Zbožňuju tě navždy
Veronika Rei
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402757/mid_zboznuju-te-navzdy-471-402757.png
4
17
17
Zápisky začínají v době, kdy se Veroničin kluk vrací z půlročního pobytu v zahraničí a sledují jejich společnou cestu v následujícím období. Sledují nejen okamžiky, kdy jsou oba spolu doma v České republice, ale především ty chvíle, kdy Veroničin kluk opět odjíždí do zahraničí.
Přidat komentář
Existují knihy, které prolétnete, nic ve Vás nezanechají a jdete dál. A existují knihy, jejichž děj Vás zasáhne. Knihy, obsahující věty, ze kterých máte husí kůži po celém těle. Nezapomenutelné knihy. A právě mezi ty patří „Zbožňuju tě navždy“.
Knížku jsem přečetla během chvilky, ačkoliv moje plány byly dávkovat si ji postupně. Jakmile jsem se pustila do čtení, věděla jsem, že budu mít dočteno hned.
„Zbožňuju tě navždy“ je totiž krásná kniha, taková, která Vás donutí se zamyslet nad Vaší současnou životní situací, ale i nad starými bolístkami a křivdami. Během čtení jsem zažívala spousty emocí, smutek, lítost, ale i radost a vděk. Myslím, že knížka by měla být povinnou četbou pro mladší ženy a dívky. Troufnu si tvrdit, že každá z nás někdy ztrácela čas s někým, kdo za to vůbec nestál a zapomněly jsme se starat o potřeby té dušičky uvnitř nás.
Krásná kniha, nádherné ilustrace a dojemný příběh. Knihu doporučuji všema deseti. A rozhodně ji zařadím mezi nejlepší tohoto roku.
(SPOILER)
Oceňuji zejména schopnost autorky vtáhnout čtenáře do děje. Byť se vyvarovala dlouhých popisných pasáží, tak nějak po dočtení přesně vím, jak vypadal byt jejího kluka, zkoušky orchestru a jak skvělá musela být španělská kamarádka.
Trefně zachycuje momenty trochu naivní, snaživé a upřímné milé ženy, která chce udělat maximum pro to, aby vztah vyšel. Kniha postupně odkrývá řadu náznaků, u nichž může čtenář vidět, kudy cesta asi nepovede.
Veronika Rei je pro mě jednou z největších spisovatelských nadějí současnosti. Už se nemůžu dočkat, až vyjde její další kniha! Zbožňuju tě navždy by měla být povinnou četbou pro všechny mladé dívky, aby nebyly hloupé a neztrácely čas s muži, kteří nejsou hodni jejich bezmezné lásky. My babičky však víme, že si to stejně každá z nás musí prožít a odžít sama za sebe, aby mohla tak jako Veronika, získat ke své minulosti laskavý odstup a inspirovat ostatní. Pět hvězdiček za absolutní upřímnost, překrásnou češtinu a dokonalé grafické zpracování.
O čem kniha je? Přišlo mi, že hlavně o tom, jak lehké je ztratit sama sebe, když se snažíme přizpůsobit jiným.
Kniha se mi četla moc hezky, taková příjemná oddychovka mezi učením.
A rozhodně nemůžu zapomenout zmínit krásné ilustrace, které celou knihu provází, protože ty mě pohladily a vždycky jsem se těšila, až si prohlédnu další.
Sečteno a podtrženo kniha se mi moc líbila a rozhodně bych vám ji doporučila.
Tohle je taková holčičí bible a najde se v tom snad každá slečna. Verča totiž popisuje všechny svoje pochyby a strachy, které jsou na začátku vztahu úplně běžné a potýkala se s nimi snad každá z nás.
U spousty Verčiných myšlenek jsem se fakt upřímně smála, jak moc jsem se v tom viděla a jak vlastně normální jsou tyhle holčičí myšlenkové pochody a vlastně i ty klučičí :D
Že by mě kniha pohltila a já dychtivě otáčela jednu stranu za druhou, to ne. Ale! Četla se hezky, příjemně, nenuceně...a ta obálka a grafika v knize! Nádhera.
Tato kniha se mi moc líbila! Navíc mi je sympatické, že jí napsala česká autorka. Ačkoliv je to její prvotina, vůbec to nebylo špatné!
Více v mé recenzi!
No, nebudu lhát, 150 stran této knihy by mi bohatě stačilo. Takové téma natáhnout na bezmála 300 stran se mi zdá dost. Přeci jen čteme denickove zápisky "milenialky", a chtě nechtě to člověka přestane časem bavit. Jinak se mi ale líbilo téma i zpracování, které právě jen ztratilo na lesku svojí délkou. Obdivuji autorku, že si takto splnila sen, a vydala vlastní knihu, protože chtěla. A až na to pro mne až nerozdýchatelné množství zdrobnělin má slečna moc hezký sloh a kniha se četla (skoro) sama.
Zbožňuju tě navždy
“Každý hrajeme hlavní roli, jen si musíme najít tu správnou pohádku.
“S přáteli je to jako se šperky. Není potřeba mít spousty cetek, stačí mít několik krásných drahokamů, kterých si vážíme víc než celé náruče kočičího zlata.
Veronika nám vypráví a popisuje, jaké to pro ni bylo, když se její kluk vrátil z několikaměsíční cesty a následně na další zase odjel. Prožíváme s ní celý rok, taky uvědomění si sama sebe a procitnutí, že chce dělat věci podle sebe a ne podle jejího kluka.
Je to kniha plná myšlenek o životě, o práci, o vztazích, o partnerovi i o sobě. Je to trochu jiné čtení, vedené formou zápisků. Trochu mi vadilo, že kluk neměl jméno, ale zvykla jsem si. A trochu víc mi vadilo, jak se kluk choval k hlavní hrdince. Veronika se mu snažila za každou cenu chtěla vyhovět, samozřejmě úkor sama sebe. Byl to prostě bezohledný manipulátor.
Občas mi moc nesedly použité zdrobněliny, tedy pokud vezmu v potaz věk hlavní hrdinky, ale na celkovém dojmu to neubralo.
Nečekejte klasickou beletrii. Spíš takové čtení, které ve vás může vyvolat zamyšlení se nad vlastním životem. Díky tomu se mi kniha líbila a s klidem ji můžu doporučit. A hezké jsou i ilustrace.
Musím zmínit, že autorka si vydala knihu vlastním nákladem - klobouk dolů.