Zbohom a ďakujeme za ryby
Douglas Adams
Stopařův průvodce Galaxií série
< 4. díl >
Vo štvrtom dieli Sprievodcu sa Arthur vracia na planétu, o ktorej bol hlboko presvedčený, že už neexistuje. Stretáva sa tam s dievčinou svojich snov, no kvôli vysoko nepravdepodobnej náhode (vyhrá v tombole a pri prevzatí ceny odovzdá tiket, na ktorý si napísal jej telefónne číslo) ju zasa stráca. Nájde ju až po tom, čo zvládne umenie lietať, kúpi si počítač a naučí sa pracovať s astronomickým softvérom, pokúšajúc sa nájsť svoju jaskyňu spred miliónov rokov. V tomto dieli sa tiež odohrá niečo, čo v prudkom kontraste s bežnými výsledkami akéhokoľvek úsilia dokáže celkom potešiť Marvina.... celý text
Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno: 2014 , Slovart (SK)Originální název:
So Long, And Thanks for All the Fish, 1984
více info...
Přidat komentář
Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si interpretaci od Vojtěcha Kotka (takže kotkopretaci) ve formě audioknihy. Zpracování, hlasy, zvuky, to všechno je überkvalita ladící s předchozími audioknihami, takže s tímhle spokojenost.
Ale co děj? Kam se poděl ten vtipnej a originální děj? Ten, kvůli kterému se tahle série stala tak oblíbenou. Ford Prefect je tam jen okrajově, Zafod s Trillian tam nejsou vůbec a ostatní předchozí postavy také ne. Místo toho dostaneme něco jako romanci, lehce protkanou nějakými těmi douglas-adamsovskými peripetiemi, ale není to zrovna k popukání.
Je tu málo galaxie a hodně Země. Bůh deště je sice fajn, ale nemá žádný valný smysl a jak je možné, že Země nebyla zničena, to mi asi nějak uniklo. Řeší se sice zmizelí delfíni, ale (a kniha samotná to přiznává také) chybí tomu pointa nebo nějaké zakončení. Celkově je to takové jakési zmatené a to ne ve smyslu dobře zmatené, jak to bylo v předchozích knihách.
Prostě po skvělých prvních dvou knihách a dobré třetí dostáváme poměrně nezábavnou čtyřku. Ale sbohem tomu ještě nedám a zkusím dát šanci ještě Převážně neškodné.
Série Stopaře je pro mne velmi proměnlivá: První originální, vtipný díl, který velmi dobře odsýpal a opravdu mě bavil. Dvojka a trojka byla natahané a docela nudné s utápěním se v scifi myšlenkách, které měly být vtipné, ale jen odváděly od děje. A u čtvrtého dílu, kdy se vrátíme na Zemi, mně to zase začalo bavit.
Skvelé humorne až parodicke scifi, výborne doplnené o film ktorý je Mix kníh, za mňa super zábava aj opakovane.
Tento koment plati pre každú z piatich kníh (k šiestej som sa ešte nedostal - neexistuje ebook tak možno raz kúpim tlačenú)
V tejto časti mi už tie absurdnosti nesedeli. Unavili ma predošlé diely a originálnych nápadov - ktoré by udržali moju pozornosť - je tu pomenej. Stala sa z toho taká absurdná existenciálna nuda, ktorá ma síce tou nelineárnosťou bavila v predošlích dieloch, avšak tuto sa to už sa opakovalo po štvrtý krát a to je na mňa priveľa.
Z vesmírných výšin minulého dílu padne čtenář zpět k úrodné hroudě Velké Británie, zpočátku tedy do dělnických barů, kde špatné slovo a snaha platit kartou American Express může přinést újmu na zdraví a kde v rohu sedávají bohové deště převlečení za nevrlé řidiče kamionu. Pak se z toho (v této sérii trochu netypicky) stane docela roztomilá romance, která zodpoví otázku, co vlastně dělá Artur Dent, když zrovna necestuje stopem po Galaxii. Ta se mi asi líbila ze všeho nejvíc. Kdo to nechce vědět, má podle rady autorovy skočit na docela dobře napsanou poslední kapitolu, ve které je dokonce i Marvin.
