Země bez zákona
Jindřich Rohlík
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202430/bmid_zeme-bez-zakona-202430.jpg
4
57
57
Chlapů jako on se po válce u východní hranice potloukaly spousty. Bývalých vojáků, co zapomněli včas zemřít; vítězů, na které nezbyla žádná odměna. Temná minulost stará pár týdnů nebo i stovky let tu nemusela být nápadná. Příběhy zjizvené a krvavé jako úsvit světa sám bylo možné přehlédnout v šedi každodennosti. A mohl sis je za hrst zlaťáků najmout.... celý text
Přidat komentář
Vzhledem k tomu, že mám přečtenou už první knihu série Skeldal, jsem tak nějak tušil, do čeho zde půjdu. A vlastně mi to přišlo docela fajn.
Autor má osobitý smysl pro humor, zároveň ale jeho svět docela obstojně funguje. Překvapivě tu nicméně nepočítejte s čistým fantasy, ale spíš s westernovým fantasy, které místy svými scénami odkazuje na klasiky žánru.
Vůbec to ale není na škodu. Naopak jsem se nemohl zbavit dojmu, jak už tu někdo uvedl, že se jedná o Stračí rodokaps dnešní doby. Solidní rodokaps, který mě o to víc láká do světa Skeldalu více zabřednout.
Jak píšou na zadku knihy, hl. hrdina je opravdu takovej Clinťák hlavně svojí nemluvností. Já bych ho přirovnal i ke Koniášovi, co nedostává tak často do držky. Rohlík to seká dobře, až mi to překvapilo, na jeho styl humoru jsem si zvykat nemusel, prostě sedl a nepůsobil nuceně. Především jde hned na věc a ušetřil nás cpaní zbytečné vaty do příběhu.Ktomu nádech westernu skvěle sedl, čehož jsem se při čtení anotace bál, ale tenhle Rohlík to pojal dobře a ono to baví. Navíc musím pochválit nastolení pocitů u části v bažinách, která působila až hororově jak od Otomara Dvořáka, což byla paráda.
Mě se knížka líbila, ale dle mě příběh funguje pouze pokud nad ním nebudete zbytečně moc přemýšlet, podvolíte se mixu westernu a fantasy a zvyknete si na autorův humor.
Western zahalený do fantasy roucha, nebo fantasy ve westernových kulisách. Jak je komu libo. Bezbranní farmáři, krutý, bohatý rančer lačnící po jejich půdě, divoši utlačovaní osadníky a samozřejmě tajemný cizinec s rychlými reflexy. Jen místo pistolí, mají aktéři příběhu u pasu meč. Jednoduchý příběh, u kterého nemusíte namáhat mozkové závity i kratší rozsah se shoduje s westernovými rodokapsy, kterým autor tímto způsobem skládá poctu. Jako plus lze přičíst oku lahodící grafické zpracování včetně pěkných vnitřních ilustrací.
Zaprášená ulice se koupe v poledním žáru a po ní kráčí pistolník s mečem proklatě nízko. Ano, s mečem. Hrozně zajímavý nápad na crossover.
Pocta šestákovým rodokapsům, ze kterých kniha vychází. Dokáže přiblížit jejich atmosféru a styl vyprávění. Žádné složitosti - jen chudí, ale poctiví farmáři proti zlému velkostatkáři.
Pokud máte tuhle poetiku rádi, určitě se vám tahle jednohubka bude líbit.
Pocta westernovým klasikám ve fantasy hávu. Uznávám, že to spojení je trochu zarážející, ale v případě Země bez zákona docela funguje. Problém jsem ovšem měl s autorovou tendencí hrotit popisy do stylového hávu a zároveň pak všechno shazovat posměšnými poznámkami. Jindřich Rohlík od začátku staví vyprávění do určité pózy zachmuřených pohledů, sluncí v zádech a proklatě nízkých ostří, přičemž zápletka se mu tak brzy ocitá na vedlejší koleji. Žánrové detaily jsou fajn, ale když postavy i děj sklouzávají k otřepaným klišé, z kterýchžto nevystoupí až do konce románu, přijde mi to jako škoda nevyužitého potenciálu.
Každopádně proč ne, kdyby zaujala alespoň osnova. Vývoj událostí ale jde bez výraznějších komplikací jasně za svým cílem, což sebou naneštěstí přináší šablonovité postavy, jejichž charakterem by nehnula ani návštěva Osvětimi s vysvětlivkami. Nebýt povedené grafické úpravy a ilustrací, asi bych hodnotil přísněji, jenže na takhle pěknou knihu se prostě dlouho zlobit nedokážete.
Na tuto knihu jsem byla dlouho zvědavá, a protože teď v poslední době knihy hodně poslouchám, opatřila jsem si za příjemný peníz origoš audio (posílám dál, vis. bazar).
