Země smíchu
Jonathan Carroll
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23296/bmid_zeme-smichu-VY3-23296.jpeg
4
40
40
Nevšední příběh Toma Abbeyho, nesmělého syna velké filmové hvězdy, který přichází do Země smíchu nejen proto, aby vzkřísil obraz svého oblíbeného spisovatele, ale aby našel i povolání, ze kterého by nemusel utíkat zpět ke svým dětským hrdinům. Netuší, že jeho schopnosti mohou přivodit nejen nejedno překvapení, ale snad i neštěstí. Kniha Země smíchu amerického autora Jonathana Carrolla (nikoliv autora „Alenky“) v sobě kombinuje nejen prvky sobě vlastní s prvky klasických detektivek, ale najdete zde i motiv, bravurně balancující mezi lákavým sci-fi a fantasy příběhem nevšedních kvalit.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1993 , NávratOriginální název:
The Lands of Laughs, 1980
více info...
Přidat komentář
Může být úžasná,
může být chytrá,
může být sexy
a vy přesto víte,
že ji nemáte rádi.
Jak jí mám vysvětlit, co to znamená posedlost?
Když je to dobrá kniha, dobrý příběh, jste zvědaví, jaké dobrodružství na vás a hlavní hrdiny, v tomto světě čeká. Co vás čeká na další stránce, kapitole. Ale když je ta kniha nezáživná, mizerná, je to jako byste se brodili bahnem a ne a ne se dostat na břeh, na konec. U mě to působilo stejně. Na počátku jsem klidně plul po vlnách podivna. Hlavního hrdinu jsem jasně chápal. Sám mám něco podobného s mistrem Kingem. Šel jsem přes mrtvoly, abych za nehorázné částky získal všechny jeho knihy které kdy vydal. A pokud bych věděl ještě o nějaké, kterou nemám, vydal bych se na cestu k jejímu získání.
Malá ochutnávka:
Na vrcholcích křížů byly další kříže. Na celkem padesáti různých místech krvácel Ježíš Kristus a na každém místě trpěl v poněkud jiné agónii. Místnost byla cítit po přepáleném oleji z ryb a kečupu. Jediná pohovka, na které jsem seděl, smrděla jako mokrý pes dohromady s cigaretami.
Když se pak hlavní hrdina Tom Abbey vydává po stopách svého nejoblíbenějšího spisovatele, protože se rozhodl napsat jeho životopis, začne děj lehce pokulhávat. Dokonce pochopíte, že i název knihy Země Smíchu je trochu podivný. Doprovází ji smrt. Začnou divné přeskoky v ději, odbočky a další nesrovnalosti. A to už jsem se hustě brodil bahnem a ne a ne se dostat na břeh, konec. S velkým přesvědčením jsem to nakonec dal. Ale musím napsat, že ani na konci jsem se nezasmál. Z příběhu tak nějak vytušíte pointu ještě dřív, než by jste očekávali. Teprve po dočtení posledního listu vám dojde, že jste to vlastně očekávali. Pro mne je to jen průměr.
Citát: Baví mě prohledávat knihovnu a hledat informace o člověku, kterého miluji.
Rozjezd byl natolik slibný, že i když po příjezdu těch dvou do Galenu všechno v příběhu upadalo, zamotávalo se a stávalo se nepřehledné a čím dál nepochopitelnější (čemuž zdatně napomáhal místy až směšný překlad), pořád jsem doufala, že se to "vystříbří". Doufala jsem marně. Připadalo mi to místy jako nepovedená amatérská variace na Stepfordské paničky.
Píšu tento komentář vlastně hlavně proto, abych upozornila, že v zdejší anotaci uvedené údaje, a sice že jde o literaturu "dobrodružnou" a "pro děti a mládež", jsou naprosto, ale dočista mylné. Možná že ten, kdo tomu přisoudil nálepku "pro děti a mládež" se nechal oklamat tím divným obrázkem na obálce, který je vůči příběhu stejně tak "vedle", jako je vedle příběh vůči označení "dobrodružné".
Tuhle knihu jsem přečetl tak před šesti lety a stále si pamatuju děj. To dokazuje jak je skvělá.
Ja som sa obálkou odradiť nenechal a dobre som spravil. Knihu som pred rokmi získal od priateľa, prečítal som ju na jeden záťah a bol som spokojný. Skvele napísané, skvelá atmosféra, skvelý príbeh. Odvtedy som ju prečítal ešte minimálne raz. Netušil som, že autor inšpiroval Gaimana, hm...ale vôbec sa tomu nečudujem. Vrelo odporúčam do knihomoľskej pozornosti.
"Nepamatuji se, kdy se mnou nějaký fantasy román takhle zacloumal." - Stephen King (z obálky anglického vydání v řadě Fantasy Masterworks)
Nevšední téma, vytříbený literární styl , vtipné průpovídky, napětí od začátku do konce. Doporučuji.
Pravda, obálka a zvláštní název mě odradily od půjčení v knihovně... Zkusím jí dát šanci..
Nádherná kniha, které ublížilo špatné načasování (kdo před skoro dvaceti lety věděl o takovémto typu fantasy?), nesmyslná obálka a opravdu špatný překlad. Jonathan Carroll je oblíbený autor Neila Gaimana, a podle mne je lepší. I tahle kniha, jeho prvotina, kde se prvních sto stran sbližují dva mladí lidé nad dílem svého oblíbeného spisovatele pro děti a teprve pak se něco „začne dít“, je prostě skvělá – od okouzlení na začátku vystřídaném skutečným hororem, jak se kniha blíží ke konci. Hodně k tomu přispívá i fakt, že Carroll mne přesvědčil, že autor, o němž hrdinové píší, byl skutečně tak vynikající.
Země smíchu
Nesúď knihu podľa obalu. Platí to v živote a platí to určite aj u tejto knihy. Keď som videl jej obal prvý krát, pomyslel som si, že je to nejaký bláznivý detský príbeh. No dal som jej,, šancu"aj skrz ten gýčovitý obal. To bolo skoro pred tridsiatimi rokmi a teraz som sa k nej vrátil znovu, aj keď som si z príbehu nepamätal prakticky nič, len to že obal nezodpovedal príbehu .
Je to príbeh Toma Abbeyho, syna veľkej filmovej hviezdy, ktorý celý život žil v,, tieni"svojho otca.
V detstve boli jeho najlepším kamarátom knihy známeho spisovateľa. V dospelosti, keď nevedel kam má jeho život smerovať sa rozhodol napísať životopis svojho obľúbeného ,,románopisca".
Preto sa vydáva do jeho posledného bydliska, malého mestečka, v ktorom žije spisovateľova dcéra a všetci obyvatelia uctievajú svojho slávneho zosnulého rodáka ako idol.
Už od začiatku sa mu niečo na tom mestečku nezdá. Žijú v ňom prakticky všetky postavy románov slávneho spisovateľa a príliš veľa bulteriérov ,ktorý sú vo veľa odhadoch zvláštny. Ale to je iba začiatok jedného neobyčajného príbehu, ktorý prejde až do žánru, fantasy".
Chcel som dať slabšie hodnotenie, no vďaka posledným šokujúcim stránkam som ho zdvihol.