Země divů
Zoje Stage
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484704/bmid_zeme-divu-gly-484704.png
3
93
93
Druhý román autorky vypráví úžasný, strhující a hrůzu nahánějící příběh Bennettovy rodiny. Rodiče jsou umělecky zaměření – Orla bývala baletkou, pak se ale rozhodla starat o domácnost a děti a podporovat svého manžela Shawa v jeho touze uspět jako malíř. Jejich dcera Eleanor Queen je citlivou a moudrou devítiletou dívkou s výjimečnými schopnostmi podobně jako její otec. Čtyřletý syn Tycho je radostí celé rodiny díky své přátelské povaze. Rodina opouští prostředí rušného velkoměsta a kupuje usedlost na samotě v Adirondackém pohoří ve státu New York. Život ve spojení s přírodou se zpočátku jeví jako výhra. Všichni jsou okouzleni krásnými lesy, ale hlavně prastarou borovicí, jež roste na jejich pozemku v blízkosti domu. Postupně se nadšení z nového života mění v horor zprostředkovaný bytostí, která terorizuje celou rodinu a chce s nimi z neznámého důvodu komunikovat. Rodina je svědkem mnoha přírodních divů i nadpřirozených jevů, a tak je čtenář doslova fascinován mnoha překvapivými a nepředvídatelnými zvraty. Kniha je provokativní, filozofická a budete ji číst jedním dechem.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2021
,
Fobos
Originální název:
Wonderland, 2020
více info...
Přidat komentář
ZEMĚ DIVŮ je kniha, která by mohla být strašidelně pohádkovým příběhem ve stylu Medvěda a Slavíka od Katherine Arden, kdyby v něm nebyly také prvky z Kingova Osvícení.
Děj v této knize běží poměrně pomalu, když velká část textu je zaměřena na popis okolí a atmosféry. Kniha mi hodně připomínala Kingovo Osvícení, a to jak prostředím, ve kterém se odehrává - opuštěný dům uprostřed lesa a hlavně chvíli před Vánoci, takže hlavní roli sehraje také sníh - tak zvláštním druhem nadpřirozených postav. Ovšem tam, kde měl King Osvícení do detailu promyšlené a na těchto detailech mě utahal, tam mě Stage utahala na popisech zimy, krajiny a pocitů Orly. Svou roli určitě sehrálo také to, že jsem si nějak nedokázala najít vztah k Orle, která je hlavní vypravěčkou příběhu. Tam, kde jsem měl prožít šok jsem jen smutně zakroutila hlavou, proč to autorka udělala, protože děj to v podstatě nikam neposunulo.
Mrzí mě, že autorka nevěnovala více prostoru vysvětlení nadpřirozena, které se v knize odehrává, protože tato myšlenka mi vůbec nepřišla špatná.
HODNOCENÍ: 50 %
Jediné co je na této knize opravdu děsivé je, že tak neskutečnou slátaninu dokázala autorka rozpliznout na skoro 380 stran.
Nevím, co bych ke knížce napsala. Je opravdu zvláštní. Úplně jiná než její první Dětské zoubky, která mě naprosto nadchla. Toto je úplně jiný žánr, ale horor tedy určitě ne. Na mě už moc mysteriózní nebo jak to nazvat, moc nadpřirozena. Ne že by mě úplně nebavila, ale také nemůžu říct, že bych z ní byla nadšená, takový slabý průměr.
Místy to bylo zdlouhavější, ale nebylo to špatné, děj se mi zdál průměrný, takový střed. Záhadné události, obří strom, sníh, samota, boj ženy o záchranu dětí. V závěru až pohádkové prvky.
(SPOILER)
Ee tak tohle ne.. Tohle už bylo příliš. Nepopírám, že jsem zastánce reality, ale třeba knihy Darcy Coates miluju, to jsem ochotna nějak pobrat. Ale tohle.. Tohle už byla s prominutím fantasmagorie jak vyšitá. Bytost co žije ve stromě a ovlivňuje mysl všech na pozemku až nakonec vstoupí do jedné z nich.
No.. Dětské zoubky se mi líbily, tohle jsem dočetla spíš ze zvědavosti, jestli ten konec nebude nějaký lepší.. Nebyl..
Tak snad příště.
(SPOILER) Není to horor, není ti snad ani rodinné drama, ale 400 stran mletí o pocitech baletky, co má manžela ,, umělce" a tak se rize městská rodina přestěhuje do pustiny. Číst se to nedá už jen kvůli tomu dceřinému jménu, Eleanor Queen, bože. A autorka to, prosím pěkně, používá pořád a v celém svém znění, protože matka dceru oslovuje takto neosobne stále. Dětské zoubky se mně osobně líbily, tam byla dětská hrdinka opravdu zlá a lstivá, mělo to náboj, ale tento počin je jen o strachu mírně labilní matky.
No tak teda...nevím. Už dávno vím, že pokud Naše nakladatelství něco označí jako horor, tak to horor není. A stejné je to se Zemí divů. Námět mě opravdu zaujal, ale...nemáte se čeho bát. V jednu chvíli jsem tak nějak tušila, co je jádrem příběhu, ale chybělo mi k tomu víc té atmosféry, toho tajemna, strachu a vlastně mi chybělo něco, čeho bych se mohla bát, abych to dokázala uchopit a pak...pak mi to prostě nějak vyklouzlo a ten pocit se už znovu nedostavil. Pak už jsem jen vrtěla hlavou a nadávala si, že jsem zase naletěla.
Jako komorní rodinné drama možná dobrý, ale to provedení je velké zklamání. Nejvíc bych asi vyzdvihla námět matky a mateřské lásky, to je na tom to nejsilnější. Orle jako matce fandíte, ale v tom smyslu, aby došla toho uvědomění a naplno v sobě osvobodila matku-bojovnici, která je pro své děti silná a nezdolná, protože musí, nikdo jiný to neudělá. To "zlo" nebo co to tedy má být, není děsivé a podle všeho asi ani děsivé být nemá, ale pak nechápu, proč je to propagováno jako takový šíleně děsivý horor. Bát se nemáte čeho. Jako opravdu vůbec ničeho. Po nějaké době jsem se spíš bála samotné autorky, protože pro mě zbytečně všechno moc okecává. Dětské zoubky mám už strašně dlouho doma, ale ještě jsem se k nim nedostala a vzhledem k tomuto setkání s autorkou se k nim ještě hodně dlouho nedostanu, protože její styl není nic pro mě.
Na konci jsem trochu zaslzela jen kvůli Shawovi, ale jinak mi celé to "zlo" a to předvídatelné finální rozuzlení přišlo jako takový...dost hnusný mindfuck na čtenáře, protože já si připadám fakt hodně podvedená a celou dobu jsem jen vrtěla hlavou nad tím, co to k čertu je.
Moc me to mrzi, ale tahle kniha me absolútne nezaujala... Tak moc jsem se na ni těšila, nemohla jsem se dočkat... Ze začátku to bylo dobry, četla se rychle, avšak po čase nepadlo žádné napětí... Na to, ze je to horor, je to moc moc slabe... Velka skoda
Nedočteno. Vleklo se to a hlavní postava mě vyloženě štvala. Stále se opakující dialogy o pocitech a stejných věcech. Zklamání, protože Dětské zoubky byly super!