Žena, po které se slehla zem
Lone Theils
Novinářka Nora Sandová série
< 2. díl >
Brutální deportace imigrantů, mezinárodní korporace, pokusy na lidech, zázračný lék na nadváhu, a dokonce íránský jaderný program – tyto události spojuje více, než se může na první pohled zdát. Nora Sandová stojí před největší výzvou své kariéry. Slavný íránský básník a laureát Nobelovy ceny Manéš Ismail, který se řadu let brání mediální pozornosti a nyní usiluje o azyl v Dánsku, souhlasí s poskytnutím jednoho jediného rozhovoru právě jí. Má ovšem požadavek: Nora musí najít jeho milovanou ženu Aminu, která zmizela kdesi v Londýně během útěku z Íránu. Pátrání po spisovatelově ženě zavádí mladou novinářku do míst, jaká by si nedokázala představit ani v tom nejhorším snu… „Slečno Sandová, musíte ji najít. Nedokážu bez ní žít.“ A potom Manéš začal vyprávět. Jak utekli z Íránu. Jak navzdory jeho usilovným protestům pašeráci lidí v Istanbulu trvali na tom, že každý z nich pojede v jiném kamionu, aby je neodhalili. Plán byl po celou dobu ten, že se oba dostanou do Londýna, kde jim jeho britský vydavatel slíbil pomoct najít byt. Kamion, v němž se skrýval Manéš, byl zadržen v Holandsku při razii. Společně se třemi dalšími muži, kteří jeli stejným vozem, se mu podařilo utéct a schovat se v lese. Rozdělili se, policie měla jen jednoho psa. Na odpočívadle Manéš vlezl do náhodně vybraného kamionu a dva dny přežíval na podchlazených jablkách, než konečně celý zmatený a vysílený dorazil na parkoviště před supermarketem Netto v Padborgu. Zadržela ho hraniční policie a poslala ho do azylového centra nedaleko Slagelse. „Když jsem si zase nabil mobil, měl jsem na záznamníku vzkaz od Aminy, že v pořádku dorazila na místo. Že je v Leicesteru a bude pokračovat do Londýna. Zpráva byla tři dny stará, když jsem ji vyslechl. Od té chvíle jako by se Amina propadla do země. Stokrát jsem jí volal. Telefon je vypnutý.“ Lone Theilsová je novinářka, která po dvacet let působila jako zahraniční korespondentka ve Velké Británii, když přispívala především do dánského deníku Politiken (zabývala se například ozbrojeným konfliktem v Kosovu nebo situací v Severním Irsku). Do roku 2016 žila v Londýně, potom se přestěhovala zpátky domů do Dánska, aby se věnovala už jenom beletrii. Debutovala temným thrillerem Dívky z trajektu (Pigerne fra Englandsbaden, 2015), jehož děj se opírá o skutečné události a byl mimořádně úspěšný – což platí i pro její druhý počin Ženu, po které se slehla zem (Den blå digters kone, 2016) S desítkami tisíc prodaných výtisků se kniha probojovala až na vrchol žebříčku dánských bestsellerů a byla také v užší nominaci na čtenářskou cenu populárního dánského festivalu detektivek a kriminální literatury Krimimessen za rok 2017. Její třetí kniha, Posedlé dítě (Heksedrengen), vyšla v Dánsku v roce 2017. Ve volném čase se spisovatelka – obdobně jako její románová hrdinka – věnuje kickboxu a miluje vaření a cestování. Tereza Hofová vystudovala střední knihkupeckou školu a katedru činoherního divadla na DAMU. Věnuje se však divadlu experimentálnímu. Ve Studiu Hrdinů je stále k vidění oceňovaná inscenace Skugga Baldur, v roce 2018 s Chemickým divadlem vytvořila scénickou performanci Do tmy, v brněnském HaDivadle představuje hlavní hrdinku v adaptaci románu