Země snivců
Alfred Kubin
https://www.databazeknih.cz/img/books/68_/68834/bmid_zeme-snivcu-aUh-68834.jpg
4
117
117
Alfred Kubin, slavný rakouský malíř a ilustrátor, napsal svou jedinou beletristickou knihu – Zemi snivců v roce 1909. Prohlásil: „Napsal jsem tuto knihu, místo abych kreslil, poněvadž tak jsem se mohl snadněji zbavit nutkavých myšlenek.“ Jeho fantazijní říše je střediskem největších podivínů, lhářů, snílků, zhýralců a mystických fanatiků. Jednoho dne do ní přijíždí člověk-umělec s logickým uvažováním a touhou tvořit. Prostřednictvím jeho vyprávění se ocitáme na hranici snu a skutečnosti, vnikáme do tajemství extatických představ a zdrojů nejožehavějších inspirací prokletého malíře.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1981 , Konfrontace (Curych)Originální název:
Die andere Seite, 1909
více info...
Přidat komentář
Město pokrytý mlhou, slunce nepronikne skrz hustý, šedivý mračna, hvězdy jsem neviděl ani nepamatuju. Ulicemi se plíží prazvláštní individua, lidi jsou tu vážně zvláštní, zasnění, zahloubaní do svých iluzí. Dějí se jim zvláštní věci. Tohle město je neskutečná perla.
Nesnažím se popsat Brno posledních dní. Popisuju prostě Perlu, tedy hlavní město snivců. A tam bych bydlet fakt nechtěl.
Země snivců není vysněná země. Zprvu nadchne nevšedností, aby se posléze právě ta nevšednost stala otravnou, zhoubnou. A postupně člověka zahalí do mlhy z tísně a divných událostí. Fascinovanej autorovou fantazií jsem otáčel stranu za stranou. Brouzdal se v té pohádce pro dospělý děti. Aby mi to celý posléze přišlo strašně otravný, nudný.
Jsem snad divnej? Vlastně jsem. Ale tahle kniha je divná jinak. Vzdáleně. Alfred Kubin ji napsal pro někoho jinýho. Určitě ne pro mě.
Za přečtení stojí, ale že bych z toho byl nějak uchvácen, to zas ne. Místy hezky surreálné, ale pointa chabá... (Ale zase mám doma první vydání a to mne těší...)
Že bych z toho byl nějak odvařený, to tedy ne. Připomnělo mi to současné snahy různých politických stran zrušit auta a jiné výdobytky technické civilizace a pokus o návrat do dob minulých. Čímž mi to připomnělo film Případ pro začínajícího kata, kde jde vývoj také pozpátku. Celá ta utopie od začátku působila jako utopie tzv. inťošů, kterým se nechce makat, zato hojně vysedávají po kavárnách a špekulují nad nesmrtelností chrousta a občas dokonce svá moudra chtějí vtloukat jiným lidem do hlavy. Netuším, protože to autor moc nenaznačuje, jestli jde o kritiku podobného stylu života (protože protihráčem se ukáže být Američan s "nevychovanými" způsoby, který asi reprezentuje tu kapitalistickou dravost). A protože to nemá celkově ujasněný koncept, sází autor na tu snovou atmosféru, kdy nemusíte nic vysvětlovat. Neříkám, napsané je to čtivě a na vysoké úrovni, ale nic moc mi to nedalo.
Výborná imaginace. Neskutečné vylíčení snového světa, který míchá dohromady různé architektonické slohy, představy a psychologické osobnosti.
Číst urban fantasy bez klišé (ať už nepřiznaných či těch, jichž je užíváno vědomě) je zatracená dřina. Tu a tam čtenář zaznamená ohlas z jiných autorů, od Kafky po Máchu - ale ani to mu k porozumění moc nepomůže. Takže zbývá nechat se unášet nabízenými představami a nesnažit se je poutat do logického rámce, smířit se s tím, že jedno čtení nestačí, vyráchat si nos v popsané temnotě, zajásat nad každým rozklíčovaným, byť jen tušeným významem a těšit se, že při příštím čtení třeba... třeba...
Výborné čtení pro čtenáře A. Muntheho, také doporučuji ruského spisovatele Vodolazkina - Laurus.
Skvělý román s magickou a snovou atmosférou. Inspirace pro Kafku a jeho román Zámek. Dá se říct, že některé motivy Kafka zpracoval a rozvinul do větší šíře, zvlášť onen přebujelý byrokratický aparát v čele s Paterou, ke kterému se hrdina Země snivců nemůže přiblížit. I taková ta dusná atmosféra místa je v něčem podobná. Ale na rozdíl od Kafky, Kubinovi jde spíše o tu snovost a v závěru až grotesknost, hororovost a tekutost celé té matérie - jak to tak někdy ve snech bývá. Kafka zůstává u byrokracie a situace tolik nevyhrocuje a snovost některých pasáží je dána spíš okolnostmi a nepůsobí tak zjevně, jako u Kubina. Vyzdvihl bych u Země snivců především začátek a atmosféru po příjezdu do Perly. Závěrečné kapitoly mi přišly možná až příliš okázalé a expresivní. Za přečtení ale určitě stojí. Doporučuji.
Nádherný jazyk. Velice vybroušený, když vezmeme, že je to jediná kniha, kterou Kubin napsal. Údajně inspiroval Kafku k Zámku a zajímavé je, že jeho otec byl zeměměřič. :-)
pre mna trosku sklamanie. pribeh, dej, napady - tie su vyborne. ale styl, ktorym to bolo napisane bol trosku tazsi na citanie. spisovatel si udrzuje odstup. opisuje dianie nezucastnene. nevtiahlo ma to do deja.
Země snivců od Alfreda Kubina je fascinující cesta do temného a surreálného světa, který si autor vytvořil s mimořádnou obrazotvorností. Příběh je plný podivných postav, nečekaných zvratů a filozofických úvah o lidské existenci. Kubinův styl je vizuální a sugestivní, což dává knize až snový nádech. Je to zvláštní, místy tíživé, ale zároveň velmi podmanivé čtení, které ocení ti, kdo hledají něco skutečně originálního.