Zberateľ
John Fowles
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496428/mid_zberatel-8PV-496428.jpg
4
919
919
Kultový román Zberateľ je debutom dnes už kánonického britského autora Johna Fowlesa. Tento psychologický triler, ktorý do filmovej podoby spracoval legendárny William Wyler, sa vďaka Fowlesovmu slovesnému majstrovstvu stal bestsellerom, bol preložený do množstva jazykov a teraz sa konečne dočkal aj prvého slovenského prekladu. V Zberateľovi Fowles vytvoril ponurý, napätý, miestami až klaustrofobicky pôsobiaci príbeh inšpirovaný skutočnou udalosťou, únosom mladej ženy a jej väznením v protileteckom kryte. Na pozadí tejto čitateľsky pútavej zápletky Fowles rozohral viacvrstvovú kritiku pretrvávajúceho povojnového triedneho systému v Anglicku. Ten bol zodpovedný za radikálne ekonomické a kultúrne rozpory v rámci spoločnosti, ktoré mali vplyv aj na konkrétne medziľudské vzťahy. Fowlesovi sa podarilo vytvoriť plastické spoločensko-kultúrne podobenstvo, ktoré sa v príbehu postupne odkrýva. Fowles sa týmto vracia k téme sociálnej nerovnosti. Zberateľa doplnil o citlivo zvolené literárne odkazy na britské klasické diela – okrem iného na Shakespearovu hru Búrka. Pohľad do uvažovania, hodnôt a konania dvoch hlavných protagonistov románu, ktorí síce vyrástli v jednom meste, no v skutočnosti patrili do dvoch celkom odlišných svetov, Fowlesovi pomáhal hľadať odpovede na sociálne a morálne problémy spoločnosti. K románu možno pristupovať aj ako k morálnemu príbehu či ku kritike sociálne podmienených nerovností medzi príslušníkmi odlišných spoločenských vrstiev, ktoré sú do značnej miery zodpovedné za konanie jednotlivcov. Svet, v ktorom tí, ktorí disponujú peniazmi a mocou a beztrestne si zo slabších vytvárajú objekty na svoje použitie, je aj naším svetom – a aj v tomto je Fowlesov Zberateľ stále a znova aktuálny.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2022 , OZ BrakOriginální název:
The Collector, 1963
více info...
Přidat komentář
Abych řekla pravdu, nechtělo se mi do toho. Když nám učitel řekl o tématu a lehce načrtl zápletku, nevěděla jsem, jestli je to přímo pro mě. Nakonec jsem se kvůli zkoušce z brit. lit. pustila do čtení...a... skvělé! Chvíli jsem si připadala divná, protože by mě tahle kniha MĚLA děsit, odpuzovat - už asi jen kvůli mému pohlaví, ale nestalo se tak. Byly tu samozřejmě pasáže, které mě odpuzovaly, ale převažovaly chvíle napětí, když jsem nemohla odtrhnout knihu a musela jsem prostě číst!
Bavily mě všechny čtyři části. Bála jsem se Mirandina deníku (čtenáři zde to zhodnotili jako nudnou pasáž), ale nakonec moje zvědavost vyhrála. Vůbec mi nevadily pasáže G. P., ani nic podobného. Jen mi Miranda nebyla moc sympatická - ani před deníkem, ani po něm.
Rozhodně doporučuji!
Veľmi "nepríjemná" kniha...Je rozdelená na štyri časti, kde pri prvej som sa absolútne dostal do deja aj do pocitov oboch postáv (skvelá psychologizácia oboch hrdinov), v druhej časti môj záujem dosť upadal...ale tretia a hlavne štvrtá časť (záver knihy) bola pre mňa čistá, pomaly plíživá a ťažkotonážna hrôza. Je mi z toho trochu zle...
Opravdu silné kafe.