A hustě je to ovšem celé prošito obrovským množstvím zcela nesouvisejících historek a dalších chaotických průpovídek, které dají čtenáři se zamyslet nad tím, zda by chtěli pobývat v poněkud neurovnané mysli autorově. Já asi nikoliv.
Jak říká na konci sám autor: "Tahle historka snad měla nějakou pointu, která však momentálně uniká kronikářově mysli." S tím musím zcela souhlasit, snad bych platnost tohoto výroku rozšířil na zhruba 50% rozsahu této knihy.
P.S. Přečíst už byste si to měli jen proto, abyste rozluštili božské poselství vyvedené hořícím písmem na úpatí hor Quentula Quazgara. A Marvin, 37x starší než celý vesmír, by si to taky jistě přál.
60%
Tento díl se už dal docela dobře číst. První dva díly jsem měla potíže dotáhnout do konce a musela jsem dost přeskakovat.
Stopařův průvodce galaxií, díl Sbohem a díky za ryby, byl zajímavější, neboť se udál opět na planetě Zemi. Ta původně měla být zničena, ale najednou se znovu objevila.
Hrdinou je Arthur Dent, který přiletěl na Zemi v kosmické lodi a vrátil se do svého původního domu, kde dříve bydlel. Časově se to neshodovalo, pryč ve vesmíru byl asi osm let, zatímco na Zemi uplynulo jen několik měsíců.
Snaží se pokračovat tam, kde tenkrát přestal. Jenže potkává dívku, Fenchurch, která je velmi zvláštní, do které se zamiluje. Několikrát se mu ztratí, aby ji zase pak zázrakem našel.
Příběh popisuje jejich romantická dobrodružství a tajemství, které oba mají a pomalu do nich ten druhý proniká. Jeho přítel Ford Prefect z minulých dílů se tu také občas objeví, ale stále cestuje v kosmické lodi a přelétá. Octne se i na Zemi, aby se potkal s Arthurem a Fenchurch a pomohl jim odletět ze Země na kosmické lodi do jiného místa galaxie.
Oproti ostatním dílům je tento slabší, vlastně se tam nic neděje, přesto jsem nepřeskočila k poslední kapitole a s chutí knihu přečetla celou, bavilo mě to.
Tenhle díl je vlastně hlavně jakási zvláštní, ale zábavná lovestory, při níž řešení vážných problémů života, vesmíru a vůbec jaksi ustupuje do pozadí. Pro mě osobně po předchozím díle vítaná změna, knihu ale momentálně čtu dětem a těm se tenhle obrat ale vůbec nelíbil. Ford a Marvin se tu vyskytují jen sporadicky a Fordovo chování navíc nedává moc smysl, Zafod a Trillian raději kamsi zmizeli úplně. Z mého pohledu je to sice lepší čtení než předchozí díl, ale první dva díly jsou stále o třídu výš, a nabízí se otázka, jestli stálo za to tuhle sérii takto natahovat, nebo jestli neměl Adams raději využít svých dalších originálních nápadů v samostatné knize. Tím spíše, že přemýšlejícího čtenáře nemůže nechat na pokoji základní nedostatek knihy, týkající se samotné podstaty příběhu - jak to, že tu najednou máme Vogony zničenou Zemi zpátky (chabý pokus o vysvětlení ve vzkazu od delfínů autorovi neberu).
Oproti třetímu dílu super, ale na první dva nemá. Kniha se čte svižně, jsou zde i humorné pasáže, ale trochu tomu něco chybí.
Náhlé zvolnění tempa, ještě méně humoru, pár fajn nápadů a sáhodlouhé budování vztahu mezi Arthurem a Fenchurch. Tahle kniha má začátek a konec, alespoň tedy v tom Stopařovském slova smyslu. Vtipný rozjezd - vleklé budování vztahu - dům naruby, obrovský robot, Boží poselství, Marvin, etc. Bezvýznamnou půlhvězdičku navíc oproti minulému dílu přidávám vážně jen za posledních pět kapitol, jinak slabý odvar.