Zeď a v A studiu Rubín je protagonistkou ve feministické šarádě Ruka je osamělý lovec. Věnuje se i rozhlasové tvorbě, namluvila například audioknihy Tajné životy dospělých, Němci či Růže sama. Za hlavní roli ve filmu Domestik získala nominaci na cenu ČFK, ztvárnila Olgu Havlovou v sérii České století. Pro TV Nova dlouhou dobu natáčela seriál Dáma a Král, jako Charlotte Martinů ji do hraného dokumentu Můj život s Bohuslavem Martinů obsadil Jakub Sommer (ČT). Její další větší seriálové role byly kořenářka Léna v Já, Mattoni a pak státní zástupkyně Skálová v minisérii Mamon. Od roku 2010 žije částečně na Islandu. Je hrdou matkou jediné dcery. AUDIOKNIHA Lone Theilsová: Žena, po které se slehla zem | Čte Tereza Hofová | Režie Johana Ožvold | Zvuk, střih a mastering Lukáš Holocsy | Hudba Martin Ožvold | Natočeno ve studiu BEEP | Grafiku CD podle knižní předlohy adaptovala Lucie Traganová | Produkce Studio BEEP – Alexandra Zuntová | Supervize Alena Brožová | Vydala Euromedia Group, a. s. – Témbr, v srpnu 2022 Nahrávka vznikla podle knihy DEN BLÅ DIGTERS KONE © 2016 by Lone Theils | Translation © 2018 by Magdalena Jírková | Cover photo © Stephen Mulcahey | All rights reserved | Vydala Euromedia Group, a. s. – Ikar, 2018... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2022 , TémbrOriginální název:
Den blå digters kone, 2016
Interpreti: Tereza Hofová
více info...
Přidat komentář
Za mě to byl takový průměr, proto jsem chtěla dát tři hvězdičky.. Ale konec mě zklamal, takže dávám 2,5.. Do knihy jsem se nutila, dokonce jsem měla i čtecí krizi s touhle knihou že jsem přečetla třeba jen 20 stran za 3 dny. No konečně je za mnou, znovu bych ji už nečetla. Na konci mě vadilo, že některé věci nebyly uzavřené..
Téma v podobných variantách knižně od jiných autorů již vydané, jsem četla.
Možná znalost těchto možných praktik by adeptům touhy po jiném místě k životu ozářila tu zákeřně stinnou stránku propagandy blahobytu v EU.
Kapku rozvláčné, ale smysluplnost to má.
Kniha, která mě bavila, ale i tak měla docela dost svých "much", takže to na 5* rozhodně není. Snažila jsem se knihu nebrat až tak vážně, ale občas mi některé věci připadaly dost přitažené za vlasy. Novinářka, která si pomalu hraje na policistku.. Konec knihy je podle mě zbytečně dost rychlý a osekaný. Kniha nějak extra nenadchne, že by si ji člověk dlouho pamatoval, ale určitě ani neurazí.
Za mě taková ta slabší 4*.
Kniha mě chytla a bavila mě, první díl jsem nečetla, ale určitě ho přelousknu taky :-) Na 5* to není, to už za mě musí mít velký woow efekt, kdy dočtu s otevřenou pusou, ale je to fajn čtení, které neurazí, ale obávám se, že ani nijak extra nevyčnívá mezi stovkami a tisícemi jiných knih.
Kniha se mi moc líbila, téma bylo zajímavé, jen si člověk nemůže připouštět, že by toto bylo v reálu možné :-( krásně napsané, čtivé.. doporučuji :-)
Tak tato kniha, na kterou se dost těšila mě zoufala nebavila. Pořád se jen něco usrkává , uzobává, jen se ve všem rypká vidličkou, děj se nikam neposunuje a nic se neděje, co by udrželo moji pozornost, ani neustálé demolování různých bytů , obrácený nábytek a otevřené okna ,ani Andreas není ten fajn chlap, ale nerozhodné dítě, které neví jakou hračku si vybrat, jestli zaneprázdněnou Noru nebo vypočítavou Birgitt.
