Želes
Jiří Mazurek
Píše se rok 2058. Během 1. česko-rakouské války je na Vídeň odpálena raketa s biologickou náloží. Střela však neřízeně mění směr a dopadá ve Slezsku. Tak vzniká Železný les; podivná entita, jejíž podstatou si není nikdo jist. Potrvá však ještě dlouho, než do něj vstoupí naši hrdinové…
Přidat komentář
Také na mě působí spíš jako kniha pro mládež. Vyprávěno mladým lehce natvrdlým chlapcem, z jakých se obvykle v podobných knihách nakonec stane hrdina. Zde se z něj ale stane hrdina leda tak v očích té dívky, snad jediný reálný prvek v knize. Pohádková krajina, pohádková dobrodružství. Příjemné oddychové čtení, pro mládež jistě strhující a napínavé.
Nepsal autor pod vlivem bratrů Strugackých? Působí to trochu jako jejich Les smíchaný s Piknikem u cesty, odlehčený použitím nezletilých hrdinů.
Proč mám pocit, že původně byl zamýšlen ještě nějaký další díl?
Coby rodačku a dlouholetou obyvatelku Ostravy mne anotace "Želesa" okamžitě chytila na háček. Ostrava a desítky kilometrů jejího okolí proměněné po zásahu biologickou bombou v unikátní ekosystém, železný prales. Fajn nápad, inspirace je patrná ze starých továrních komplexů a důlních věží, které si příroda zvolna bere zpět. Vzpomněla jsem si na svá dětská léta, chození přes polorozpadlé mosty, po potrubí, lezení do kdejaké ďury či roury, zkrátka blbnutí tam, kde malí smradi nemají co pohledávat. Tím jsem v podstatě shrnula veškerá pozitiva knížky: dobrý nápad, obstojná imaginace ohledně fauny a flóry, plus záchvat nostalgie.
Podívejme se na negativa: příčiny vzniku Želesa jsou podány zkratkovitě, s humorem trošku dětinským, pozadí si zasloužilo zpracovat lépe. Pak tady máme náctileté hlavní hrdiny, jejichž dialogy jsou převážně banální, někdy rádoby vtipné, jindy až infantilně hloupé – a tyto rozhovory tvoří značnou část „Želesa“. Postavy se chvilku chovají jako retardované, vzápětí srší nápady, čas od času jim autor svévolně pomáhá nepravděpodobnými náhodami. S psychologií charakterů to chtělo jít více do hloubky (ústřední dvojice si o sobě a své minulosti alespoň vzájemně povídá, o ostatních se nedozvíme skoro nic). Za celou dobu jsem k žádné z vystupujících postav nepocítila ani náznak sympatie, Tom s Jolanou mě vyloženě iritovali.
Nakoukneme k zápletce (SPOILER ALERT!!!): občasné výpadky v logice mi dost pěnily žluč. Například v úvodu trojice teenagerů spadne ze skály a ihned vydedukují, že turistická skupina nahoře je jistě považuje za mrtvé. Tím pádem nemá smysl čekat na pomoc a musí si cestu z Želesa najít sami… jakože cože?!? Pominu-li vybavení ala 20. století (děj se odehrává ve 23. století) a absenci techniky, co by jim vytrhla trn z paty, ale to je skutečně takový problém zařvat: „Haló, jsme naživu, přiveďte pomoc!“, to by se jako těch zmíněných 20 metrů nahoru nedoneslo? Zarážející je i množství jídla, co sebou mládeži mají (vydrží jim na celé dny), když exkurze do Želesa měla trvat pouhé 3 hodiny. Zrovna tak mě dostalo do kolen, když Tom vytáhne na nepřátelského robota nůž a tím ho zastraší… CTK?* A mohla bych pokračovat na pár dalších příkladech. KONEC SPOILERU.
Hlavní dojem z knihy je pro mě nevyzrálost, jako by ji autor psal velmi mladý a v dospělosti si to po sobě nepřečetl. Jinak by snad byl podstatně kritičtější, seškrtal svůj výtvor, přepsal, doladil a nejspíš by z toho mohla být skvělá delší povídka. Nenadchla mě ani obálka a vnitřní ilustrace – slabší průměr jako celá knížka. Pro mé dozrálé já byla koupě "Želesa" šlápnutím vedle, hodlám však jeho kvality prověřit zhruba za 8-10 let, až dám tuhle puberťáckou dobrodružku přečíst dceři.
* Na anglo-americkém serveru bych použila WTF.
