Žena na pravoboku
Zdeněk Lebl
Lyrický hrdina básníkových veršů je jako Job, jenž v soudní síni statku i dítek zbavený, rouhá se, i blahořečí lásce. V Leblově samostatné prvotině se málo trylkuje. Nezapíranými patrony jeho hořkých meditací jsou Kainar a Mikulášek, předobrazem nedbalé a kostrbaté elegence jeho strofických forem pak tvorba Petra Skarlanta. Osobitost Leblova básnického výrazu tkví v originální rýmové výzbroji a v trsech významuplných jazykových hříček. Významná je i autorova záliba ve smělých pointách.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1987 | Zelené peří |
1988 | Žena na pravoboku |
1993 | Slalom mezi růžemi |
2011 | Ticho a spol. |
Nevyumělkované básně ze života od autora, který svůj Profil popsal: „Sám sobě lezu do zelí / a překážím si jak jen mohu / Někdy si nastavím i nohu / Jsem rozházený po zemi hrách / aby trefil jiný / Jsem rána která nevyšla / z intimně našlápnutých mini / A jednou prý mě trefí šlak“.
Tematicky neveselá sbírka nepůsobí díky ironii Z. Lebla depresivně. Navíc obsahuje řadu pěkných nápadů. („Jako když klouček třípodzimní hladívá metrákovou dogu a říká: M a l á …“)