Dětské zoubky přehled
Zoje Stage
Suzette se nedaří navázat vztah se svojí sedmiletou dcerou, která nemůže – nebo nechce – mluvit. Už od jejího nejútlejšího dětství cítila, že ji Hanna odmítá. Suzette připadá, že ji její dítě nenávidí, a ta myšlenka ji děsí. Alex by chtěl věřit své manželce, že se jejich dcera chová krutě a nenormálně, jenže s ním se přeci chová normálně! Je Hanna jen zlobivá holčička, jejíž chování pramení z vysoké inteligence, kreativity a snad i osobního kouzla? Nebo se opravdu snaží svoji matku zabít? Silný a břitký psychologický román nové talentované autorky Zoje Stage nabízí více otázek, než odpovědí – a podrží si své tajemství až do šokujícího konce.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , OmegaOriginální název:
Baby Teeth, 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dětské zoubky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (425)
Od začátku jsem knihu velice hltala, zajímala mě, bavila. Ale postupem času mi děj přišel kapet zdlouhavý a závěr pro mě bohužel slabý.
Kniha mě na začátku dost pohltila a přestože mi postupně přišel příběh Hanny stále dokola, tak jsem byla opravdu zvedava na konec. A ten se teda vůbec nepovedl.
Související novinky (1)
Je jí sedm. A chce zabít svou matku
12.02.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dětské zoubky v seznamech
v Právě čtených | 23x |
v Přečtených | 1 788x |
ve Čtenářské výzvě | 520x |
v Doporučených | 84x |
v Knihotéce | 569x |
v Chystám se číst | 446x |
v Chci si koupit | 75x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
psychologické thrillery, psychothrillery matky a dcery myšlení dítěte rodiče a děti psychopati
Skrýt reklamy
Rozpaky. Jako by se autorka nemohla rozhodnout, co vlastně píše.
Kdyby se jednalo o psychologickou sondu do života malého psychopata, věrohodnou a skutečnosti odpovídající, pak by nemohlo být v příběhu tolik nepravděpodobností a za vlasy přitažených nápadů.
A pokud měla být kniha thriller na pomezí hororu, pak je celý příběh vlastně docela mírňoučký a předvídatelný.
Vzpomínám na svůj asi vůbec první čtenářský zážitek s hororovou či strašidelnou tematikou, na knihu povídek „Tichá hrůza“, kterou jsme si ve škole s vykulenýma očima půjčovali, konkrétně na povídku „Malý vrah“, s obdobnou tematikou. Četla jsem ve dvanácti, třinácti, pak šla knížka dál, ale pamatuju si ji dodnes, včetně drastického konce; takovou to mělo pro mě sílu…
Na druhou stranu, mám vnučku ve věku Hanny, takže o přemýšlení nad výchovou není nouze, včetně generačních rozdílů v názorech, jak dítě správně vychovávat. :)) A tak ve mně v knize leccos přece jen vzbuzovalo mrazení a výchovné otazníky a úvahy, co může být v dětském chování způsobeno negativními zážitky a výchovou, a co je předem geneticky dané a neovlivnitelné…