Želvy ninja: Poslední rónin
Kevin Eastman , Tom Waltz
Budoucnost proměnila New York v technologicky vyspělé bitevní pole, ovládané klanem Noha a jeho kybervojáky. Sem přichází Michelangelo – poslední z želv ninja, aby se pomstil. Z jeho nejbližších zůstaly už jen vzpomínky, a tak mu nezbývá, než najít staré přátele, nové spojence a i za cenu vlastního života získat zpět síť kanálů pod městem. Legendární tvůrci Želv ninja, Kevin Eastman a Peter Laird přinášejí ve spolupráci se scenáristou Tomem Waltzem a výtvarníky Esauem a Isaacem Escorzovými a Benem Bishopem příběh, jenž na své zrození čekal dlouhých třicet let.... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2024 , Comics CentrumOriginální název:
Teenage Mutant Ninja Turtles: The Last Ronin
více info...
Přidat komentář
Tak toto bola úplne že bomba. Potešil ma návrat starých dobrých postáv aj niektorých nových a mnohých starých síce len v retrospektíve, lebo toto je hlavne o nostalgii, o spomínaní a ako ukazuje posledný panel aj o budúcnosti. A ako názov napovedá je to o poslednom z posledných, čo nešťastne Comics Centrum vyspoilerovalo v anotácii. Takže keď si chcete tento príbeh prečítať, určite nečítajte anotáciu. Inak príbeh a kresba ma veľmi potešili a úvodné aj záverečné slovo boli proste peckové bonusy ako aj krásna a rozsiahla galéria obálok. Na tom veľkom formáte sa to krásne vynímalo. Ninja korytnačky si iný ako veľký formát ani nezaslúžia po tom ako po treťom diely pôvodných Nonja korytnačiek skončilo vydávanie u nás, za čo Comics Centrum nemôže a robili všetko preto, aby mohli vydať všetkých 40 dielov, ale bolo to veľmi ťažké a nevyšlo to. Tak veľké ďakujem za tento úžasný, veľkoformátový a kvalitne spracovaný komiks. Odporúčam. Záver smutný.
Na Želvách ninja jsem vyrůstala, o Posledním róninovi jsem věděla, ale protože jsem "tým Leo", tak mě to nechávalo tak nějak mimo, ale pak jsem přece jenom neodolala. Postapo svět želv ninja byl opravdu zajímavý a příběh byl velmi dobrý, vůbec jsem se nenudila, opravdu skvělá práce.
Želvy ninja bez humoru a bez pizzy? Tak to určitě nebude ono. Ale ne, i bez těchto jasných atributů je to příběh, který se do celkového obrazu želvích hrdinů nadmíru hodí. Zkrátka poslední ronin už není žádný hláškující mladík, ale osudem zlomený stárnoucí bojovník, který musí pomstít své blízké. Cesta za pomstou, kde lze vytušit, kam to směřuje, je velmi dobře vyprávěna a akční scény nejsou nijak přestřelené, takže pár klišé vůbec nevadí.
Překvapivě smutný příběh ve finále dává naději, že se s Želvami nevidíme naposledy.
Temný příběh o odplatě. Všechny Želvy ninja jsou mrtvé, až na jednu. Brutální dystopické vyprávění je dost možná nejlepší želví komiks ever. Hlavně si nespoilerujte jméno přeživšího, protože to je kouzlo celý knihy, především prvního sešitu.
Tohle se fakt povedlo.
Badass návrat Želv. Eastman a Waltz oprášili skoro čtyřicet let starý námět na dystopický příběh načrtnutý ve vrcholné formě dua Eastman-Laird. Od začátku ponurost a bezvýchodnost vtáhne do děje. Obvyklý humor je pryč, zůstává jen beznaděj. Poslední Rónin musí pomstít své padlé blízké a po staletích ukončit válku dvou klanů. Závěr je epický a současně dojemný. Tahle kniha má fakt všechno, včetně velmi kvalitního formátu a zpracování.