Příběh měl všechny prvky sympatické kombinace fantasy a westernu. Zaprášené město se svým otravným správcem, drsného hrdinu a trochu svérázné děvče, tajemné přízraky ve skoro neprostupných bažinách, divnou malou holčičku a tryskem pádící koně a splašené kravky :). Parné dny a studené noci, bitky na meče a stíny tam, kde byste je nečekali. A to není vše.
Western a fantasy, oboje v určité míře můžu a zajímalo mě, jak taková věc vypadá z pera našince. Musím říct, že autor má skvělý styl a způsob vypravování s prvky humoru mě vážně bavil.
Hrdinové byli slabší co do psychologie postav, to už tu nakonec padlo. Na druhou stranu jsou jednoduše odlišitelní a zapamatovatelní.
Dobré je, že abyste si příběh užili, můžete být klidně naprostí zelenáči a povede se to.
Tak tady jsem asi hodně zabloudila :-( Kombinace žánrů vypadala slibně, ale fantasy atmosféra se moc nekonala, s výjimkou až otravné snahy napodobit Tolkienovy průpovídky a párek tupých půlobrů nádavkem. Zkomolený Warhammer alias klišoidní veledrsňák pomáhající partičce ubožáků dílo dokonal a postavil na roveň hloupoučkým ženským románkům. Zpětně doceňuju všechny ostatní osamělé vlky...
Na pár hodin jsem se ocitla v opravdu drsné době a nesmírně mne bavily metafory a barvitý jazyk, kterým autor vládne. A jeho bohaté fantazii skládám svůj skromný obdiv.
Skvělá kniha, vezmete to jedním dechem.. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl, ani chvíli se nenudíte a po dočtení vás bude mrzet, že nemáte po ruce další díl. 5/5
Ta kniha je tak spatna a nudna, ze ani nevim, co o ni rict. Neni v ni jedina postava, ktera by vas zaujala, mela prokresleny charakter a ctenar se s ni mohl aspon trochu ztotoznit. V podstate vsichni jsou vam lhostejni a je vam jedno, jestli na dalsi strance zemrou, nebo ne. Pribeh je plochy, nudny, nelogicky, neverohodny, nezajimavy. Celkove je to dilo velmi sterilni, neumi ve ctenari probudit zadne emoce, zajem, nic. Slohove a stylisticky podle meho nazoru propada take, autor je clovek, ktery pise, ale neni spisovatel. Proste nema ten dar. Nasilne metafory jen rusi a dehonestuji jeste vic. Nastesti je to kratke, coz je jediny duvod, proc jsem to docetl. Mohla by to byt prumerna povidka, ale misto toho zde mame v podstate brakoidni pokus o roman, za ktery je mi autora skoro az lito.
Velmi pekne napsana recenze zde: http://bit.ly/1NnHSFo
Hrál jsem oba díly počítačové hry Bran Skeldalu a netrpělivě vyhlížím chystané třetí pokračování. Když jsem se dozvěděl, že otec v tuzemsku kultovních her Jindřich Rohlík vydává i román ze světa Skeldalu, mé srdce zaplesalo radostí. Po jeho přečtení se ovšem nemohu ubránit rozčarování, které hraničí se šokem. Ta kniha je neuvěřitelná srágora! Je v ní špatně snad úplně všechno. Počínaje prostředím, které vám fantasy svět Skeldalu ani v nejmenším nepřiblíží, tak hrdinou Wahargemem (ještě zde vystupuje ve vedlejší roli), o němž autor taktéž neprozradí vůbec nic, takže proč byste mu měli fandit? To vše napsáno tak mizerným stylem, že autora byste otipovali na školáka deváté třídy základní školy. Nic proti přirovnáním, ale tady najdete jedno na každé straně a to je vážně moc. Ukazovacích zájmen v každé větě se autor vůbec neštítí a někdy má dokonce odvahu dát i dvě za sebou. Kapitoly 10, 14, 15 jsou naprosto o ničem, jen text jehož účelem je trochu prodloužit délku knihy. Souboje (v knize jsou asi čtyři) jsou popsány tak mizerně, autorovi rozhodně doporučuji nahlédnout do děl J. Červenáka či M. Žambocha. A na závěr: dialogy. Proboha! Postavy mluví jak dementi, papouškují po sobě věty a slova, která z nich padají si zaslouží loket do úsměvu. Dobrou pětinu románu tvoří věty, za které by si autor zasloužil postavit ke zdi: "Byl to snad ten nejošklivější strom na celém světě, a kdyby ho někdo nařezal na malé špalíčky a udělal z něj papír, i ten papír by byl tím nejošklivějším papírem na celém světě. Nebo: "Šero se zatím stačilo znovu změnit v tmu. Tím jim dalo najevo, že tam někde nahoře zapadlo slunce. Vzali to na vědomí." To byl jen výcuc, takových perel jsou v knize fakt desítky. Příběh je zakončen naprosto zcestným soubojem mezi hlavním hrdinou a starochem, který se před dvěma sty stránkami v příběhu krátce mihnul a nijak do něho nezasáhl.
