Železná pata
Jack London
https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94365/bmid_zelezna-pata-rJm-94365.jpg
4
58
58
Za sedm set let, ve čtvrtém století éry Bratrství lidí, které se datuje od konečného vítězství socialistické demokracie, je nalezen rukopis zachycující život socialistického propagátora Arnošta Everharda… Jack London byl svého času nadšeným příznivcem socialistické revoluce a Železná pata je jedním z románů, ve kterých se tento vášnivý autorův obdiv k socialismu naplno projevil. Příběh je vyprávěn formou zápisků manželky Arnošta Everharda, silného muže, který se cele dává do služeb revoluce. Pomineme-li dnes již (doufejme) překonané politické zabarvení, zůstává Železná pata jen románem, který ukazuje schopnost autora napsat poutavé vyprávění, ať už je téměř o čemkoliv.... celý text
Přidat komentář
Pěkně nám Jack London popsal, jak fungoval komunismus. Sice si trochu popletl strany, ale měl pravdu. Stačí se podívat do minulosti východní Evropy, přítomnosti KLDR a tomu podobným. Pak tady ještě máme případ nynějšího Ruska, které se nikdy z toho sociálního cítění nevyléčilo.
Docela k neuvěření co všechno odhadl Jack docela dobře a hlavně že už před rokem 1905 byla společnost evidentně tak jasně rozdělená a svedená vést proti sobě boje na život a na smrt. Aspoň tu umělou inteligenci tenkrát neměli, aspoň to.
Stěží říct, jestli je to více román, nebo jen Londonovo sociálně-politické vyznání, jemuž dal kvůli větší čtenářské atraktivitě tuto formu. Určitě je to čtivé, London byl bezesporu výborný spisovatel, ale zejména v první polovině knihy se více mluví, než jedná. Navíc má v tomto případě u mne kniha smůlu, dá-li se to tak říct, že patřím ke generaci, která měla možnost si důsledky Londonem kýženého politického uspořádání vyzkoušet na vlastní kůži. Jak říká jeden z oponentů hlavního hrdiny, jeho teorie jsou utopie. Zapomíná totiž na premisu, kterou sám vyjádřil – že člověk je v jádru sobecký. Nemálo z nás pak tu svou sobeckost nedokáže udržet na uzdě a ti se pak, mají-li dostatek inteligence, prostě přirozeně dostávají na vrcholy společenské hierarchie. Takže nakonec je jedno, o jaký společenský řád jde – vždycky bude většina moci v rukou malé skupiny těch nejdravějších a nejsobečtějších. Londonův výklad Marxových teorií, především teorie nadhodnoty, mi připadá trochu naivní (ale poctivě přiznávám, že Marxe jsem nečetl, takže zakopaný pes může být i v naivitě samotné teorie), stejně jako jeho predikce budoucího vývoje. Na druhé straně nelze autorovi upřít výbornou znalost tehdejších mocensko-politických poměrů a mechanismů mocenského boje (z nichž většina se uplatňuje dosud). A závěrečné události v Chicagu jsou podány velmi poutavě a dramaticky.
Vše v románu vychází ze skutečných kapitalistických poměrů v USA počátku 20. století, jak se lze přesvědčit i v odborné literatuře (např. Behemot: Dějiny továrny a utváření moderního světa, od Joshua B.Freemana www.databazeknih.cz/knihy/behemot-dejiny-tovarny-a-utvareni-moderniho-sveta-425876 ). Zájemce o vhled do principů vykořisťování v dalších sektorech lidské činnosti nechť sáhne po některé studii Jana Kellera (Tři sociální světy, apod. www.databazeknih.cz/vydane-knihy/jan-keller-4413?orderBy=rno )
Román je vlastně manifest sociálně spravedlivé společnosti, Bible socialistického revolucionáře a velmi strhující román z USA počátku 20. století. Naprosto přesně jsou zde popsány principy fungování korporativního kapitalismu, který jsme si v naší vlasti po roce 1989 opět zavedli. Je to zároveň proroctví - London v něm popisuje ekonomický mechanismus, který o dekádu později (kniha vyšla v roce 1905) vedl k první světové válce - válce USA s Německem, jak správně předpovídá (počátek oligarchy vyvolávaných cyklických válek s průmyslovým způsobem vyvražďování, které zároveň spotřebovávají průmyslové přebytky). Dále předpovídá oligarchy vyvolanou první celosvětovou hospodářskou krizi na přelomu 30.let, japonskou expanzi, rozpad britské koloniální říše nebo Američany potlačenou revoluci v Mexiku. A nakonec prorocky předvídá i výsledný aktuální stav, kdy díky globalizaci nadvláda oligarchie skutečně nabrala ve 21. století takřka planetární rozměry. Skvěle zde vykresluje moc monopolních korporací a jejich servisních elit (manažeři, politici, právníci, soudci, církevní preláti, novináři denního (ú)tisku ...). Z pera jednoho z nejlepších romanopisců se to navíc čte jedním dechem - je to napínavé drama s temnou atmosférou, za kterou by se nemusel stydět ani E.A.Poe. Naprostá nutnost pro všechny komu společnost, ve které žije, není lhostejná.
