Železná koruna I - Dobré srdce císařovo
Václav Kaplický
Železná koruna série
1. díl >
Úvodní část rozsáhlého románu obrazí utrpení lidu v českých zemích po třicetileté válce. Když Leopold I. utekl před morem z Vídně do Prahy, věřili poddaní, že císař sníží jejich robotní povinnosti. Avšak deputace se k Leopoldovi nedostaly, vrchnosti je daly pozatýkat. Lid se počal bouřit a povstání, jitřeno starým proroctvím o Libušině železné koruně, bylo jen s námahou císařskými vojsky potlačeno. Následovaly nejkrutější tresty, ale přece jen musel Leopold vydat 28. června 1680 v Pardubicích patent, jímž přiznal poddaným mírné úlevy.... celý text
Přidat komentář
Z počátku jsem měl obavy,jak si s téměř osmi sty stránkami poradím. Nakonec to ani nebolelo, vlastně vůbec. Jsem velmi mile překvapen panem Kaplickým,je to má první kniha od tohoto autora a jsem nadšen. Moc pěkně napsáno, srozumitelným jazykem. Příběh je pěkně vystavěný,jako červená nit se celým dějem táhne útisk obyčejného lidu a jejich marný boj proti nadutosti a útisku ze strany pánů. A boj je to těžký a někdy marný. Neboť jak si sám Ondřej Stelzig později uvědomí,dokud nebudou lidé svobodní ve své mysli, nikdy se nic nezmění. V mnoha ohledech je pro mne kniha nadčasová,co se dělo v té temné pobělohorské době, děje se i dnes. Jen hrabata a jinou šlechtu vystřídala šlechta novodobá, neméně záludná.
Jak již tu psal kdosi přede mnou,od této chvíle,kdy jsem dočetl poslední stránky tohoto díla,nebudu při návštěvách hradů či zámků obdivovat nahromaděné exponáty jako dříve. Poněvadž teď si o něco více uvědomuji,co za tím stojí. Každá váza, každý obraz byl vykoupen bídou a neštěstím těch dole. Někde více, jinde méně,ale karty byly rozdány jasně. Váza či honící pes měli pro pány větší cenu než lidský život.
Ondřej Stelzig byl jeden z tisíce, odvážil se říkat pravdu. Zkoušel to zas a znova,i když mu to bylo ... platný. Každá země potřebuje takové kováře, čím více, tím lépe. Krásná kniha, doporučuji!
Tuhle knížku jsem si vybrala, protože jsem bydlela kousek od Stelzigovy kovárny a Frýdlantsko je kraj mého mládí. Měla jsem obavy, jestli zvládnu tak obsáhlou knížku přečíst, zvlášť když jsem ji neustále odsouvala. Ale začetla jsem se a líbila se mi stejně, jako kdysi před dávnými lety, kdy jsem ji četla poprvé. Na cestování jsem si brala knihy jiné, takže se mi dnes podařilo splnit výzvu 2019. Hurá.
Bílá hora byla strašlivým zlomem v české společnosti, byl to nástup liberalizmu ve své nejhorší podobě. Dnes to známe jako druhé nevolnictví, ale mnohdy by se to dalo nazvat otroctvím. Trnová koruna je popisem této doby. Je to vlastně memento pro současnost.
"Každý budiž bezpodmínečně poslušen vrchnosti a úředníků,
nepomlouvej pány, udávej ty, kteří by tak mluvili, plať včas
daně i berně, choď na roboty a stůj vždy ochotně k službám
pánům, když půjdou na hon. Kdo se prohřeší, povede se mu zle."
Z vrchnostenských artikul.
Pan Kaplický mě opět nezklamal. Ještě se mi nestalo, aby mě nějaká jeho kniha nezaujala. V této se nám autor snaží přiblížit opět jedno trudné období pro prostý lid v Království českém.
Při čtení mě mimoděk napadla myšlenka, zda při prohlídkách různých hradů, zámků, tvrzí atd., si vlastně uvědomujeme, co stálo za tím vším nahromaděným majetkem, bohatstvím, uměleckými sbírkami, honosnou architekturou, přepychem. Co stálo za tou možností si toto všechno moci dovolit a my to dnes obdivujeme...
Štítky knihy
17. století vlastenectví Čechy Frýdlantsko historické romány
Autorovy další knížky
2007 | Kladivo na čarodějnice |
1954 | Železná koruna I - Dobré srdce císařovo |
1977 | Veliké theatrum |
1956 | Čtveráci |
1976 | Škůdce zemský Jiří Kopidlanský |
Po Bílé hoře se sedláci potloukali mezi životem a bídou