Země je hříšná píseň
Timo K. Mukka
Dva sugestivní baladické romány o životě za polárním kruhem, v drsné přírodě, která určuje lidský život.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1980 , OdeonOriginální název:
Maa on syntinen laulu, 1964
více info...
Přidat komentář
Kniha vypráví o osudech jedné vesničky kdesi v Laponsku, kde panují drsné podmínky. Dozvídáme se o každodenním životě obyvatel, o jejich útrapách a o událostech, které jsou téměř na denním pořádku, jako krvavé rvačky a nezávazný sex. Přestože valná většina vesničanů věří v Boha a chodí na pravidelná shromáždění, i při kázání a fanatickém vyznávání se očividně oddávají hříchu (osahávají se navzájem, apod., a to i včetně kazatele).
To ale není zas tak důležité. Obecně řečeno, tamní lidé se s ničím moc 'nesrali'. A stejný je i styl, jakým Mukka své dílo napsal (jako 20letý, mimochodem). Je plný nářečí a věcných popisů jak přírody, tak i událostí. Důležité scény (jako pohřeb, porod či sebevražda), které by v jiných knihách byly rozvedeny na několik stran, ne-li na celou kapitolu, zde zabírají většinou pouhý odstavec. Autor nezachází do žádných detailů a nepřidává žádné barvité přívlastky. Napíše to jen tak, jak to je. Netřeba dále dramatizovat bolestné a silné zážitky. Na takový život už jsou Seveřané zvyklí, je potřeba to nějak přejít a přežívat dál.
Krutá severská příroda, drsný život, předsudky, láska, nenávist, hrozně krutý příběh místních obyvatel - zajímavé čtení ...
Četla jsem v březnu 2008?. Podle mých poznámek:
Dva romány (bohužel jsem si nic dalšího nepoznamenala).
Tato kniha se zařadila mezi mé nej. Je drsná, krásná, čtivá a hned napoprvé upoutala mou pozornost (četla jsem ji 3x). Pan Mukka má svůj styl psaní. Takový zajímavý, drsný, s ničím se nesere. A to se mi na tom líbilo. Už v té době to muselo pobouřit.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Žádná kliše o životě v Laponsku a způsobu života.Pochvalu si zaslouží i překlad J.P. Velkoborského.
Podle knihy rovněž byl natočen stejnojmenný film.
Jedním slovem - drsná. Podle názvu jsem čekala něco poetičtějšího. Kniha je sice čtivá, námět zajímavý, určitě vynikající jako zdroj lidových zvyků (zvlášť co se týče sauny; co se týče třeba sexuálního života, upřímně doufám, že ne!!), nicméně mezi moje oblíbené se nezařadila (asi kvůli vulgaritě). Rozhodně umí vyrazit dech.
Skvěle vykreslená severská atmosféra, kterou téměř naturalistické líčení jen podtrhovalo. Typicky finské dílo, smutné, ale krásné.
"Když pára začne pálit, Martta seskočí z palandy a střemhlav se řítí do sněhu. Převaluje se v závěji jako kůň v písku. Sob stojící uprostřed pole sleduje děvče, které, když se sdostatek vyskotačilo, uhání zpátky do sauny."
Parádní knížka, moc jsem si od ní neslibovala, ale tím víc mě překvapila a do autorova psaní jsem se zamilovala :-)
Štítky knihy
zfilmováno Finsko Sámové (Laponci) severská literatura Laponsko nešťastná láska nemanželské děti zakázaná láska sobiAutorovy další knížky
1980 | Země je hříšná píseň |
1993 | Země je hříšná píseň; Píseň o dětech Sipirje |
Jedna z umělecky nejkvalitnějších knih, jakou jsem kdy četla. S dějem nelze souhlasit, ale od toho tam není, aby člověk souhlasil nebo nesouhlasil.