Ze života pařížské bohémy

10.06.2021

Velká legrace , smála jsem se, až mi slzy tekly

Ze záložky:

"Bohéma jsou učňovská léta v životě umělce, Bohéma je předmluva k Akademii, k nemocnici nebo ke krchovu," tolik autor. Vlastí bohému nejsou Čechy, ač jejich latinské jméno Bohemia by tomu nasvědčovalo - leč Paříž. Otcem, či spíše objevitelem, rapsódem tohoto svérázného bratrstva kumštýřů, zhrdajících šosáckým pořádkem a řídících se jen vlastními pravidly a rozmary, je Murger. Jeho hrdinové hudebník Schaunard, básník Rudolf, malíř Marcel a filosof Colline stojí na prahu dvacítky a na prahu kariéry, o které jsou přesvědčeni, že bude oslnivá. Věří v sílu svého nadání a doufají, že brzy, co nejdřív prorazí. Zatím třou bídu s nouzí. Vyrážejí klín klínem. Dluhů mají jako kvítí. Bydlí ve větrem profukovaných mansardách a tiší kručící žaludek slanečky s chlebem. Když se na ně přece jen usměje štěstí v podobě honoráře, promarní zlaťáky s lehkomyslnou granezzou, dřív než se u nich stačily ohřát. Veselou bídu u nich snáší jejich milenky, půvabné a nestálé: bujná Viola, která se později stane vznešenou kurtizánou a nakonec se počestně vdá, a něžná Mimi, která se vrátí do náruče svého milence jenom umřít. Ve volném sledu scén líčí Murger drobné příhody a nehody, radosti a smutky svých postav s vervou plnou humoru, byť občas se slzou v oku: sám po léta host neútulných podnájmů a zakouřených kavárniček Montmartru, vypráví na základě zkušeností přísně autentických.