Na konci knihy je už tradiční poděkování , v kterém autorka děkuje čtenářům, jak si oblíbili Noru Sandovou. No ale asi se další zázrak už nestane.....?
První kniha autorky mě bavila mnohem víc. Tady jsem se dlouho nemohla začíst a konec mi přišel takový nedotažený a zbytečně divně useknutý. Neurazí, nenadchne
Někoho tento typ knihy může bavit, ale já jsem se hodně přemáhala a ani to mi nepomohlo k dočtení této knihy. Podle mého nudné téma, nic se pořádně nedělo a mě nezbývalo nic jiného než knihu odložit na “někdy jindy”.
Předchozí kniha se mi lībila,tak jsem se samozřejmostí sáhla po další.Příběh má svůj děj,který se pomalu rozplétá,nicmēně jako by zåpletky zůståvaly nedořešeny a autorka čtenáře posununula dále k další .Chybělo mi více påtrání a informací. V podstatě fajn příběh, který neurazí,ale ani vyloženě nenadchne,i když jakousi linku i spád må.
Žena, po které se slehla zem a novinářka plna odhodlání.
Nora mě nepřestává překvapovat její sílou a vírou, se kterou se pouští do řešení složitých případů.
Strhující příběh, plný zápletek, tajemna a velkých korporací s nekonečnou mocí.
Konec mě naštval, ale to je život a ne všechno musí končit tak jak si čtenář přeje.
Do tří čtvrtin hrooozná nuda, myslela jsem, že už jí nedočtu, pak se to jakž takž rozjelo, ale na dobrou knihu to nestačí.
Stejně jako u první knížky mi i tady přišlo divný, že novinářka si hraje na detektivku aniž by k tomu měla nejakej pořádnej důvod. Ale knížka byla fajn i tak.
Překvapilo mne jak jednoduše se Nora dostala k informacím a jak si je spojila. A kniha ukazuje, ze obrovské firmy mají obrovský vliv a nikdo s tím nic neudělá. A verim, ze bohužel takhle funguje dnešní svět.
Dívky z trajektu mě nebavily asi hlavně proto, že jsem očekávala něco jiného . U této knížky jsem již věděla , co mám čekat a knížka mě nezklamala. Není to žádný top , ale taková odpočinková detektivka u které se nemusí zas tak moc přemýšlet. A přece jen je to malinko jiné téma , než se běžně objevuje. Přečteno za jeden den .
Od této spisovatelky jsem přečetla Dívky z trajektu.......čekala jsem stejné napětí, ale bohužel. Děj mě nezaujal, do knihy jsem se nemohla začít a spíše jsem se nutila k přečtení. Konec divný. Za mě hodně slabé.
Moc se mi to nestává, ale tuto knihu jsem jako jednu z mála nedočetla. Příběh mě vůbec nezaujal a nemohla jsem se do knihy začíst. Po cca 80 stranách jsem to vzdala. Nedoporučuji.
Knížka mi byla doporučená kamarádkou. Docela jsem s ní bojovala, dočetla jsem ji až na podruhé, protože při prvním pokusu o přečtení jsem ji odložila asi po 80 stránkách. Jednou větou čekala jsem víc. Místy se to dost táhlo až nudilo a nevěděla jsem o čem čtu, pak se to trošku rozběhlo a pak zase nic. Konec byl dobrý, ale nepřekvapivý a vlastně je na konci ukázka i toho jak se jedná ve vyšších vrstvách společnosti a že se spousta věcí zamete pod stůl aniž by si to ti dotyční odseděli.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2017 | Dívky z trajektu |
2018 | Žena, po které se slehla zem |
2020 | Posedlé dítě |
2022 | Mlčet jako hrob |
Nebyla špatná, ale první díl byl lepší. Milostná linie mi nepřišla zajímavá, chtělo to více romantiky a co to těhotenství bývalé partnerky??