Žďárský uličník II/1 - Zámek Žďár
Miloslav Lopaur , Silvie Jagošová , Stanislav Mikule , Jana Fuksová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365629/bmid_zdarsky-ulicnik-ii-1-zamek-zdar-zfR-365629.jpg
5
1
1
Dlouho očekávané pokračování knihy historika Miloslava Lopaura Žďárský uličník představuje historický místopis obce Zámek Žďár. Při práci se množství informací a obrazového materiálu rozrostlo natolik, že muselo být přikročeno k jejímu rozdělení do dvou dílů. Ten první popisuje na 296 stranách s více než pěti sty vyobrazeními osudy někdejšího kláštera a klášterního hospodářství. Dozvíte se mnoho zajímavostí z dějin kláštera a z jeho stavebního vývoje, seznámíte se se zámožným hrabětem Charlesem-Antoinem d’Harscampem, nahlédnete do klášterní knihovny i do opatské hrobky a poznáte všední život obyvatel kláštera, v němž nežili pouze mniši. Poprvé je také podrobněji poodhalena podoba žďárského barokního školství, například zdejšího gymnázia. Kniha je dovedena do roku 1948, takže se zde například dozvíte, kdo bydlel v někdejším klášteře v době, kdy zde bylo kolem šedesáti samostatných bytů, poznáte blíže osobnost obrozeneckého spisovatele Františka Turinského, vynálezce tašky síťovky Vavřína Krčila či učitele a hudebního skladatele Antonína Rohlíka, podrobné dějiny zámeckého pivovaru, mlýnu či školy. Podařilo se překvapivě zrekonstruovat například skutečnou podobu kostela sv. Markéty v 18. století a odkrýt účel stavby, kterou známe jako Letní prelaturu, která však nikdy prelaturou nebyla. Také se dozvíte, kde stály Pavláčky a jací lidé v nich žili a pracovali. Obsah: Dějiny kláštera a předklášteří - Prelatura - Konventní budovy - Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše (konventní kostel) - Prelatura po zrušení kláštera / vlastní budova zámku čp. 1 - Ostatní objekty v areálu zámku... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
cisterciácké kláštery historický místopis Žďár nad Sázavou (město) Žďár nad Sázavou (zámek)Autoři knihy
česká, 1972 Silvie Jagošová
česká, 1971 Stanislav Mikule
česká, 1979 Jana Fuksová
česká
Autoři navázali výbornou knihou na předchozí díl o urbanistické historii Města Žďáru. A to stejně jako u prvního dílu výborným a čtivým zpracováním, širokým a poctivým souhrnem všeho známého (i mnohdy překvapivého) o žďárském klášteře a zámku a jeho obyvatelích. Představují dramata za časů zakládání a budování kláštera, tvrdý život tehdejších cisterciáckých mnichů, podobu tehdejšího areálu včetně tajemné kaple 11 000 pannen, první zrušení kláštera, vznik zámku, příchod františkánů, opětovné zřízení cisterciáckého kláštera, vzdělanost a kulturu doprovázející jeho největší rozkvět (například stavební úpravy Václava Vejmluvy, které se nepodařilo uskutečnit v plném rozsahu, příchod Santiniho nebo zřízení šlechtické akademie, které byly zakládány v nejvýznamnějších centrech Rakouské monarchie), zajímavé konotace druhého zrušení kláštera (včetně kontroverzní postavy tehdejšího opata Steinbacha, kterému zřejmě moc nevadilo rychlé opuštění mnišského života po jeho pravděpodobné intervenci pro jinak nevysvětlitelné náhlé rozhodnutí o zrušení kláštera a odchod do intelektuálního světa Prahy, kde se proslavil jednou svojí knihou a několika následnými plagiáty) i pro mě dosud neznámou následující historii zahrnující smutné chátrání zámku, zboření východního a jižního křídla konventních budov kláštera. Překvapující byli pro mě také majitelé tohoto "druhého" zámku... Ditrichštejnové, kteří vlastnili zámek již po prvním zrušení kláštera, Clam-Gallasové, krátce i Schwarzenbergové a teprve od roku 1930(-1938) současní majitelé Kinští, za kterých došlo k opětovnému rozvoji areálu. Vyzvednout je potřeba také výborné doprovodné fotky, kresby a schémata... už dlouho jsem nečetl tak poctivě a poutavě zpracovanou knihu. Nejen slavnou historií se tak nyní může Žďár nad Sázavou chlubit...