Naprosto skvělý a famózní příběh ninja želv. V 90. letech jsem na nich vyrůstál a naprosto je zbožňoval.
Komiks je spíše určený pro dospělého čtenáře. Skvělá kresba podtrhuje parádní scénař.
Nové Ninja korytnačky rozhodne potešia fanúšikov a je to pre nich určite povinnosť. Je to síce celé také temnejšie, ale stále príjemne nostalgické čítanie. Čo ma však zamrzelo, je príliš veľká strata tempa po prvej dlhšej akcii. Je mi síce jasné, že chceli tvorcovia spomaliť a celkovo sa aj povenovať postavám, pospomínať a celkovo aj trochu vysvetliť udalosti za posledné roky. Bolo to však dlhšie, ako by sa patrilo a trochu ma to vyviedlo z tempa. Inak však krásny komiks a príjemné čítanie so starými hrdinami v novom kabáte.
"Život je krátkej." Zrejme najlepší želvácky nindža komiks... ale nejaký ohromný scenáristický triumf to napriek tomu nie je. Naopak, mne to po stránke príbehu pripadalo predvídateľné, neoriginálne a plné klišé. Dole klobúk za myšlienku, z ktorej zápletka vychádza... a ktorú vskutku "rafinovane" vydavateľstvo vyspoilerovalo rovno na obálke. Neviem, či je to dobre, zle alebo to tak malo byť. Ostatne to, že je situácia taká, aká je, nie je žiadny šokujúci finálny twist, ale je to vcelku jasné už krátko po začiatku. No zas treba dodať, že ak si niekto popredu neprečíta anotáciu, daný zvrat ho dostane do kolien, keďže korytnačky sú na scéne prítomné od začiatku a tým pádom mu ani len nenapadne, že je pravda taká, aká je. Byť na strane vydavateľa, asi by som anotáciu poňal inak. Neuchvátila ma ani vízia New Yorku 16 rokov po tom, čo obľúbené nindža obojživelníky padli a svet spolu s nimi. Zmenil sa a pohol, ale rozhodne nie k lepšiemu. No taký je život. To bolo skvelé. Naopak, sledovať zas a znova ďalšie (koľké už v poradí?) sci-fi veľkomesto s lietajúcimi autami, nevraviac o terminátorovskom hnutí odporu vedeným odvážnou, neprispôsobivou dievčinou, na to som jednak po štyridsiatke predsa len už starý a jednak to de facto neodpovedá zámeru tvorcov poňať korytnačie rozprávanie dospelo. Viac by som ocenil, ak by sa z toho stal drsný a realistický noir umiestnený do štandardného mesta súčasnosti. Mnohí to asi budú prirovnávať k Starému dobrému Loganovi, ale ja by som to dal do súvisu radšej so Spider-Manom: Padlém měste. Je to smutné, melancholické, nostalgické a tragické a to, že sa dané postavy objavujú v takých polohách, v akých sa objavujú, paradoxne na smútku pridá ešte viac, ako keby sa neobjavovali vôbec. Mnohí starí známi sú dávno mŕtvi a toto nie je typ komiksu, v ktorom by zázračne vstávali z mŕtvych vďaka Lazarovej studni. Žiaľ, tvorcovia pred atmosférou zmaru a skepsy nakoniec uprednostnili akciu, s ktorou zo začiatku v rámci možností šetria, čo je super, ale čím bližšie sa nachádzame k finále, tým je jej viac a viac. Ako to už chodí, plné hrste akčných orgií sú v konečnom efekte rušivé, monotónne a svojou nekonečnosťou zdĺhavé. Samotná koncovka je pekná, hoc sa tvorcovia neubránili vcelku lacnému spôsobu, ako si nechať pootvorené zadné vrátka. S kresbou je to ako na hojdačke: niektoré zábery, panely a okienka úchvatné a fascinujúce. Iné naopak ako keby až jemne odfláknuté, detské. Veľký formát s pevnou väzbou, desiatkami strán bonusov a lacetkou tomu pristane. Nanešťastie bonusy pozostávajú najmä z obálok, hoc treba dodať, že sú prekrásne a v takomto formáte vyrážajú dych. Nájdete tu našťastie tiež pár zaujímavých textových materiálov, ako je šťavnaté a dojemné úvodné slovo režiséra Roberta Rodrigueza (!) a záverečné dodatky jedného zo scenáristov a zároveň duchovného tvorcu korytnačiek Kevina Eastmana (jeho parťák v zbrani Peter Laird sa na Poslednom róninovi podieľal len ako spoluautor námetu a s Eastmanom myšlienku scenáristicky rozpracoval Tom Waltz). Sumárum: geniálna zápletka, priemerný scenár a podmanivý vzhľad.
