Železná koruna
Josef Svátek
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/315774/bmid_zelezna-koruna-PLF-315774.jpg
4
5
5
Již po několik desetiletí, od nešťastné bitvy bělohorské, panuje krutě v Čechách cizí šlechta na konfiskacemi snadno nabytých statcích. Píše se rok 1680, který doprovází mocné nebeské znamení – Kirchova kometa, jedna z největších komet posledních staletí. V té době přichází do Prahy vyslanec francouzského krále Ludvíka XIV. se svým tajemníkem, rytířem Kaplířem ze Sulevic, potomkem rodu českých exulantů, jehož děd byl mezi sedmadvaceti pány popravenými roku 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Oba muži přicházejí s tajným posláním vyvolat lidové povstání, které by otřáslo císařstvím a odstranilo z trůnu habsburský rod. Motivy obou šlechticů jsou však zcela odlišné. Zatímco francouzský vyslanec markýz de Vitry spřádá pouhé politické intriky, které mají zajistit větší moc jeho pánu, rytíř Kaplíř touží pomstít prolitou krev nejlepších mužů své země a svůj národ vyvést z krutého ujařmení. Za pomoci českých a uherských spojenců tak povstává revolta, která má pohnout světovými dějinami. Dramatický a strhující příběh intrik a klamných věšteb, i výbuch útlakem nahromaděného lidového hněvu tak nezadržitelně přichází k svému rozuzlení…... celý text
Přidat komentář
Velmi pěkný, čtivý a zajímavý historický román z doby, kterou si nijak zvlášť z hodin dějepisu nepamatuji: 1680, selské povstání za vlády Leopolda I., vlastně pozdní dozvuk pobělohorské doby temna a reakce stále na živou hrůzu popravy českých pánů na Staroměstském náměstí (už tenkrát Mariánský sloup pravověrným našincům velice vadil, stejně jako všichni Habsburkové a "jezovité").
Román je to nejen selský, venkovský a nábožensky laděný (poustevník Ivan ve skalních dutinách ruiny hradu poblíž Čestína nejen podporuje mezi bratry nekatolickou víru, ale taky střádá muškety a navrch si vymýšlí jeden dodatek k Libušinu proroctví - jak se národu uleví, teprve když pátý stav povstane). Je to i román rytířský, neboť povstání bylo podporováno účelově i za strany Ludvíka XIV. a jeho tajní vyslanci vnesli přirozeně i pařížský šmrnc a noblesu do Prahy, kam rovněž přibyl císař Leopold s vídeňským dvorem z obavy před morem. Selské povstání skončilo neslavně až tragicky, takže žádný veselý konec nelze čekat, i když někteří hrdinové právě selského stavu dopadli slušně.
O pátém stavu jsem slyšela prvně, co byl čtvrtý, ostatně i předchozí - v našich podmínkách - se ale nadále mohu jen domýšlet.
Překvapila mne lehkost Svátkova pera z roku 1888, nebylo třeba ani přílišných změn v textu (stručně je popisuje v závěru vydavatel), a jazyk byl bohatý v popisech přírody i města, příjemně srozumitelný, svižný v ději i dialozích, odpovídající obsahu a přijatelný i pro moderního čtenáře.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Paměti kata Mydláře |
| 2005 | Paměti katovské rodiny Mydlářů 1. Z magistra medicíny pacholkem katovým |
| 2011 | Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze |
| 1940 | Anna z Kunštátu |
| 1940 |  Pád rodu Smiřických |
Historický román od historika předminulého století zabývající se selskými povstáními v roce 1680 je vcelku zajímavý, i když vyznívá tak nějak spíše ve prospěch Habsburků než pracujícího lidu, čemuž se nelze divit. Autor sice používá prostředků vyprávění tehdejší doby, takže četné dialogy působí jako romantické deklamování divadelních postav, cenné jsou však věrohodně údaje o jevech konce 17. století. Čte se to hodně těžce, přece jen se jedná o hodně zastaralý styl a ani dnešní redakční úpravy moc pomoci nemohly.