Tehanu
Ursula K. Le Guin
Zeměmoří / Čarodej Zememorí série
< 4. díl >
Na počátku světa žili na prvních ostrovech, které se vynořily z mořské pěny, pouze draci. Běh času však všechno mění a draci se rozdělili na dva tábory – divocí zůstali na západních ostrovech, kdežto ti, kteří už neuměli létat, odpluli na východ. A dodnes mezi námi žijí lidé, kteří si pamatují svou dračí minulost… Po dlouhé odmlce se americká spisovatelka Ursula K. Le Guinová vrátila ke svým oblíbeným hrdinům a završila vyprávění o jejich osudech dílem čtvrtým. Kouzelník Ged, který byl na počátku Čaroděje Zeměmoří malým pasáčkem, a Tenar, mladičká kněžka temných sil z Hrobek Atuánu, se po mnoha letech opět setkávají, aby společně čelili zlu, které se ani těm nejmocnějším mágům stále nedaří ze světa vymýtit.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 1997 , AF 167Originální název:
Tehanu: The Last Book of Earthsea, 1990
více info...
Přidat komentář
Těšila jsem se, že jsi opět přečtu další díl ze Zeměmoří. Bohužel tento díl byl podle mě zatím ze všech nejhorší díl, který jsem četla.
Nic moc se tam nedělo. Dost věcí se opakovalo a akce přišla, až na poslední tři stránky.
Zajímalo mě jak na tom bude Ged potom co přišel o svou moc z předešlého dílu. A překvapilo mě, že jsem si rychle oblíbila Theru.
Podtrženo sečteno: Nebylo to špatné, ale mohlo to být o dost lepší.
3/5*
Kniha se četla moc dobře a měla jsem z ní dobrý pocit už od začátku. Hodně se mi líbil styl psaní a vyprávění.
Pokud by se dala tato kniha shrnout jedním slovem, tak to slovo bude "komorní" (jak už tu několikrát zaznělo). Ale komorní není nudné. Ten příběh si tak postupně plyne až k samému závěru. Je to příběh ženy, která se snaží ochránit svoji svěřenkyni. A částečně i příběh Krahujce, který zhrzený vlastní bezmocí víceméně hledá sám sebe.
Po letech jsem si vzala Čaroděje a rozhodla se pročíst celou sérii. Je to klasika nejklasičtější. Něco, co by měl každý fanda fantasy číst a pořád je to prostě dobré. Na tomhle díle jsem si uvědomila jak fantasticky minimalisticky Le Guinová píše. Krásný příběh plný lidskosti.
Kto si zamiloval Le Guinovej pokľudné, priam meditačné rozprávanie, nemôže byť sklamaný ani tu. Áno, je to ešte pomalšie a komornejšie ako predchádzajúce diely, no aj rovnako sebaisté a osudové. Priestor viac dostávajú takpovediac svetské záležitosti a vzťahy, no ani tí, čo očakávajú závan mágie a epiky neprídu nakrátko, predovšetkým v závere. Je to tak špecifické, tak jedinečné čítanie, že nemôžem inak ani teraz ako za päť.
Po návratu z nemocnice jsem si chtěla přečíst něco klidnějšího, bez velkého vraždění a nepříjemných překvapení. Tak jsem se vrátila k Zeměmoří a hned na začátku bylo popálené dítě... To jsem se tedy úplně netrefila s výběrem. Pak už ale byl příběh přesně to, co jsem hledala. Vyprávění o nudném životě postaršího už-ne-arcimága Geda a kněžky středního věku na Gontu někde mezi kozami vůbec nebylo nudné. Závěr byl možná malinko uspěchaný a konec hodně otevřený, ale pokračování životních osudů největších hrdinů daného věku je napsané velmi pěkně. Začiná se zde také rozvíjet otázka, proč je magie mužů oddělená od magie žen? Proč žijí mágové v celibátu? Vzhledem k tomu, jak častý motiv je "magie a celibát" nebo "magie a neplodnost", nepřekvapilo mě, že se zrovna Ursula rozhodla do této problematiky trochu vrtnout.
Hodně komorní, vcelku málo děje (na fantasy žánr). Hezké vyprávění, důstojné rozloučení s mými oblíbenými hrdiny. Ale předchozí díly byly lepší.
Tehanu. Zajímavý díl. Již Atuánské hrobky mi přišly komorní, ale proti Tehanu byly přímo toulavé. Tato kniha se celá odehraje doma, na Gontu, přesto obsáhne spoustu dramat, třebaže je i velmi poklidná a zaměřená převážně na Tenar, Geda a malou Theru.