Poslední rónin je jako staré filmy Johna Woo, než se zparchantil v Hollywoodu. Soucítíte s hlavním hrdinou a celou dobu doufáte, že to nedopadne tak, jak to zákonitě dopadnout musí. Protože krvavé dluhy musí být splaceny. Za mě rozhodně nejlepší komiks, který jsem měl letos tu čest vzít do svých rukou!
Více v recenzích.
Příběh posledního želváka Michelangela je prostrý, pomstít se. Bohužel cesta k tomuto činu je dost obtížná. Mikovi pomůžou staří známí, ale i nováčci. Akce střídá akci a pohled na to je dechberoucí. Opravu skvěle nakreslený komiks.
Ke konci mi přišlo, že kniha pomalu ztratila dech.
Hodnotím 80 % a doporučuji všem, kdo milují želvičky.
Ohromná nostalgie, kde můj oblíbený želvák vzpomíná na svého otce a bratry. Zároveň i osudová akční jízda čerpající z Franka Millera. Velký formát Poslednímu Roninovi sluší a po vizuální stránce jde rovněž o špičku. Povinost pro každého fanouška.
Jsem nadšený a nedokážu si moc představit to sedmé nebe, ve kterém musejí být lidé, kteří znají Želvy ninja lépe než já (matně si vzpomínám na seriál a četl jsem tři knihy, které Comics Centrum už vydalo). Takhle dobrý zkrátka není ani kdejaký příběh, dejme tomu, s Batmanem. Je to temné, ale zároveň zábavné, dospělé, ale zároveň místy i patřičně pubertální, samurajská poetika se k nehezké Americe budoucnosti hodí... A kresba je i díky formátu kniha fakt pastvou pro oči.
Po zuby ozbrojená
zmutovaná želva
bude v tom davu
nenápadná jako
saně na Sahaře.
Po otevření jsem si připadal jako Tříska. Všechno jsem musel náležitě očichat, olízat a prozkoumat. Kniha nádherně a lákavě voní. Jen vstoupit do pasti. Formát opět trochu větší, ale to už je u Comics Centra skoro tradicí. Velký formát slibuje velký dobrodružství. Předmluvu má Robert Rodriguez. Znáte ho například z filmové tvorby Od soumraku do úsvitu nebo Machette. Nikdy nenatočil Želvy ninja, tak nechápu, proč se tady tak rozplývá nad tvůrcovskou dvojicí. A možná je to dobře, že z tohoto světa nic nenatočil. Komedie by dopadla špatně stejně jako SPY Kids.
Citát: Můžeš dostat želvu z kanálu, ale kanál z želvy nikdy.
Překvapila mě Vrána a absolutní nedostatek píč...pizzi a humoru. A náznaky jiných příběhů a životů mi taky moc síly nedodaly. Nějak se mi zdá, že naši mutanti se díky tvůrcům posunuli někam úplně jinam, než by si čtenáři přáli. Kde je ten humor, co známe ze starých příběhů, kde je ta veselá akce, co jsme viděli ve filmovém zpracování? Podle mého už mutanti nejsou to, co bývalo. Kde jsou ančovičky na pizze z mikrovlnky? Kde je ta pohoda soubojů? Proč zrovna Michelangelo!?!? Je to drsný příběh plný soubojů a krve, ale já si nejsem jistý, zda je to to pravé kanálové.
