Žena v bílém
Wilkie Collins
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60855/zena-v-bilem-GeO-60855.jpg
4
317
317
Detektivní příběh mladého učitele kreslení, který odhalí rafinované zločince usilující o velký majetek. Autor, klasik anglického detektivního románu napínavou formou kritizuje kořistnickou morálku, právě tak jako jeho vrstevník Ch. Dickens.
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1960 , PráceOriginální název:
Woman In White, 1860
více info...
Přidat komentář
Uááááá, tohle bylo přesně podle mého gusta! Prodchnuté tíživým dusnem a pochmurnou atmosférou. Od první věty tápete v mlze a řádku po řádce odhalujete hnilobou páchnoucí tajemství. To je jako velmi křehký předmět zabalený do bílého mušelínu, který přechází od jednoho k druhému a nikdo s ním nechce mít co do činění. Walter Hartright (díky bohu za něj!) splňuje přísné podmínky na řádného gentlemana, ze sira Percivala bolí hlava a hrabě Fosco aspiruje na jednoho z nejúlisnějších literárních neřádů. A k tomu chytlavý vypravěčský styl Wilkieho Collinse a jeho um nenechat čtenáře ani na vteřinu vydechnout. Dokonalá, dokonalá, dokonalá záležitost!
Tak z této knihy jsem skutečně nadšená. Skvělé postavy, skvělý děj (byť předvídatelný), skvělá atmosféra. Četlo se to fakt dobře, rychle to odsýpalo. Bylo to zábavné, místy napínavé, trochu tajemné a já si u toho odpočinula. Určitě mohu doporučit.
Žena v bílém je asi nejznámější Wilkieho dílo a jsem rád, že se mi konečně dostalo do ruky i sbírky. Klasický Collinsův koncept několika vypravěčů, mezi nimiž má hlavní slovo Hartright, funguje na výbornou a nabízí to, co mám na literatuře tohoto období rád - určitou dávku tajemna, intriky, napětí, zvraty, silný příběh Anny Catherickové, postupný vývoj a styl. Žel přesto z oněch tří děl, které jsem četl, má Žena v bílém několik pasáží, které mě toliko nebavily, hlavně v části vyprávění slečny Halcombové při dění na Limmeridge. Přestože se mi tedy např. Měsíční kámen líbil víc, Žena v bílém je rozhodně příjemnou společnicí
Můj první Wilkie Collins, upozornil mě na něj Dan Simmons svou knihou Drood. Mimochodem, potvrdilo se moje podezření, že Drood je kniha o Wilkie Collinsovi psaná stylem Wilkieho Collinse :)
Ale zpět k Ženě v bílém - je to vlastně román v dopisech a deníkových záznamech, podobně jako třeba Dracula. Co se týká stylu, je to taková gotická detektivka, místy dokonce trošku červená knihovna, přece jen ten román má přes 150 let a je to samozřejmě znát.
Napsané je to ale moc hezky a krásně se to čte, úplně z toho dýchne taková ta viktoriánská atmosféra. Do děje a prostředí vklouznete lehce jako ruka do rukavice a nebude se vám chtít odcházet.
Trošku zklamání po mě znamenal konec, který je jakýsi nijaký a do ztracena, čekal jsem tam něco víc.
Ale určitě doporučuji - a jdu na Měsíční kámen.
Pěkné, byť dnes už poněkud předvídatelné. Ale jinak je to klasická zápletka, intriky, záhada, záměny atd., zkrátka romantismus jako když vyšije. :)
Kniha, která mne příjemně překvapila (hlavně) svou atmosférou a okamžitě jsem byla vtažena do napínavého děje. Jako úplně první jsem ale - víceméně čirou náhodou - viděla dvoudílný německý film z roku 1971. Vzápětí nato jsem vyslechla rozhlasovou dramatizaci, která také nemá chybu ;-). A už tenkrát mne tento příběh uchvátil do té míry, že jsem se začala zajímat i o knihu. Tu jsem si přečetla sice až teď po letech, ale zklamaná jsem rozhodně nebyla. A to je protentokrát všechno ;-).
Jako náctiletá jsem byla uchvácená zejména rozhlasovou dramatizací. Příběh má velice osobitě tajemnou atmosféru, budu se muset poohlédnout po audioknize. Zejména pomalu plynoucí děj, barvitost a jak píše Michelle - muž gentleman, dáma a dané slovo nemusí být jen vzpomínkou na minulost:))
Ovšem po filmu v tomto případě rozhodně nesáhnu, ponechám si svou fantazii a atmosféru:)
Čtivý romantický i dobrodružný příběh. Využity typické rekvizity (deníky, rozpečetěné dopisy, rodinná tajemství, vzdychání a mdloby...) a motivy (dědictví, čest, pomsta). Dokonalá atmosféra rodinných anglických sídel, doby, kdy muž byl gentleman a dáma měla nárok na rozmary a lichotky, kdy dané slovo bylo pevnější než zákon.
