Země v troskách
Kristýna Sněgoňová
Města (Kristýna Sněgoňová) série
< 2. díl >
Svět je v troskách. Když se hroutil, postavili lidé svou spásu – města na obrovských pilířích, chráněná před vším zmarem tam dole. Ale to bylo dávno a nyní nastal čas vrátit se na zem. Jenže povrch je jiný než bezpečné výšiny měst v oblacích, a nejde jen o krvelačné Cizince – největším nepřítelem byl pro člověka vždycky zase člověk. Tam dole jsou však i věci, s jejichž pomocí by mohli lidé znovu ovládnout Zemi, a získat je bude to nejtěžší, co čeká výpravu slovanského města tyčícího se vysoko nad povrchem. Kristýna Sněgoňová se vrací do kulis svého nejúspěšnějšího románu a přináší příběh, který rozvíjí fascinující svět měst v oblacích.... celý text
Přidat komentář
No tak!
Někde tu musela být.
Sieglinde tomu věřila.
A on věřil Sieglinde.
No tak...
Druhá kniha, druhý příběh v sérii Města je ještě lepší, než ten úvodní.
Nečekal jsem to, ale jsem za to rád. Paní spisovatelka vytvořila dílo, které rozhodně osloví milovníky postapo příběhů šmrncnuté dobrodružstvím a nebezpečnými mimozemšťany. Ano, je tu sice pár skutků a věcí, které známe z jiných příběhů, ale zde je to skloubeno perfektně a vzniklo tak příjemné, sprostými slovy nerušené, čtení. Vtáhlo mě to, sežvejkalo a vyplivlo na samém konci, a ještě mi to dalo naději na další pokračování.
Malá ochutnávka:
Zásobovači byli v německém městě vážení, lidé je obdivovali a placení byli tak, že si mohli dovolit skoro cokoliv, i když se u nich neprodávalo o moc víc než ve Visegrádu. Když o tom Sieglinde mluvila, Komorowski se smál. On byl pro zbytek Visegrádu odpad, zbytnost, kterou vláda posílala na zem s vědomím, že pokud o ni přijde, bolet ji to nebude....
Potkáme tu i nějaké postavy z příběhu „Město v oblacích“, opět se setkáme s takzvanými „céčky“, což je rasa nebezpečných mimozemšťanů, ovládající povrch zničené Země a hlavně se seznámíme s dalším sympatickým hlavním hrdinou. Budeme mu usilovně fandit, i když si budeme myslet, že nemá šanci uskutečnit své cíle. Ponurá atmosféra, všudypřítomná beznaděj, zmar, ale i láska a naděje, to jsou základní aspekty tohoto dobrodružství. Deset půlek žlutých Hetešáků si to rozhodně zaslouží.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )
Citát: Je jedno, kolik Cesťáků* potkáte a kolik lidí pohřbíte, nikdy si na to nezvyknete.
* Cesťák: Mimozemský tvor pavoukovitého tvaru, jednoduše řečený „C“.
Gabrysz Komorowski přišel o vše, co miloval, a nyní přežívá jako průzkumník- trestanec, který netuší, zda se ze Zdola, zamořeného nestvůrami, vrátí živý. V druhém díle autorka představuje další město - tentokrát Visegrád (kolonii Čechů, Slováků a Poláků), kde panuje zcela jiný režim, než v prvním díle představeném Německu. Nechybí akce, agresivní mimozemšťané, výčitky, zrada, přátelství a hledání naděje pro lidstvo. Zhltla jsem za dva dny.
Buhužel jsem začal číst až tuto druhou knihu, ale začátek vysvětluje proč... takže to zas až tak nevadilo, ale do jedničky se pustím co nejdříve. Celý svět je popsán velmi sofistikovaně a uvěřitelně, obludnost a pomalu nezničitelnost Céček nahání hrůzu a na konci je vysvětlen i původ těchto mrch. Super, líbilo se.