Původně jsem si myslela, že mě poslední díl ze základní série z Eartsea nezaujme. Slyšela jsem, že je příběh na Gontu, moc se v něm neděje, necestuje... Proto mě samotnou překvapilo, jak mě Tehanu dostala. A právě kvůli své komorní atmosféře. Gont dokáže okouzlit, roztomilý vztah Geda s Tenar také. Podle mě krásné dovršení základní série. Teď jen sehnat Jitřní vítr a pustit se do dalšího dobrodružství!
Kniha se točí kolem hlavních postav z minulých dílů a řeší, co dělají hrdinové po svých největších činech a dobrodružstvích. A ne není to o větších činech a větších dobrodružstvích. Je to o obyčejných stárnoucích lidech, kteří chtějí mít kolem sebe klid a mír, ale sled událostí jim to ne a ne dovolit.
To, kam každý diel nanovo posúva celé Zememorie, je naozaj neskutočné. Každý diel je iný a každý inak poňatý. Autorka rozhodne túto ságu nepísala zo zotrvačnosti, len aby ju rozšírila. Takýchto počinov je málo. Odporúčam. Aspoň budete môcť porovnať prvý temný diel o Gedovi s tými ďalšími.
Mala som s tým podobný problém ako s predošlým dielom - a mimochodom, aj kvôli tejto obave som čítanie odkladala. Chýbal tomu dej. Na začiatku sa objaví akási zápletka, ale tá zamrzne. Zvyšok príbehu sú viac-menej už len popisy života a sem-tam nejaká filozofická rozprava. Čítavé, dobré na atmosféru, ale dojem nezanechá. Nemá totiž z čoho.
Sérii Zeměmoří mám vážně ráda a každý díl mě zatím rychle chytil. Jenže tento ne. Člověk pořád čeká a čeká a ono to nějak nepřichází. Vlastně vůbec nic nepřichází.
Thera a její příběh / začátky jsou zcela jistě důležité pro další vývoj děje (kdo ví, zatím jsem nečetla) a celkem jsem si ji během čtení oblíbila. Samozřejmě znovu se setkat s Tenar a Gedem bylo rovněž kouzelné, ale přesto tak nějak nic neříkající. Posuny v ději jsou velmi minimální, spíše jak jim ubíhá den za dnem.
Celou dobu je čtenář strašen strašnými zloduchy, se kterými je nakonec udělán velmi krátký proces. A samozřejmě, jako v mnoha jiných knihách, to hlavní nám všem unikne. Jenže dobré vysvětlení a konečně veliký posun v ději na posledních dvou stránkách nezachrání to všechno předtím.
Takže doufám, že další čtení už bude o dost lepší.
A mame tu dalsi neuveritelny pribeh od Ursuli Le Guin, kde sa znova stretavame s Arhou z Atuanskych hrobiek a s Arrenom z Nejvzdalenejsiho pobrezia. Pribeh nadviazuje priamo na tretiu cast, co je zmena oproti predchadzajucim dielam, ktore maly medzi sebou dlhsi casovy usek. Dej sa viac zameriava na medziludske vztahy a vyrovnavanie sa Geda so stratou svojej moci. Napriek tomu aj sem citit suboj medzi dorbom a zlom. Nieco nove sa tu dozvedame o drakoch, kde do deja vstupuje male dievcatko, ktore sa stava pravdepodobne dalsou dolezitou postavou pre predchadzajuci diel na ktory sa samozrejme tesim.
Ťažko povedať, na ktorú vekovú kategóriu bol tento diel cielený. Môžu ho čítať čitatelia od 6 – 99 rokov. Malé deti určite nedostanú žiadnu triašku od strachu a dôchodcovia neskolabujú od hrôzy. Tí ostatní to môžu čítať ako klasickú vyššiu literatúru obohatenú o fantasy atribúty.
Príbeh má kľudné tempo s niekoľkými epicky farbistými obrazmi. Žiadne zvraty, tajomstvá, desy alebo hororové prvky tu nečakaj. Vidiecke prostredie a malé mestečká dokreľujú bežné problémy každodenného života ľudí a takých prototypov akými sú čarodejníci a občas draci. Okrem niekoľkých fylozofických úvah na témy autorkou spomenuté v minulých dieloch, tu Ursula vnáša ďalší prvok a tým je ženská emancipácia. Na rozdiel od jej sci-fi príbehov, kde to fungovalo patrične a opodstatnene, v tomto románe to na mňa pôsobilo rušivo. Autorka totiž najskôr vytvorí svet s čarodejníkmi na najvyššom levely aby tento aspekt neskôr spochybnila. Dokonca sa mi zdalo, že toto bolo aj nosnou témou tohoto príbehu a svet čarodejníkov by sa mal teda viac zhumanizovať. Muži sú tu opisovaní buď ako vôľovo slabší alebo v negatívnom svetle a sú viac-menej iba do počtu. Z tohoto dôvodu tu Ursula nerozpútava takmer žiadnu akciu ale opisuje viac pocity žien a ich vnútorného sveta na úkor toho mužského. Žiadny heroizmus sa tu nekoná. Boj medzi svetlom a temnotou pokračuje v kľudnom tempe.