Je to hodně čtivé a člověk od toho nechce odtrhnout oči, ale na druhou stranu je to téma dost hnusné. Ještě, že je tam ta linie psaní deníku Mirandy, to trochu vyrovnalo to psychopatické vyprávění hlavního hrdiny.
Čekal jsem thriller a dostal jsem něco mnohem jiného, lepšího? Není to jednoduché čtení a po jednom přečtení nedokážu knihu plně ocenit. Kolikrát se dívám na mé hodnocení u knih, které jsem četl už dávno a znovu bych hodnotil jinak. Každopádně už jen to, že si na knihu vzpomenu po dlouhé době a zamyslím se nad ní o něčem svědčí. Vím, že pokud mi bude paměť sloužit na tuto knihu nezapomenu a budu s k ní v myšlenkách leckdy vracet.
Poprvé jsem Sběratele četla před šesti lety. Už tehdy se mi líbil, nyní v něm však vidím do důsledků tu krutost a lidskou omezenost, vůči níž jsme všichni bezbranní. Kniha je pro mě dokonalým návodem na to, jak žít a jak nežít. Všichni máme svého věznitele. Dokonce jich máme spousty! Ale na rozdíl od Mirandy máme tu šanci uniknout. Možnost volby. Alespoň většinou. Po stylistické stránce není Sběratel příliš zajímavý, ovšem víme, že se nám tím Fowles snaží přiblížit své hrdiny. Že to není jeho jazyk, nýbrž jejich. A jak již je zde několikrát napsáno, především třetí a čtvrtá část jsou opravdu silné. Příznivci klasických thrillerů si zde nejspíš nepřijdou na své, ale každý člověk, který cítí, musí na těchto stránkách najít ten děs, který paralyzuje a zabraňuje dýchat. Čiré zlo páchané jako by nic.
Strašidelné tím, že takových omezených Cleggů může na světě být víc. A pokud jo, tak ne tak bohatých, aby si to mohli dovolit. Díky bohu.
Výborně namixovaná kniha. Psychologické propracování postav, jejich střídání ve vyprávění, což hlavně doprovází skutečně i výrazná změna autorova stylu (to se spisovatelům často nedaří). Skvělé, mrazivé, místy dojemné a ten konec...ještě teď mám husí kůži.
Fowles mě už dostal jednou, a to v případě knihy Věž z ebenu. Různorodost témat i stylu mě zaskočil a čtenářsky vycvičil. O Sběrateli jsem slyšela jedinou věc: spojení postmoderny a thrilleru. Nakolik to odpovídá mému čtenářskému zážitku, o zatím nedovedu říct (to až s odstupem). Na částech vyprávěných z pohledu únosce a věznitele mě bavily psychologie postavy, kterou autor výborně zvládl. I stylově byla ta část přizpůsobena charakteru postavy. Deník unesené Mirandy se četl o poznání lépe, protože šlo o kombinaci vzpomínek a úvah o umění (vcelku přirozené pro mladou malířku), a míchaly se do toho pochopitelně psychologické aspekty druhé strany barikády - oběti únosu odříznuté od světa.
Konec zápletky s Mirandou nebyl vrcholem knihy, jak by tomu bylo v drtivé většině "čistokrevných" thrillerů. Ten přišel (pro mě) až skutečně na konci, kdy se o úžasný apendix postará otevření nové kapitoly v životě únosce. Brilantní.
Rozhodně kniha, kterou výhledově chci mít v knihovně.
Jak začít, tuto knihu jsem dostala k rozpracování ve 3.ročníku Gymnázia, což je už pár let zpátky.
Sběratel byl pro mě výzvou. Kniha, která není moc známá, ale o to zajímavější. Příběh je mrazivý a současně dojemný. Dvě prolínající se linie myšlení a chápání lidského života a utrpení. Musím říct, že mě více zaujala mužská linka a jeho zvrácené vidění světa.
Kniha rozhodně není akcí nabytá, ale emočně zcela jistě. Zděšení, úzkost a lítost. To jsou zřejmě ta tři slova.