Série "města" má originální atmosféru, celkové universum je vlastně v tuto chvíli nekonečné a ukrývá v sobě spoustu tajemna a nezodpovězených otázek...Kolik dalších měst na nebi je? Kolik dalších přeživších se ukrývá na povrchu? Existuje něco jako Eden město, kde lidé žijí jako předtím? Mám další trilión otázek a doufám, že mi jich autorka aspoň pár zodpoví v budoucích dílech. Jak tuto knihu, tak prozatímní sérii doporučuji všemi deseti
Perfektně napsaný svět, který funguje i jako samostatná kniha, i když si ho samozřejmě užijete víc, když znáte jedničku, tedy Město v oblacích. I v Zemi v troskách není hlavní hrdina černobílý, ale vláčí s sebou své pocity, hříchy a viny jako těžké brnění. Postavy jsou skvěle psychologicky zpracovány, v příběhu je jich tak akorát, abychom se v nich neztráceli a aby byl román správně zabydlen. Napětí graduje už po pár stránkách, až je atmosféra takřka nedýchatelná. I v niternějších polohách, v nichž hrdinové řeší své viny, své obavy a svá selhání, je autorka naprosto pevná v kramflecích. Svět v troskách je místo plné nebezpečí, hrůzy a děsu, ale ti nejhorší z nejhorších, trestanci, nad nimiž ostatní v lepším případě jen pozdvihují obočí, hledají na povrchu Naději. A nebojí se pro ni obětovat ani vlastní život.
Země v troskách je vskutku ponuré čtení plné krve, čvachtajících vnitřností a lepkavé krvomízy skvěle popsaných mimozemských oblud, ale i vážnějších témat pracujích se strachy a obavami knižních hrdinů. Hltala jsem každé slovo, každou větu,každou stránku. Ke konci jsem už téměř nedcýhala a neskutečně se těším na pokračování!
Dobrá kniha s ještě lepším příběhem. Konec je otevřený, těším se na pokračování, autorce přeji ať se jí psaní daří.
Brutálne nadupané postapo, kde ľudstvo žije (prežíva) v mestách, ktoré sú vyzdvihnuté do výšin už 150 rokov. Mesto tvoria tri časti - poľská, česká a slovenská a teda moji krajania v tom nevyšli práve víťazne, ale to nevadí, je to perfektne opísané a istá schematickosť zjednodušuje pochopenie tohto sveta. Btw, maďarskej strane sa však Vyzdvihnutie nepodarilo, preto sa Visegrádu hovorí Slovanské mesto. Poľská časť sa venuje kultúre, umeniu a vládnutiu, česká sa stará o farmy a podobne a v poslednej ostalo to, čo sa inam nezmestilo. Podstatné je však to, čo sa odohráva dole, na zemi. Zaujímavosťou je, že na povrch dostávajú len trestanci odsúdení zomrieť. A občas sa vrátia, no vždy v menšom počte, než v akom odchádzali. Dúfajú, že ak budú panovníkovi dobre slúžiť, vina sa im odpustí a znovu získajú občianske práva.
Hlavnému hrdinovi sa v tom brutálnom, temnom svete darí prežívať už osem rokov a vypracoval sa na veliteľa. Zakaždým sa musí vrátiť na zem s novu várkou nováčikov, získať to, po čo ho poslali, ale jeho prieskumníkov nikto nevíta s otvorenou náručou. A to, čomu čelia, je neskutočné, ľudia nemajú šancu.
Neskutočne tuho som mu držala palce.
Autorka je skvelá, dialógy odsýpajú a ja som sa nenudila ani minútu. Potrebujem ale nutne pokračovanie, potrebujem aj prvú časť (čo som zistila až teraz, po dočítaní, že existuje aj niečo, čo tejto knihe predchádzalo). A odporúčam všetkým, čo sa im aspoň trochu páčilo Metro 2033, Silo, alebo Prvých 100.
Naprosto skvělé pokračování Města v oblacích. Ačkoliv se může zdát, že se zde zas tak moc neděje, opak je pravdou. Nádherně připravená půda pro další díl...
Mimochodem, jsem zvědav, jak bude vypadat "Áčko", neboť "Béčko" je luxusní...
Přečteno hned po úvodním dílů a nedokáži říci, který je lepší. Už se těším na třetí a doufám že udrží vysokou laťku, kterou přinesli první dva.
