nepohlédne do očí Nicku Twispovi, Heleně, Brendě či Colmovi a neřekne: jsem stejně dobrej jako vy! Povídka o Henrym měla prima nápad, ale kvalitní ukončení a pointa zase nikde. Takže s odřenýma ušima za dvě hvězdy.
Tohle se nepovedlo, pane Payne. Skoro si až říkám jestli to skutečně napsal autor knihy Mládí v hajzlu? Hlavní hrdina nezajímavý a nudný, příběh bez větších zvratů, překvapení či komických situací (ani jednou jsem se od plic nezasmál, což u knih Payna považuji téměř za jistotu - ale tady jsem čekal fakt marně).
Na dvě hvězdy to vytáhla Verity, která si příběh ukradla pro sebe a pro ní jen škoda, že nebyla v jiné knize, protože tohle si nezasloužila. Její potenciál je úplně někde jinde. Bohužel úplně nejhorší byl závěr a setkání Wildera s Dott. Celou knihu o ní hlavní hrdina básní s něhou a láskou neskutečnou, ale po setkání, když mu řekne: "hele sorry kámo nemáš žádnou budoucnost, neklapalo by to", tak jí odpovídá něco ve smyslu: "ok, chápu, tak čau". Co to jako mělo být? Tady měla ta komická část knihy začít, to byla příležitost jak prase a Payne ... jí nechá protéct v ruce s heslem "jedu domů, copak asi vaří maminka."
V podstatě mně to přijde, že kniha je ušitá horkou jehlou. Jakoby hořila termínovka a něco prostě do tisku muselo. Jinak si totiž pokles úrovně v Paynových knihách nedokážu vysvětlit.
Kniha se mi moc líbila a jde tam jasně cítit rukopis, kterým je napsané celé Mládí v hajzlu, ale jeho kvalit nedosahuje. Nejraději bych dal 5 hvězd, ale pak bych Mládí musel dát 6
K této knize jsem byla celkem skeptická. Od tohoto autora jsem četla již Nestydaté plavky, které mě nijak nenadchly, a proto jsem mu chtěla dát ještě šanci. Ovšem marně, protože ani tentokrát se nejedlá o skvělou knihu. Je to průměrné oddechové čtení, které mě místy trošičku nudilo.
Zázrak v plechovce není žádný zázrak, nýbrž příjemně ubíhající kniha s uvolněným dějem, nenáročnými dialogy a málo důvody, proč si ji pamatovat měsíc po přečtení. Je to idální kniha, kterou si vezmete s otevřeným pivem/vínem na zahradu pro příjemné zapečení do lehátka u bazénu. Čekat víc ovšem asi nelze.
První seznámení s autorem mě nijak nenadchlo. Bylo to pro mě utrpení číst převážně dialogy rádoby vtipné. Nejvíce se mi líbila povídka nakonec o Henrym a jeho recyklování.
Zábavná jednohubka s typickým humorem C.D. Payna, nicméně souhlasím s tím, že si laťku nastavil příliš vysoko, a proto od něj jako čtenáři očekáváme přece jen něco víc než jednu nekonečnou konverzaci plnou ironie a sarkasmu okořeněnou špetkou sexu.
Oddechovka, avšak od toho autora jsem čekala víc. Přidaná povídka se mi svým nápadem líbila snad o něco víc než samotný příběh celé knížky.
I přes to, že byla kniha čtivá a nijak mě nenudila, jsem měla celou dobu pocit, že jí chybí ten pověstný náboj. Po dočtení knihy se mi hlavou honila jedna věc, a to "to je jako ten úchvatný Payne ?"
Štítky knihy
humor americká literatura studená válka
Část díla
Autorovy další knížky
| 2005 |  Holubí mambo |
| 2013 |  Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla |
| 2012 | Mládí furt v hajzlu |
| 2015 | Nestydaté plavky |
| 1995 | Mladík v okovech |
Kniha je hodně na pohodu pokud nechcete nic složitého na konci knihy je ještě jedna krátká povídka o penězích.