Velmi vřele doporučuji.
Obešla bych se bez Mirandiných "přechytračelých" řečí... chvílema mi vcelku slušně brnkala na nervy a já osobně bych jí zabila asi už po třech dnech...ale k příběhu... je to děsivé...je to šokující... nevíte, zda by vám mělo být líto jeho nebo jí... vaše názory se mění ze stránky na stránku... až dočtete tu poslední...jednou, dvakrát, potřetí... nechce se vám věřit a té husí kůže už se jen tak nezbavíte... ten pocit je opravdu nezapomenutelný!
Kniha od začátku tak nějak plyne..Nenudí to ne, ale je to takové příjemné čtení k zamyšlení. No a pak se blížíte ke konci a vše se změní. Konec byl pro mě obrovský šok!!! Čekala jsem cokoliv, ale tohle ne! Ačkoli posledních cca 30 stran bylo pro mě dosti stresující, knihu vřele DOPORUČUJI!
ze začátku mi scházela přímá řeč, pak jsem si na styl psaní zvykla a už to i šlo.druhá část z pohledu Mirandy se četla líp,tedy alespoň pro mě. V její postavě jsem nacházela sebe sama, když jsem byla též dvacetiletá a plná všech ideálů. Moc dobře napsané. ráda si najdu i nějakou další knížku od Fowlese. pravdou je že čtenáři upírských deníků a spol. tuto knížku asi nedocení
Nic pro debily, takže ani pro mě:/ Jako ignorantovi vznešené literatury mi tam chyběla "krev", kniha se mi četla špatně a nakonec jsem byla ráda, že už je konec.
Snůška filozofických úvah...aby se mi to líbilo, musela bych být buď míň inteligentní, abych v tom viděla jen ten ,,obyčejný,, příběh, který by se krásně vymykal třeba v časopisech alá černá kronika....nebo víc inteligentní, abych dokázala nahlédnout pod povrch příběhu a odhalit zřejmě v něm skrytá poselství, moudra, kritiku...Rozhodně svým názorem nechci nikoho urazit, tak to prostě cítím, že je tato kniha spíš pro fajnšmekry, kteří se v románu prohrabou a najdou tam věci, které já nejsem schopna odhalit.
Po všech stránkách průměrná kniha. Čtivá a občas zajímavá, ale nic vám nedá. Hodně nudné byly vzpomínky Mirandy na malíře.
Někdy netušíme, kde najdeme skvost. Sběratele jsem objevila úplně náhodou v knihovně mojí maminky. Možná tu knížku ani nečetla, ale já ano a nejednou. Neustále se k ní vracím, protože prostě nemůžu jinak.
Sběratel je v podstatě jedním velkým kontrastem dvou naprosto odlišných charakterů a pohledů na svět... Jedná se o skvěle vystavěnou dvojitou příběhovou linii, kdy vidíme události z pohledu únosce, tedy dalo by se říci "toho zlého" a rovněž očima unesené dívky - oběti. Fowles dokázal dokonale vykreslit jednotlivé myšlenkové pochody obou hlavních postav natolik realisticky, až má člověk pocit, že sleduje popis skutečných událostí. Kniha mě do sebe vtáhla a nemohl jsem se od ní odtrhnout až do samotného konce, který ve mně zanechal mrazivý pocit zděšení. Vřele všem doporučuji přečíst...
Četla jsem až jako povinnou literaturu na vejšce, jinak bych se o ní asi vůbec nedozvěděla a to by byla škoda. Bylo to napínavé, bylo to čtivé, bylo to zajímavé a především to bylo mrazivé. Nebylo to stoprocentní, ale i tak to stačilo na to, aby ve mě knížka zanechala silný dojem. Rozhodně nepatří mezi ty zapomenutelné.
Můj maturitní překlad a moje srdcovka. Zajímavý pohled do duše psychopata. A navíc ideální kniha pro mírně až středně pokročilé angličtináře :)