Žena s červeným zápisníkem
Antoine Laurain
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/306941/bmid_zena-s-cervenym-zapisnikem-KBK-306941.jpg
4
184
184
Okouzlující a zamotaný příběh o tom, jak zvědavost téměř nepozorovaně promění pátrání po majitelce ukradené kabelky ve vášnivou lásku Bohémský knihkupec Laurent Letellier najde v jedné z pařížských ulic ukradenou dámskou kabelku. V kabelce nenajde nic, co by mu mohlo pomoct identifikovat její majitelku. Přesto cítí zejména poté, co si prohlédne obsah tašky, silné nutkání začít neznámou ženu hledat. Obzvlášť její červený zápisník v něm vzbudí zvědavost, která ho žene v pátrání dál, přestože nezná ani její jméno. Podaří se mu najít neznámou ženu mezi miliony Pařížanů?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , XYZ (ČR)Originální název:
La femme au carnet rouge, 2014
více info...
Přidat komentář
Od tohoto příběhu jsem čekala nenáročnou letní oddechovku. Bohužel byl pro mě tento příběh jednoduchý až moc a kromě velmi pěkné obálky, je pro mě tentokrát těžké najít něco, čím by mě oslovil.
Snad jen, že by reálném životě takové setkání rozhodně nebylo nepříjemné :)
Tak mě tahle kniha nesedla, hlavně jejím zpracováním. Absence přímé řeči, to že jsme se toho o postavách skoro nic nedozvěděli. I celkově to, kdy se spolu potkali. Příběh jako takový nemusel být špatný, kdyby byl prostě napsán jinak.
Knížka, kde na vás Francie dýchá z každé přečtené stránky . Víc francouzské to snad ani být nemůže. Jednoduchý, nicméně okouzlující příběh s předvídatelným koncem je ideální letní oddychovkou.
Milá literární jednohubka. Takový snový romantický příběh ve stylu Amélie z Montmartru. Námětem, atmosférou, stylem vyprávění a hlavně duchem Paříže a věčnou pravdou, že pravá láska je nad vším.
Moc milý příběh, četla jsem jedním dechem. Konec byl dost předvídatelný, ale vlastně mi to vůbec nevadilo :-)
Kniha se čte celkem sama. Děj je jednoduchý bez zbytečných omáček kolem. Je to takový detektivní román s koncem co nikoho nepřekvapí.
Jednoduchý ale okouzlující příběh který ani víc francouzský být nemůže. Začátek a konec je psán pohledem Laury, většina příběhu z pohledu Laurenta hledajícího neznámou. Takové milé pohlazení po náročné četbě.
..........................................................................................................Výzva 2020/3
Vynikajúci príbeh, pútavo napísaný. Nechcela som ju pustiť z ruky. Je to jedna z knih, ktorú keď dočítate, zostanete v pomykove, pýtate sa čo ďalej?! Máte chuť pokračovať v čítaní, ale pocit z práve prežitého príbehu Vás núti ešte si tú chvíľu podržať a neprekryť ju niečím ďalším. Mám chuť si ju prečítať znova a to okamžite.
Perfektní!! Do knížky jsem se pustila samozřejmě proto, že hlavní hrdina je knihkupec :-) Není to červená knihovna (jak by se mohlo zdát), ale milý, až poetický příběh. Útlá knížka nejen pro ženy, četl ji i manžel - tomu jsem jí totiž dala přečíst kvůli tomu, že děj se odehrává v Paříži :-)
Bylo to moc hezké, romantické. Jak je vidět, ztráta kabelky nemusí být jen neštěstí, ale i cesta k vášnivé lásce, zvláště když oba zúčastnění jsou připraveni pro ni něco udělat. S nádechem tajemství a kouzelné atmosféry, zvláště když tu svou roli hraje i kočka :-).
Tak tohle byla moc pěkná jednohubka. Příjemně strávené odpoledne. Jednoznačně doporučuji k přečtení.
Tak roztomilé, tak francouzské, tak jednoduše čtivé... Tak potěšné!
Obyčejně, docela krátce, a přesto velice přitažlivě popsaný příběh neobvyklého setkání dvou lidí. Krása!
Tak nevím. Pořád jsem čekala, kdy se začne něco dít....a NIC. "Hlavní hrdinka" je víc jak půl knihy mimo a knihkupec Laurent pátrá a pátrá. A pak jde všechno nějak strašně rychle a najednou je u ní doma a krmí jí kočku. Když je naše Laura konečně zdravá, začne zase na oplátku pátrat ona po něm. V závěru knihy nám autor prozradí, že se přesně 48h po setkání políbili. No, jak sladké. Mám ráda romantické příběhy, ale tento byl lehce odfláknutý. Dala bych 2*, ale kvůli povolání Laurenta a jeho krásným očím - dávám 3* , bude asi velký sympaťák.
Žena s červeným zápisníkem
Tahle kniha mě kdysi nalákala svojí krásnou obálkou a já od knihy čekala krásný pařížský román. Ale kniha v sobě ukrývala něco úplně jiného, pro mě čtivě né úplně uchopitelného. Hodně mi vydalo, že přímá řeč byla zanesena přímo do textu, bez jakéhokoliv rozlišení. Dost jsem se díky tomu ztrácela. Alespoň ten konec to u mě trochu zachránil.