Inu...politické romány zrovna nevyhledávám, ale pan London to umí tak čtivě, že jsem knihu stěží odkládala...
Další z nadčasových dystopií o tom, jak korporace, oligarchie a velký kapitál chtějí ovládnout svět a pomalu si svět přivlastňují prostřednictvím tzv. hlídacího psa demagogie- novin.
kniha kterou bych zařadil mezi exempláře s krevní skupinou Orwellova 1984 nebo Bradburyových 451 stupňů.. a nedá se říct, že svou myšlenkou úplně na druhou stranu barikády.
Jakkoli je Londonova fikce budoucnosti přehnaně idealistická, kniha názorně ukazuje, že komunismus je ve svém zárodku blyštivou znouzectností, ideou konce polámaných hnátů v továrnách a přepychu bez krás lidských hodnot, nikoli zločineckou ideologií. Svět trhu má své páky zákonitě udržující naše životy v totální nesvobodě svobodného pohybu odnikud nikam. Proč je tedy zánik kapitalismu méně připustitelný než konec světa? Inu, s demokracií nebo lidskostí to nemá nic společného. Spíš se bojíme, že bychom se museli utkat na život a na smrt v ulicích. Nedá-li se dneska mluvit o komunismu jako o něčem lidském, nedá se už ani mluvit o hrdinství nebo o víře v humánní pravdy. Kniha je ve všech těchto ohledech dobrým rádcem. Horší už je to s českou předmluvou v dávném vydání z roku 1951, kde se přirovnávají Londonovy vize k realizaci socialistického převratu v Sovětském Svazu. Období Stalina či Gotwalda se skutečně nesluší považovat za vzor.
Největší hodnota Londonovy Železné paty pro mne spočívá zřejmě v poznání, že přes všechny pokusy optimalizovat vztahy mezi proletariátem a oligarchií se po za víc jak 100 let nepodařilo a hrozí v zásadě stejné sociální problémy, jako tehdy. Sice to vypadá, jak se máme dobře, nejsme už oblečení do špinavých šmíráků a užíváme si konzumní společnosti, v zásadě jsme ale stále jen poskoky oligarchie. Dvě miliardy lidí se ženou do Evropy za vidinou snadného života, způsobující přitom její destabilizaci. Železná pata nenabízí řešení, není pohledem do budoucnosti, ale pomáhá pochopit trpnost neschopnosti moderní civilizace.
Zajímavé, že levičáci argumentují už cca 100 let pořád stejnými argumenty :-) Nicméně Jack London je pan spisovatel, tekže se to četlo velmi dobře.
Doba, v níž byla napsána tato zajímavá kniha, byla časem poměrně bouřlivých společenských změn na mnoha místech světa, a právě díky tomu se v ní odráží mnohé aspekty tehdejšího neutěšeného sociálního stavu a je v ní možné spatřit již i mnohé moderní revoluční zkušenosti. Její vyprávění je jednoduché a přímočaré, její základní myšlenky nejsou komplikovány filosofickými úvahami a vše je ukazováno na praktické stránce života. Forma zápisků ženy jednoho z lidových vůdců, vydaných dlouho po jejich smrti v utopické budoucnosti, je velmi originální a líčení postupného vývoje od prvních řečnických vystoupení až po otevřený boj, v němž se milost nežádá ani nedává, je poutavé a místy doslova strhující. Komentáře z budoucnosti, které glosují, někdy přímo sžíravě, každodenní minulost, z níž příběh vychází a v níž se odehrává, jsou velice trefné a mnoho z nich platí i na naši současnost. 90 %
Nesporně zajímavý pohled na naivní představu socialistické revoluce. Ten smysl pro spravedlnost, ta ošklivá oligarchie! Děj byl napínavý, jedná se o velmi zajímavou knihu, ovšem nějaké výrazné emoce to ve mně nevyvolalo. 3 a půl *
A všiml sis, jak trusty zatočily s drobnými kapitalisty? A jak pěkně tam zmizí střední třída? A ta krásná církev! A akademická svoboda! Není to jen o budoucnosti Ameriky...
Zase úplně jiná, nestandardní kniha od mého oblíbeného autora. Je to vlastně socialistický román - líčí v něm, jak si představuje budoucnost Ameriky, včetně socialistické revoluce. Osobně mi to až tak moc nesedlo.
Štítky knihy
socialismus právo církev nadnárodní korporace problémy společnosti oligarchie
Autorovy další knížky
| 2020 |  Tulák po hvězdách |
| 2002 | Démon alkohol |
| 1974 | Bílý Den |
| 2003 | Bílý tesák |
| 1988 | Mezi zlatokopy |
Vyborna kniha,hlavne prvá polovica a vykreslenie kapitalizmu a vobec celeho materialneho sveta....otrokov minulosti az po dnesnych otrokov systemu,teda nas vsetkych