Tento můj příspěvek je nejdelší, jaký jsem kdy vyplodil. Donutilo mě k tomu rozhořčení, jaké slátaniny jsou ochotni nakladatelé vydat, když jde o známé jméno pisatele. Vrcholem toho je, že na zadní straně knihy se můžete dočíst od zavedených jmen, že Jindřich Rohlík vlastně napsal knihu, která by se měla povinně číst na základních školách. Co k tomu dotyčné pány vedlo, to ví jen bůh.
Největším překvapením knihy je ovšem ukázka z připravovaného románu Brány Skeldalu. Ta vypadá jako kdyby ji psal naprosto jiný autor, protože se kupodivu jeví jako kvalitní četba. Takže Jindro, dám vám ještě šanci. Svět Skeldalu má v sobě potenciál, který by byla škoda pohřbít.
Mé první setkání se spisovatelem Jindřichem Rohlíkem a jsem spokojen.
Příběh je mixem westernu a fantasy.
Nebudu prozrazovat děj, vřele doporučuji k přečtení.
Jen se nenechte překvapit, protože kniha má sice 270 stránek,
ale od strany 234 následuje ukázka z nového připravovaného románu.
Proč to tam je ví jen Bůh a Rohlík.
Jen pár citací:
Posledních pět mil pak byla krajina tak pustá, jako kdyby žádné zvíře jménem člověk ani nikdy neexistovalo.
Když žijete pro budoucnost, vždycky je čeho se bát.
Variace na klasické westerny. Hlavní hrdina Wahargem mi nějak nesedl, přišel mi takový odosobněný. Autor kladl důraz na popis jeho zevnějšku a akcí (souboje, bitky), chyběl mi alespoň náznak jeho myšlenkových pochodů.
"Wahargemovi na tváři pohrával mírný úsměv. Že je to úsměv, poznali hlavně podle toho, že takhle už se jednou tvářil a potom nikoho nezabil."
Bylo poznat, že se jedná o povídku přepsanou do románu, jak autor nakonec prozradil v doslovu. Jinak celkem čtivá oddechovka.
Přečteno jedním dechem během chladného srpnového večera, závěrečnou ukázku jsem si ale nechal až na ráno. Westernové prostředí, hrdina typu Geralta z Rivie, jen s holou hlavou místo bílé hřívy, tetováním po celém těle místo zaklínačského medailonu, méně zásadové chování a hlavně menší náklonností k sexy čarodějkám. Příběh je jen klasické westernové klišé jen navíc s nekromanty, golemy, půlobry, drakodavy a dalšími fantasy mrškami, ovšem nikterak neurazí a je napsán čtivě a poutavě, jediná věta v celé knize není zbytečná, což mě udivilo a zároveň přinutilo přidat hvězdičku k původně zamýšleným třem za slušný fantasy western s neporazitelným válečníkem v hlavní roli. Zpočátku jsem sice nad kombinací některých slov ve větách a jejich pořadí trochu pochyboval, ale rychle jsem si na Rohlíkův jazyk zvykl. Jediné, co bych příběhu vytkl, jsou někteří přeživší, jejichž smrt by mohla příběh trochu okořenit (vážně, měl jsem pro Zubatou vybraných ještě asi 6 kandidátů, kdyby zemřel alespoň jeden z nich... nebo tři... ve westernech tyhle typy postav také umírají), a řekněme tuctový závěrečný střet. Nakonec, jestliže měla tahle knížka za úkol prošlápnout cestu připravovanému, mnohem většímu románu a představit čtenářům jednu z jeho postav, pak zafungovala uspokojivě.
Hodně zajímavé spojení westernu a fantasy - nutno přiznat, že ten western převažuje a fantasy tam skoro až ruší protože si to budete spíš představovat ve westernových kulisách. Jinak příběh který neurazí ani nenadchne, taková vyložená oddechovka.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Legenda o Rovenu |
| 2014 | Země bez zákona |
| 2021 |  Skeldal |
| 2017 | Bílá věž |
| 2018 | Led, oheň a fůra větru |
Jednoduché, ale pútavé čítanie. Na také tie chvíle, kedy rozospatí cestujete ráno vlakom/busom a nechce sa vám premýšľať nad knihami o hľadaní zmyslu života či o kvantovej mechanike.