Víceméně se můžu ztotožnit s Gaarqovým komentářem. Nápady má autor dobré a má jich hodně, provedení je však přinejmenším rozporuplné. Na jednu stranu docela čtivý příběh, na druhu stranu ploché charaktery, naivní autorův styl (občas jsem měl pocit, že čtu knihu pro 10ti leté děti), logické podivnosti. Co mě nakonec přinutilo přihodit jednu hvězdu navíc, je fakt, že kniha se nebere úplně vážně, viz docela zábavná historie Mazurkova světa :)
Jé! Být mi 15, tak bych z toho byla asi nadšená a neváhala dát 5*. Dneska dám 4*, protože to je podle mě sice dobrá sci-fi pro mládež, ale chybí mi v tom vysvětlení, pointa, pořádné vygradování (působí to jako úvodní díl k něčemu rozsáhlejšímu).
Určitě to je pro mladší čtenáře a tak je k tomu třeba přistupovat. Nemůžu tomu přece sebrat * za to, že je to psané pro mladší čtenáře.
Já si to ráda přečetla i ve svých 24 letech. Byla to jednoduchá, odpočinková četba. Trošičku mi to připomnělo Deltoru, kterou jsem četla kdysi jako malá (ale je to přece jen rozpracovanější a ne tak moc dětské).
Dlouho jsem váhala, zda si Želes koupit. Nakonec jsem si ho koupila jen proto, že jsem knihu našla za docela nízkou cenu. Po komentářích a recenzi jsem čekala něco mnohem horšího. Kniha mě ale mile překvapila.
Názvy zvířat mi opravdu nevadily. Třeba worel se mi moc nelíbí, ale opravdu to není tak, že by vás názvy zvířat rozčilovaly.
Želes je zajímavý svět. Příběh je svižný. Dialogy možná občas poněkud dětinské, ale vzhledem k tomu, že vypravěčem je šestnáctiletý kluk, dá se to chápat.
1. Spíš pro děti a mládež.
2. Svižné.
3. Svět: Moc zajímavý! (A to mi je obvykle podoba a fungování světa úplně fuk a soustředím se jen na příběh - ale tady mě celý Želes zajímal tak, že bych si klidně přečetla jen Průvodce Želesem!)
4. Příběh: Sci-fi "dobrodružství. Podobně jako třeba u té Deltory. Děti narazá na záhadu - dostanou nápovědy - případ rozlousknu.
Nebylo nutné, aby nám Tom vždy v myšlenkách vždy vše, co nám už taky docvaklo, vysvětlovat.
5. Humor a slovní hříčky: Trocha popichování mezi dvěma hrdiny a občasná narážka na EU nebo historii ČR.
6. Logika: Občas se musel člověk pozastavit nad uvažováním hrdinů. Přijdou o kamaráda a nenapadne je nic lepšího, než se pošťuchovat a muchlovat.
Kniha se mi líbila, není to žádný epický příběh, ale prostředí, ve kterém se odehrává je přinejmenším zajímavé (názvy flóry a fauny, zákonitosti Želesa...) Trošku mě mrzí, že v knize nebyly rozvinuty příběhy ostatních postav a podrobněji vysvětlené fungování Želesa. Nicméně knihu doporučuji, dobře se čte a příběh má spád.
Už od první stránky jsem si byl jist, že je autor amatér a v ruce držím možná i jeho první dílo. Vydané samonákladem. Byl jsem docela překvapen, když jsem zjistil, že to tak není. Ne, že by kniha byla vyloženě špatná. Kdyby Želes napsal zkušenější autor, ve skutečnosti schopen vzbudit ve čtenáři napětí, byl by to dobrý příběh. Ale infantilní způsob vyprávění a ploché postavy poslaly dílo úplně jinam a ani spousta vymyšlených jmen pro vše živé i neživé v Želese to nemohla zachránit.
Kniha Želes pro mě byla doslova nevídaná. Český názvy nejen jmen ale taky míst atd. Příběh mě převelice zaujal. Velmi, opravdu velmi bych si přál pokračování! Vskutku záživný příběh. Vzrušení nad míru, "okecavaní" (promiňte ten výraz) minimální. Rád si Želes rekapituluji ve své paměti. Moc se mi tato kniha líbila.
Štítky knihy
česká fantastikaAutorovy další knížky
2017 | Polární záře |
2007 | Želes |
2009 | Legenda o Garonně |
2011 | Město čarodějů |
2009 | Legenda o Rennardovi |
Zábavně čtivé, originální, ale mnohdy až na pomezí young adult nebo-li literatury pro -náctileté. Už samotná myšlenka tajuplného lesu zvaný Želes, který vznikl během první česko-rakouské války, je skvělá. O to skvělejší je, když se z něj po druhé česko-rakouské válce stane turisticky atraktivní místo. Některý popis okolí byl vysloveně zábavný, ale když se kniha překlopila do druhé poloviny, což, na svojí délku, netrvalo ani kdovíjak dlouho, objeví se v příběhu moment, kdy Vám to sepne a vy začnete přemýšlet, zdali příběh není spíš pro děti. Navíc i hlavní postava Tomáše je tak jako správně naivní, že si o to označení samotná kniha doslova koleduje. Nakonec jsem neměl vůbec žádný problém s přečtením, Želes bavil, ale pocity se nezměnily.