Citát: Odhoď zbraně a vyčkej na likvidaci!
Avšak jistý respekt je tu potřeba. Cesta rónina je drsná, plná smutku, pomsty a krve. Kresba je místy úchvatná, jindy vás překvapí svou jednoduchostí s absencí barev. Najdeme tu i pár povedených celostránkových kreseb, ale spíše až ke konci příběhu a samozřejmě i v Galerii obálek na konci knihy. Tam je na co koukat, čím se pořádně kochat a co obdivovat. Obsahově je to cesta pomsty plná smutku s hektickým finále. Mám z toho podivné dojmy, čekal jsem něco více veselejšího, ale tady šlo vysloveně do tuhýho. Ale i tak je to zajímavý a povedený příběh.
Citát: Jseš poslední z nás. Jedinej, kterej přežil. To je sakra těžký břemeno.
Na prvních stránkách jsem pochyboval, že ten hype kolem byl oprávněný. Brzo mě to ale dostalo. Možná je to tím, jak píše Robert Rodriguez v předmluvě, že Želvy Ninja se mnou zestárly. Jako malý jsem jejich kreslený seriál miloval. Uběhly roky a všichni mí přátelé z newyorkských kanálů a střech jsou už mrtví anebo staří. A já jsem s těmi starými cítil jejich únavu, vztek, stesk i smutek. Navíc poslední z želv trpí syndromem přeživšího a neustále si povídá se svými démony - svými mrtvými bratry. Je to dojemné.
Příběh Posledního ronina je povedený. Zpočátku to vypadalo na nonstop akci, ale vyprávění vždy ve správnou chvíli zpomalí, aby přinesl další emotivní moment. Poslední želva se jde pomstít za zradu a smrt své rodiny. Co se vlastně stalo je postupně odhalováno ve vyprávěních. Sice jsem si před čtením nedal opáčko prvních tří knih, které Comics Centrum kdysi vydalo, ale i tak vím, že tohle má tu správnou želváckou atmosféru. Má to všechno, co to má mít. Zlé bojovníky klanu Noha a zlé roboty, technické udělátka a samozřejmě i hlavního záporáka, který jako by Trhačovi z oka vypadl. Jedna věc tam ale vlastně chybí - pizza. Na tu není v tomto temném příběhu z budoucnosti čas ani nálada. A snad ani suroviny.
Hodně jsem si užíval kresbu. Jak statické scény, tak i akci. Asi bych uvítal více želvích knih s takovou kresbou. Co se týká kritiky Comics Centra, že hned v anotaci propálili, kdo je ta poslední žijící želva, tak mi to zážitek ze čtení nijak nezkazilo. Jasně, bylo to zbytečné, ale ničemu to nevadí.
O komiksový svět zmutovaných želv se moc nezajímám. Mám samozřejmě určité základy, ale celou mytologii neznám. Když jsem však spatřil na Comic-conu v Praze Posledního Rónina, okamžitě jsem věděl, že tohle je jeden z těch příběhu, který nesmí v mé knihovně chybět. Zvláště pak, když se má na motivy tohoto komiksu chystat videohra - už toto je pro mě předzvěst silného příběhu. A nemýlil jsem se. Ačkoliv je děj lehce předvídatelný, vychutnal jsem si ho do poslední stránky. Kresba je bravurní a oversize verze komiksu tomu dodává o to větší zážitek. Doporučuji všem komiksovým fandům, bez ohledu na znalosti světa želv TMNT.
Pokud mohu/musím něco vytknout, pak je to odhalení posledního přeživšího. Absolutně nechápu rozhodnutí redaktora dát tuto informaci do anotace. To označuji za neuvěřitelně hloupý spoiler a nechápu, jak to mohl někdo s láskou k vyprávění příběhů udělat. Pominu-li práci redaktora, je poslední z želv odhalen na konci prvního sešitu. Dle mého názoru by se děj ubíral lepší cestou s nezodpovězeným tajemstvím kdo vlastně přežil. Toto by následně mohlo sloužit jako hlavní vyvrcholení celého příběhu. I když se můj tip přeživšího vyplnil, je to obrovsky promarněný potenciál.
