Zbylo nás devět
Jiří Osolsobě
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33420/bmid_zbylo-nas-devet-1TI-33420.jpg
5
55
55
Dokumentární svědectví bojové činnosti československého vojenského letce, telegrafisty a pilota 311. čs. bombardovací perutě, která se zformovala v Anglii. 2. vydání.
Přidat komentář
Autentické a velmi čtivě napsané vzpomínky člena posádky bombardéru. Po okupaci Československa šel Jiří Osolsobě bojovat do Francie a po její kapitulaci se dostal do Velké Británie, kde absolvoval radiotelegrafický výcvik. Psáno je to bez příkras, autorovi se podařilo věrně zachytit pocity účastníků bojů a dobovou atmosféru. Píše, že celkový počet nalétaných hodin nad nepřátelským územím musel dosáhnout 200 hodin (u bombardérů operujících nad pevninou), ti, co se toho dožili, pracovali dále většinou jako instruktoři (v knížce je údaj, že to se podařilo zhruba jen 12 %...). Jiří Osolsobě po splnění limitu hodin nastoupil výcvik jako pilot bombardéru (instruktora dělat nechtěl) a poté létal v peruti hlídkující nad oceánem (zde byl počet hodin 800, většinou nedošlo k žádnému kontaktu s nepřítelem, moře je příliš rozlehlé, takže se ve většině případů jednalo o značné monotónní lety).
Čistě popsaná zkušenost dobrovolníka z největšího konfliktu dějin. Při popisu svých operací se zaměřuje přímo na jádro pudla, což oceňuji.
Vzpomínky československého letce, který účastnil druhé světové války jako člen 311. bombardovací perutě psaná formou deníku.
Všestrannost a odvaha dneska těžko představitelná... Deníková forma umocňuje obsah i atmosféru maximálně.
V této knize je popsán příběh Jiřího Osolsobě, který jako náctiletý nastoupil do války k letectvu za Anglii. Tam se nechá vyučit na telegrafistu, aby mohl plnohodnotně létat s ostatními v 311. československé bombardovací peruti.
Ačkoliv jsem knize nedávala velké naděje, získala si mě hned po pár přečtených stránkách. Neskutečně se mi líbily podrobně popsané jednotlivé dny spojené s nálety, nejčastěji na německá města a přiložené reálné fotografie jejich perutě. Také se v knize dozvíte hodně informací o různých zbraních, letounech a všelijakých strojů potřebných pro komunikaci během války. Autor v knize ukazuje, že si i v tak složité době vojáci dokázali udržet pozitivní náladu a snažili se nemyslet na nejhorší, i přes jasný strach, že následující let by mohl být jejich poslední. Mezi ostatními letci a vojáky si Jiří našel velmi dobré přátele a ze slov v knize jasné vyplývá, že smrt někoho z nich byla těžko snesitelná pro všechny. Knihu bych doporučila na přečtení úplně všem, protože ukazuje opravdový pohled na válku z očí bývalého vojáka, který, určitě nejen mě, ukázal pravé pocity spojené s touto náročnou dobou.
Ano celá rodina je pyšná na Jiřího Osolsobě...ale to že emigroval je smutné opět inteligence odešla za hranice.... Šárka Osolsobě
Z knihy si lze jednoduše představit, jaký byl obyčejný i válečný život hrdinů, kteří bojovali u 311., kdy smrt číhala na každém rohu a nemuseli jste být zrovna ve vzduchu
Jedna z báječně napsaných knih o našich letcích u RAF. Máme být na co pyšní. O to smutnější je, co čekalo tyto hrdiny po návratu domů. Nemělo by se zapomínat ani na jejich hrdinství, ani na to, jak se k nim zachoval režim.
Opravdu povedená kniha o Československých letcích v RAF. Člověk musí být hrdý na tyto válečné hrdiny z 311. bombardovací perutě.
Jiří Osolsobě je vojnový hrdina a ja skladám klobúk dolu .Idú mi zimomriavky po chrbte ,keď čítam za akých podmienok absolvovali nálety nad Nemecko, ale on to celé prežil!!!
Jedinú vec mu závidím a to , že sa pravdepodobne narodil pod šťastnou hviezdou , pretože napriek tomu ,že žil v hroznej dobe - on to ako jeden z mála prežil.
Tuto knihu jsem četl na vojně,abych zabil nudu.Musím uznat,že se jí to povedlo.Od začátku do konce velmi poutavý příběh vojáka, který utíká z okupovaného Československa a po strastiplné několik měsíců dlouhé cestě nakonec končí v Anglii,kde vstupuje do RAF a zapojuje se do války proti Německu.
Spolu s Bufkovým "Bombardérem" asi nejlepší kniha, která byla o čs. válečných letcích napsána.
Zbylo nás devět
Četl jsem hodně knih se vzpomínkami pilotů bojujících počas 2.světové války v řadách RAF nebo na východní frontě. Některé jsou lepší, některé horší. Vždyť ani jeden z těchto pamětníků nebyl spisovatelem, takže si čtenář vždy vybere to podstatné a nad zbytkem rád přimhouří oči. Tato kniha je jiná. Kdyby mi někdo řekl, že se její autor literaturou živí, uvěřil bych mu. Výborný jazyk, čtivá forma, skvěle vykreslená atmosféra a absence nepodstatné "vaty". Jednoduše skvělé a nelze než doporučit.