Zelený děs
Joseph Thomas Sheridan Le Fanu
Kniha, představující klasiku romantického psychologického hororu, obsahuje pět sugestivně vyprávěných hororových příběhů, plných záhad a nadpřirozených úkazů: Zelený děs - Pronásledovatel - Soudce Harbottle - Pokoj v hostinci Dragon Volant – a v neposlední řadě Carmilla, příběh který je právem považován za jednu ze dvou nejslavnějších a nejoblíbenějších vampýrských knih vedle Stokerova Drákuli. Soubor pěti povídek o působení nadpřirozených sil, upírů a démonů na život člověka spatřil poprvé světlo světa v r. 1872 a sám autor tehdy stěží mohl tušit, že si právě touto knihou natrvalo zajistí čestné místo mezi klasiky žánru trochu nepřesně označovaného jako horor.... celý text
Horory Povídky Fantasy
Vydáno: 2015 , IndeartOriginální název:
In a Glass Darkly, 1872
více info...
Přidat komentář
Kdysi davno pred lety moje prvni setkani s timto zanrem a musim rict ze se mi to docela libilo. Nejvic me zaujala Carmilla, tu jsem si od te doby precetla nekolikrat (naposledy nedavno a tak jsem si na knihu vlastne vzpomnela) a i u ostatnich povidek me prijemne mrazilo v zadech. Opet jedna ze starych knih, ktera se dobre cte i po letech.
Díky tomu, že jsem nedávno viděl staré české televizní zpracování povídky Hostinec u létavého draka, připomněl jsem si celou tuto knihu. Poprvé jsem ji četl někdy ve 14 letech a i když už tenkrát se mi nejvíce líbily poslední dvě povídky, tak za nejhororovější a nejvíc husí kůži nahánějící považuju Pronásledovatele.
Nejsem z této knihy nijak zvlášť "na větvi", v hlavě mi zůstala jen povídka Pokoj v hostinci (dlouhé, přesto dobré)..... a Carmilla (moje neoblíbené téma).
Knihu jsem přečetla za jednu noc a musím přiznat, že mě u některých částí příjemně mrazilo v zádech. Pohodové čtení a skvělý námět...
Carmilla byla mou láskou i noční můrou. Četla jsem ji poprvé tajně jako dítě a pak se sama doma krásně bála :) Nicméně onen lesbický podtext, o kterém jsem se dočetla až v dospělosti, jsem v knize nikdy neviděla. Ani jako dítě, ani nikdy poté.
Mé první literární setkání s hororovým žánrem. A velmi úspěšné. Při čtení mi místy běhal mráz po zádech a nějakou dobu jsem se bála zhasnout lampičku na nočním stolku. Nejvíce mě zaujaly povídky Soudce Harbottle s motivem, že když je pozemská spravedlnost krátká, posvítí si na vás nějaká „jiná“, a upírská Carmilla (hlavně zmínka o Moravě;-)). Pronásledovatel je četba vhodná, pokud se v noci potulujete sami po dlážděných ulicích. Zelený děs děsí optimálně, jen by mě zajímalo, proč se v originále nazývá Green Tea. Nejméně děsivý, v hororovém slova smyslu, byl Pokoj v hostinci Dragon Volant - v podstatě taková morbidnější detektivka. Knihu vřele doporučuji všem milovníkům hororového žánru. Kam se na ni hrabou dnešní filmy.
Štítky knihy
povídky irská literatura horory hororové povídky viktoriánská fantastika
Část díla
- Carmilla 1872
- Pokoj v hostinci Dragon Volant
- Pronásledovatel / Démon 1872
- Soudce Harbottle 1872
- Zelený čaj / Zelený děs 1872
Autorovy další knížky
1992 | Carmilla |
1970 | Zelený děs |
1999 | Dům u hřbitova |
1999 | Hodina smrti |
2011 | V temném zrcadle |
Příběhy z téhle knihy jsem slyšela ještě jako malá holka,převyprávěné od starších kamarádek za nočních "černých hodinek" v lázních Darkov,při kterých to bylo o to napínavější,že nás mohla kdykoli načapat sestřička,co měla zrovna službu.
Jak jsem mohla,knihu jsem si vypůjčila a přečetla. Dodnes mi ty strašidelné příběhy připomínají kousek mého dětství.