Posledního rónina už v době jeho vzniku obklopovala aura něčeho legendárního, nadčasového. A výsledek nezklamal. Ponurá zápletka tu funguje jako nálož, která fanouškovi Želv ninja v duši soustavně odpaluje bouři emocí. Jedná se o nezapomenutelný komiks, a také pastvu pro oči. Na knize pracovalo vícero výtvarníků, takže se dočkáme několika kompletně odlišných stylů kresby. Velkoformátové vydání jim moc sluší a věřím, že se stejně jako já budete chvílemi zastavovat a kochat celostránkovými panely.
Vizuální pestrost se tu navzájem nijak netluče, styl má totiž souvislost s dějem. Čili nějak vypadá cyberpunkový New York, ale jiné jsou vzpomínky na dětství či flashbacky do období samoty po smrti většiny želváků. Mimochodem, kdo je tím posledním přeživším se odhalí na konci prvního sešitu, tudíž pokud to nevíte a chcete být překvapení, doporučuji se vyhýbat anotacím.
Obdivoval jsem i čistě vypravěčskou stránku Posledního rónina. Nikdy nesklouzává do patosu, ani nepřešlapuje na místě. Děj se neustále posouvá a rozvíjí, objevují se nové postavy i překážky. Co se mi obzvlášť líbilo zatímco jinde mívají hrdinové štěstí, kterým si tvůrci pomáhají s řešením neřešitelného, tady má naopak rónin někdy vyloženě pech, čímž se mu situace ještě víc zkomplikuje.
Akce a drama si dělí pole působnosti zhruba 60:40. Zpočátku se kosí hlavně robotičtí nepřátelé, ale postupně se přitvrdí. Krve zde bude prolito nemálo, skutečně jde o dost temný příběh, byť přístupnost 15+ mi přijde možná až moc úzkostlivá, dal bych spíš 12+. Naštěstí to tedy celkově není až tak traumatický zážitek, čehož jsem se upřímně obával (protože kdo chce svoje hrdiny vidět umírat?). I ty nejdepresivnější scény jsou podány vkusně, žádná prvoplánová jatka nebo ždímání slz, a někde si autoři vystačí s jasně srozumitelnou symbolikou.
Samotný rónin vypadá parádně, ikonicky. Jeho zbraně i vzhled nemají chybu. Ať už se plíží ve stínech nebo stojí v plném světle, pokaždé je to momentka hodná zarámovaní. Často zuří, na srandičky většinou není prostor. Je samurajem bez pána, bez rodiny. Předsevzal si splnit jeden poslední úkol ve jménu ztracených blízkých ukončit válku, jež je provázela celým životem. Tím hodlá uctít jejich památku. Tak se na tuhle brutální pouť vydejte s ním a dodávejte mu po cestě sílu. Bude ji potřebovat...
Úplným závěrem bych rád znovu zdůraznil, že velký formát knihy je krásně udělaný (a moc se mi líbí použitý font). Oproti běžným komiksům je to asi takový rozdíl, jako když srovnáte sledování filmu v kině a doma na TV. Barvy i kresba tak mnohem lépe vyniknou. Epickým příběhům prostě víc sluší obří plátno a Poslední rónin mezi ně rozhodně patří.
Kvalitní zpracování, ale přece jen už je to dlouho, co jsem byl fanouškem animovaného seriálu a pozdějších vážněji pojatých komiksů jsem se sotva dotkl. Osamělý mstitel tak byl zajímavým námětem a komiks mě bavil, ale za pár dní si na děj sotva vzpomenu. Nejzajímavější pak byla April, která mi dost připomínala Sarah Connorovou z Terminátora.