Železný Jan
Robert Bly
Za osu knihy si americký básník vybral pohádku bratří Grimmů Železný Jan a toto téměř mytologické vyprávění mu slouží jako podpůrná konstrukce pro jeho úvahy o jednotlivých fázích života, o zkouškách a prozřeních, kterými by měl procházet každý opravdový muž, chce-li být nejen navenek, ale i vnitřně šťasten, a snaží se v ní vykreslit archetyp muže, vystopovat ty rysy, které má dnešní muž společné s mužem, jenž žil na zemi už dávno před Kristem, stejně jako ty, o které s postupující civilizací přišel. Kniha měla obrovský ohlas v USA i v zahraničí a je dnes, jen pouhých osm let po svém vydání, klasickým dílem o mužské identitě, v němž hledají inspiraci jak muži, tak i ženy.... celý text
Literatura naučná Osobní rozvoj a styl Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2005 , ArgoOriginální název:
Iron John, 1990
více info...
Přidat komentář
Pro někoho těžší kniha na čtení. Poskytne širší pohled v rámci rodiny, archetypů.... mužů. Kniha je sice psaná pro muže, ale i ženy v ní najdou mnohá poučení, inspiraci.
S Blyom a jeho Železným Janom som sa útržkovito stretával u rôznych autorov, ktorí sa viac alebo menej zaoberali maskulinitou alebo osobnostným rozvojom. Mnohí ho mali v úcte, iní si z neho robili srandu. Tak som si nakoniec knihu prečítal, hoci som do toho šiel s istými obavami - nemám dobré skúsenosti s knihami, ktoré mnohí (často nekriticky) preceňujú a chvália.
Kniha nesklamala. Hoci bola napísaná ešte v 90. rokoch, myslím, že je aktuálna ešte aj dnes. Zvlášť v dobe, kedy si človek kladie otázku "čo sa to s nami chlapmi kurva deje", rodiny sú rozbité, chlapcom a mladým mužom chýbajú mužské vzory a "tradičná rodina" je len relikt žijúci už len v ideológii náboženských fanatikov.
Celá kniha sa točí okolo rozprávky bratov Grimmovcov "Železný Jan" (alebo Železný Hans). Autor ju rozoberá v duchu jungiánskej psychológie. Hoci som tvrdil, že som Junga nikdy nemal rád, čoraz častejšie zisťujem, že na jeho videní sveta (a v tomto prípade priamo aj maskulinity) rozhodne niečo je. Niečo, čo sa človeku zaryje pod kožu a donúti ho premýšľať.
Mnohí sú úplne hotoví z Malého princa a tvrdia, že je to nadčasová kniha, ktorú by si mal prečítať každý lebo mu môže zmeniť život. Ja som ale z tých, ktorým kniha nič nedala a považujú ju za prehnane naivnú. Myslím si však, že mladým (a nielen mužom) by rozhodne viac pomohlo, keby si prečítali Železného Jana.
(mimochodom, Malý princ sa spomína aj v tejto knihe a to ako puer aeternus, archetyp večného chlapca).
Skvelé čítanie, trefné interpretácie a celkovo dobre a zrozumiteľný mytologický výklad. Kopu vecí vám pripomenie a stotožníte sa s monomythom :) Sehr gut, odporúčam.
Překvapení v druhé části. Zatímco první polovinu bych s klidem označil jako nezáživnou, přičemž jsem měl při jejím čtení nutkavý pocit, že se autor potřebuje hlavně vypovídat o svém problematickém vztahu k otci, v druhé polovině se konečně začalo řešit to, co jsem očekával. Mytologie, porovnávání archetypů, odpovědi na otázky, které si člověk obvykle neklade (jelikož ho ani nenapadnou). Není to sice Mircea Eliade ani Elias Canetti, autor zdá se mi občas slyší trávu růst, avšak duševní potravy se čtenáři z textu dostává měrou dostatečnou - přinejmenším v té druhé polovině. Čtyřka slabší, ale na pohádky bratří Grimmů se již nikdy nebudu dívat stejným okem.
Kniha pro muže o mužích, povinnost každého chlapa si tohle přečíst a čím dříve tím lépe :-)
Jsem rád, že jsem tuhle knihu četl. Snad se s přibývajícím věkem k této knize vrátím a pochopím zase o trochu víc než jsem pochopil teď.
Štítky knihy
pohádky mytologie muži psychologie rozvoj osobnosti, osobní rozvoj význam pohádek a mýtůAutorovy další knížky
2005 | Železný Jan |
2002 | Král panna |
2018 | Knížka o lidském stínu |
Kniha pro bílého heterosexuálního muže nad třicet! Navíc mě strašně rozčiluje rétorika typu "Každý musí vidět..."; " Každý kdo zažil musí souhlasit...". Považuji ji za manipulativní. Autorovu práci s výkladem jednotlivých mytologických postav zase vidím jako selektivní a zcela účelovou, přehlížející alternativní výklady, nebo ty, které zrovna nepasují. K tomu všemu přidejte argumentaci ex authorite - Marie von Franz napsala...,. Je tam samozřejmě i pár oprávněných vhledů, myšlenka a nápad jsou skvělé, ale jako celek je to malinko šlendriánsky odvedená interpretace.