Hrobky Atuánu
Ursula K. Le Guin
Zeměmoří / Čarodej Zememorí série
< 2. díl >
Vzali jí vše: domov, rodinu, dětství. Dali jí jméno Arha, Pozřená, a zasvětili její život starodávným, bezejmenným silám země. A jako velekněžka musela přebývat v Místě hrobek v atuánské poušti. Jednoho dne se do jejího království, nekonečného labyrintu podzemních tmavých chodeb, vkradl zloděj, aby pátral po zlomeném prstenu Erretha – Akbe. Tím zlodějem byl mladý čaroděj Ged…... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 1994 , AF 167Originální název:
The Tombs of Atuan, 1971
více info...
Přidat komentář
Opravdu moc pěkná kniha. Nežně se tam tvoří láska a příběh je správně Guinovsky čtivý a popisný, ale ne přehaně dlouhý.
Tento díl patří společně s prvním dílem Čaroděje Zeměmoří k mým nejoblíbenějším příběhům z celé serie.
I když se jedná o pokračování Čaroděje Zeměmoří, celková atmosféra knížky jde naprosto jiným směrem. První díl byl příjemným fantasy, kde se cestovalo z místa na místo po obrovském světě Zeměmoří. Kniha byla doslova nabitá informacemi a dějem. Atuánské hrobky jdou na to ale úplně jinak. Jsou mnohem temnější a pomalu si budují atmosféru. Musím ale přiznat, že mě prvních pár kapitol nijak zvlášť nenadchlo. Možná, že i proto, že mě prostředí kněžek a náboženství moc nebere. Jakmile se ale na scénu vrátí starý známý čaroděj Ged, vše se obrátí o 360 stupňů. Najednou začne mít příběh spád, myšlenky díla se začnou soukat na povrch a i přesto, že děj je hodně komorní a vše se odehrává prakticky na jednom místě, nechybí tomu čtivost a napětí. První díl se mi ovšem líbil víc.
Pokračování Čaroděje Zeměmoří překvapí jistě v mnoha ohledech. Jedním z překvapení je změna hlavního hrdiny. V tomto příběhu je hlavní postavou mladá kněžka, strážkyně Atuánských hrobek. Ged, čaroděj a hrdina prvního dílu zde nechybí a má zde klíčovou roli. Dalším překvapením pro mě byla změna stylu, kterým byla kniha napsána. Jako by i s novou hrdinkou přišel i nový pohled autorky na svět. Jak už náš, tak i svět Zeměmoří.
Kdo čeká pokračování příběhů z pohledu mladého čaroděje z prvního dílu, může mít krapet zklamán, středobodem celé knihy bude totiž kněžka Arha. Pozřená. Bezejmená. Popisování jejích pocitů jde ale autorce snad ještě líp (že by v tom hrála své "shoda pohlaví"?) než ji šlo rychlé vypravování příběhu v předchozí knize. S Gedem se však také setkáme. Děj se tentokrát nepřelévá z jednoho místa na druhý a je tak přeci jen krapet přehlednější a snad i napínavější, ač to v této recenzi nedokážu úplně posoudit, protože ani několikaletá pauza od prvního čtení nezpůsobila, že bych zápletku zapomněl...
I tak jsem se ale dost bavil, Guinin styl je výjimečný.
Tady už je hlavní hrdina trochu starší, než v prvním díle. Pokračování knihy je skvělé a kvalita se podle mě s dalšími díly vůbec nezhoršuje. Do filmového zpracování Čaroděje Zeměmoří skloubili první dva díly..
Štítky knihy
americká literatura tajemství hrdinská fantasy americké romány fantasy romány
Autorovy další knížky
2003 | Čaroděj Zeměmoří |
1995 | Levá ruka tmy |
2022 | Velká kniha Zeměmoří. Svazek první |
2003 | Atuánské hrobky |
2005 | Nejvzdálenější pobřeží |
Na rozdíl od prvního dílu série mě hrobky nezaujaly. Do čtení jsem se musela nutit. V Čaroději Zeměmoří mě bavilo i objevování celého toho světa a jeho zákonitostí, což u Hrobek nezafungovalo.