Oproti Městu v oblacích výrazné zlepšení v oblasti popisu akčních scén, ale pořád trvám na tom že síla autorky je v budování světa a jeho postupném odkrývání a ne v jeho rozstřílení na hadry pomocí blíže neurčeného množství pistolí a granátů. A moc mě baví jak se tenhle svět rozrůstá a co se o něm nového dozvídám.
Přímočaré, akční, bez zbytečných "kudrlinek" a odboček. Na tohle pokračování jsem byl moc zvědav a nebyl jsem zklamán. Autorka udržela vysoce nastavenou laťku z prvního dílu, u některých částí se mi vybavovaly vzpomínky na nejlepší scény z filmu "Vetřelci" nebo "Válka zítřka".
Tahle holka opravdu převyšuje dílka "Kotleto _Kyši a mám pocit, že nejen jeho v našem malém českém fantasy" rybníčku ".
V jejich příbězích je podle mne" něco navíc "
To, jak má chlapy a jejich touhu po dobrodružství" přečtené " a umí to ztvárnit tak, aby z toho nebyla jen další fantasy hloupost.
Jednou z hlavních devíz prvního dílu byla takřka horrorová atmosféra při jakémkoliv ze sporadických setkání s monstry z povrchu, tudíž jsem se kvůli zasazení druhého článku a hrozícímu se zvrhnutí v obyčejnou akci teď již (stále zřejmě nepojmenované) série, na povrch trochu obával. Naštěstí zbytečně. Akce je sice opravdu násobně více, ale monstra nepřišla o svojí sílu a v každém setkání s nimi je až bolestně patrné, že člověk tomuto novému potravnímu řetězci navzdory všem svým vymoženostem opravdu nevévodí. Cena za pozornost byť jednoho jediného může být - a často i bývá - velká. Nutno dodat, že i přes zvýšené množství akce tvoří většinu knihy opět v jádru sice poměrně jednoduchý příběh, který je ale naplněn solidně napsanými, dobře rozpoznatelnými a lehce zapamatovatelnými charaktery. Hlavní hrdina knihy je myslím mnohem sympatičtější, než byl Lewenhart a i vedlejší postavy mají hloubku, takže vám v pozdější fázi vzniknuvší družina snadno přiroste k srdci.
Suma sumárum světu přerod z mysteriozní postapo detektivky s prvky horroru v akční postapo survival vůbec neublížil. Až mi to asociovalo první řady seriálu The 100, kde každá řada měla své nosné, diametrálně odlišné téma, což dalo vniknout vysoce zábavnému celku. Dokonce i naznačený směr ohlášeného pokračování mi tento seriál v něčem připomnělo. :) Snad se tedy příště opět dočkám přehozené vyhybky, bylo by to zajímavé poznávací znamení série.
Kniha plná nedokončených vět, zopakovaných posledních slov a třech teček. To mně trochu zlobilo. Ale co se příběhu týče, tak ten má grády. Další město, jiná společnost, nové osudy. Ale na povrchu všechno jedno. Tam je jen zmar, rozklad a smrt. A možná i vůle žít a svoboda a naděje… Možná…
Přiznám se, že jsem Kristýně dlouho nemohl přijít na chuť. Tím největším důvodem bylo její protežování ze strany Františka Kotlety, který ji cpal kudy mohl. Že vyhrávala jednu soutěž za druhou, mě nijak zvlášť nedojímá, takových autorů jsou u nás hromady, a nemají slavnějšího autora, který je ukáže světu. Nutno však dodat, že Kristýna si to zaslouží. Tahle holka do nás valí jednu pecku za druhou, a její díly série Legie, Františka Kotletu dle mého názoru o třídu převyšují. Série o městech v oblacích, je asi to nejlepší, co jsem za dlouhé roky na domácí scéně četl. Děsivě temný, a především uvěřitelný svět mě naprosto pohltil. Přistihl jsem se, že po dočtení Země v troskách jsem pocítil, jakoby ve mně něco umřelo. Potřebuji další díl, a to dost nutně.
Autorovy další knížky
2020 | Město v oblacích |
2018 | Krev pro rusalku |
2020 | Amanda |
2021 | Šprti & frajeři |
2021 | Země v troskách |
Chci další. Nejlépe hned!