Samotný preklad sa mi zdal byť dobrý. Preklady vlastných mien do češtiny spôsobujú podobné pocity ako pri čítaní Tolkienovho Hobbita. Slovenský preklad som nemal v čase čítania k dispozícii, takže ten ohodnotiť neviem.
Čo sa týka samotného hodnotenia románu, tu je to veľmi ťažké. Autorka vie veľmi pútavo opísať aj všedné veci, v tomto ohľade sa mu nedá takmer nič vytknúť. Za tú príbehovú zložku však strhávam dolu ešte jednu hviezdu z hodnotenia minulej časti. Ak si ale chceš dokresliť svet Zememoria, určite sa oplatí prečítať aj tento diel.
(SPOILER)
Tehanu je nejobyčejnější fantasy, na jaké můžete narazit! Bez legrace! Nenechte se zmást obrázkem z desek knihy (2004), to se jen Ged vrací z Nejvzdálenějšího pobřeží, aby s ním čtenář mohl prožít jeho stáří u koz na Gontu. Myslím, že je to právě Tehanu, kde autorka vyjevuje, co zamýšlela v celé sérii říct. Nejde o velké příběhy - ty jsou na pozadí. V první řadě jde o člověka a jeho život ve světě, který má sice jiné fyzikální, ale shodné antropologické zákony s tím naším. Kniha je, myslím, nepochopitelná bez znalosti předchozích knih, nebo lépe řečeno, bez prožití předchozích knih. Jedině ten, kdo "zažil" vzestup arcimága západních zemí, může pochopit jeho utrpení ze ztráty všeho a nalézt spolu s ním mír v prostotě rodného Gontu.
To nic nemění na mé soutěžní otázce z komentáře, jenž stál na tomto místě původně: Jak tohle dílko mohlo získat Nebulu a Locus, je pro mě záhadou. Sušenku tomu, kdo mi to vysvětlí!
Ursule se opět něco povedlo. Když jsem si knihu půjčila tak jsem se nemohla dočkat až se opět začtu do jejího krásného světa a stylu. A opět mě pohltil. Příběh tak jednoduchý, ale přesto plný mouder a pravdy. U jejích knih je vidět, že v jednoduchosti je krása. Nic nepřehání, ale když je potřeba použije své nádherné popisy a přirovnání u nichž jsem se několikrát zastavila. Le Guin je mistryní žánru a plně si to zaslouží. Tehanu byl nádherný příběh plný lásky ale i překvapení. Ged s Tenar se po letech znovu setkávají a jejich láska konečně zahoří naplno. Ale Tenar má už jeden vztah a dvě děti za sebou- to mě překvapilo, protože jsem myslela, že si vezme a děti bude mít s Gedem. Ale i tak to vlastně mělo vše logiku. Psychologie postav byla skvěle promyšlena, nic nebylo ponecháno náhodě, vše bylo vysvětleno a nic nebylo řečeno zbytečně. Nádherná kniha plná mouder. Možná se zdá že se tam nedělo skoro celou dobu nic zásadního, ale to je omyl. Možná to bylo častěji jen o povídání, ale akce a strach tam byli a popsány tak, že jsem se bála i já. Le Guin umí psát a já si budu muset znovu přečíst následující Jiný vítr, který jsem četla nevědomky, že je to pokračování této série a zanevřela jsem na něj- musím na něj hledět novým nadšeným okem, jaké jsem měla u této knihy. Četla se tak krásně a příjemně. Miluju tento styl. Miluju Geda, Tenar a Tehanu. A miluju Ursulu K. Le Guin :)
Autorovy další knížky
2003 | Čaroděj Zeměmoří |
1995 | Levá ruka tmy |
2022 | Velká kniha Zeměmoří. Svazek první |
2003 | Atuánské hrobky |
2005 | Nejvzdálenější pobřeží |
Relativně pomalé, v rámci světa Zeměmoří relativně lokální (žádné převratné události ani křižování napříč Archipelem), o to tísnivější.
Co mám na Le Guinové rád, to je ta neokázalá hloubka. Není ani epicky rozmáchlá (jak činí jiné fantasy série, zejména o boji proti Temným pánům), ani nějak přebujele pseudointelektuální, její hloubka leží v tom, že se dostává postavám až na dřeň, a že věci, kterým protagonisté čelí, často zrcadlí jejich vlastní slabosti, takže nejvíce bojují víc sami se sebou, než s okolím.
Dosud jsem nečetl žádný její román, o kterém by tohle neplatilo.