2.5*
Tenhle díl mě sice určitým způsobem bavil, ALE celkově šlo o takové intermezzo, před posledním dílem. Alespoň doufám, že pátý díl bude více humorné sci-fi, než romantická komedie. Beru to jako, že si Adams potřeboval oddechnout od cestování vesmírem a trochu zpomalit tempo. Přemýšlet o tak přízemních věcech, jako je láska, sex a vůbec. "A v případě, že by vás napadlo o tom pochybovat, což chápu, že by se klidně mohlo stát, vás ujišťuju, že jsem úplně normální. Proto si říkám Wonko Příčetný, abych o tom lidi ujistil." PS: když vyprávěl Arthur historku Fenchurch, uvědomil jsem si s údivem, že mi je to povědomé. Zapátral jsem v paměti a dopátral se k tomuto kraťasi: https://www.youtube.com/watch?v=6YSxJnqCr8I Náhoda? Nemyslím si.
Ucelenější, srozumitelnější a čtivější než třetí díl, přesto hluboko pod úrovní prvních dvou. Douglas Adams už věděl o čem chce psát, takže děj vedl vcelku sebejistě od bodu A do bodu B. Cestou popsal několik ztřeštěných zážitků, nabral jednu zajímavou postavu a mimoděk utrousil jednu důležitou informací. Minule jsem trochu přidal, abych mohl dát tři hvězdičky. Tyhle jsou sice také tři, ale poctivé.
Jak uz tady bylo psano, je to asi nejslabsi dil. Po docteni si v podstate pamatuju jen to, ze tam byl porad Artur s Fenn, buh deste (chudak malej) a na konci Marvin.
Už jsem to tu možná někde psal: O Douglasově stěžejním díle se často mluví jako o trilogii v pěti dílech. Přitom je to bezesporu dilogie. Dva díly. A ta pokračování jsou naprosto příšerná. Tohle je číslo čtyři a autor knihu sám nejlépe vystihuje v jedné kapitole zhruba v polovině knihy. Parafrázuju: „Koho nezajímá, jestli Arthur Dent taky provozuje sex, ať přeskočí na poslední kapitolu, která je celkem zdařilá a vystupuju v ní Marvin.“ Opravdu vám doporučuju se touhle autorovou radou řídit. Děj celého románu je opravdu o ničem, naprosto bez zápletky, a může se v něm stát cokoli. Poslední kapitola je úplně jiná, je v ní Marvin a zasmějete se.
Tenhle díl se trochu táhl a neměl ten náboj jako předchozí. Spousta zajímavých myšlenek, to ano. Celý díl zachránil až Marvin na konci.
V tomto dieli som sa už poprvýkrát za celú sériu začal aj trochu strácať, no stále sa mi to čítalo veľmi dobre a kvalitatívne sa táto časť vyrovnáva tej tretej.
85%
Zbohom a ďakujeme za ryby pôsobí oproti predchádzajúcim dielom tak trochu ako filler.
Nejedná sa, ale o nič, zlé, keďže po troch šialených príbehoch si aj dej vyžadoval, aby sa nachvíľu uvoľnil.
Humoru sa tu moc neponúka (neznamená to, že tam, ale žiadny nie je) a miesto toho sa autor radšej viac zameral na vykresľovanie absurdných udalostí na novej Zemi. Najväčší dôraz je tu kladený hlavne vo vzťahu Arthura k Fenchurch, postavy, ktoré sme poznali z minulých kníh sa tu sem-tam spomenú, no hrajú skôr rolu tých najzanedbateľnejších huslí v orchestri.
Finále bolo, pre mňa osobne, celkom smutné, no zároveň typicky sentimentálne, ako už mnohokrát predtým Douglas Adams predviedol.
Nebudem detailnejšie spoilerovať príbeh, keďže je celkom strohý a má jeden priamo určený bod, ku ktorému aj smeruje.
Aby som to teda zhrnul, páči sa mi ako dokázal Douglas Adams pobaviť čitateľa aj po štvrtý raz s rovnako absurdným prevedením a námetom.
Ak ste sa v sérii dostali až sem, nemám dôvod vás tu zastaviť ;)
Autorovy další knížky
2003 | Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
2002 | Život, vesmír a vůbec |
2002 | Převážně neškodná |
2002 | Sbohem, a díky za ryby |
1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
(SPOILER) Díl odehrávající se převážně na Zemi se mi líbil zase o dost více než předchozí, i když vtipu bylo podstatně méně a příběh se soustředil především na Arthura a Fenchurch. Líbil se mi i závěr, kdy ti dva učiní rozumné rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že poslední díl se bude odehrávat zase ve vzdálených galaxiích.