Přečetla jsem před mnoha lety. Kniha měla tajuplné kouzlo, oproti současným knihám pomalu plynoucí děj, který ale vykresloval velmi živě vše, co se dělo a nebylo toho málo. Pro mě byla velkým překvapením a v naší knihovně jsem ji pak často doporučovala k přečtení. Krásně napsaná, autora jsem obdivovala pro skladbu a volbu slov a přečetla si i další jeho dílo. A díky jednomu komentáři teď tady přečtenému, jsem se začala těšit na film, nevěděla jsem, že byl natočen.
Po jeho shlédnutí ale musím říci, že kniha je kniha, z filmu se rozhodně dalo vytěžit víc. Škoda.
Je dobré mít v rodině přinejmenším jednoho spojence, který se s Vámi ochotně dělí o knihy. A díky jednomu takovému spojenci (mojí mámě) jsem měla možnost setkat se s Ženou v bílém. Mámina domácí knihovna je malý rodinný poklad, který v sobě skrývá nejrůznější druhy klenotů. A i když si myslím, že už mě nemůže žádný klenot překvapit, přece se občas stane, že sáhnu po něčem, co jsem doposud přehlížela z prostého důvodu - jeho vzácnost zastínil jas jiných skvostů. A proto je důležitý právě onen spojenec, který mi pomohl odhalit cenu takového díla. Žena v bílém rozhodně patří k velmi vzácným klenotům v naší rodinné šperkovnici.
Nevím, kdo a kdy přišel jako první na nápad vyprávět jeden příběh "ústy" různých postav a tím mu dát délku a dynamiku, kterou by v podání jediného vypravěče nikdy nedosáhl. Pravděpodobně je tato kniha jedním z prvních případů, kdy autor použil takové, dnes již velmi frekventované, řešení.
Škrobené dialogy, kterými tato kniha hýří, samozřejmě patří k době vzniku knihy a časům, v nichž se příběh odehrává - to chápu, ale přesto mi zde hrozně lezly na nervy ta "hnutí mysle a citů", to blednutí a trhaný dech postav. Rozhodně však uznávám, že pro současníky musela být tato kniha opravdovým trhákem, neboť jednak nastolovala ožehavé spoločenské téma, ale také přinášela napětí, závan zločinu, intrik a lží, jaké v jistých společenských kruzích té doby nebyly otevřeně diskutovány.
Vobec som necakala,ze ta kniha bude taka dobra! Vela napatia,zvratov,rozuzleni.Nemohla som prestat citat.Taka starodoba detektivka :) Skvela knizka
Koho nadchla napínavá Žena v bílém knižní, může se sklouznout na vlně a prodloužit si zážitek ještě s tou filmovou http://www.csfd.cz/film/22286-zena-v-bilem/galerie/?type=2. Měla jsem to obráceně a bylo prima se vrátit do té nádherně ponuré a skvěle popsané atmosféry.
"Kdo je žena v bílých šatech a jakou úlohu hraje v dramatickém příběhu Laury Fairlieové a její sestry? Jaké tajemství ukrývá přátelství sira Glyda s ďábelským hrabětem Foscou? Bude odhalen viník, který způsobil neštěstí několika lidí? Na čí straně je právo v nerovném zápase, v němž je v sázce život, čest a hlavně láska?
Na tyto otázky odpovídá autor v románu, jehož děj se odehrává v polovině minulého století na anglickém venkovském sídle i v Londýně. Spád příběhu i promyšlená zápletka obnažují dvě dějové linie - milostnou a detektivní - které se neustále prolínají. A rozuzlení celého dramatu?..." (anotace na přebalu knihy, 1977)
Nádherná kniha u které jsem se vůbec nenudil ,jak jsem začal číst už jsem nemohl přestat. Výborné spojení detektivky s romantikou. Jedna z nejlepších knih které jsem četl.
Štítky knihy
Anglie přátelství 19. století zfilmováno anglická literatura manželství tajemství viktoriánská doba rozhlasové zpracování gotické romány zakázaná láska
Autorovy další knížky
| 1993 |  Měsíční kámen |
| 1971 | Strašidelný hotel |
| 1974 |  Žlutá maska |
| 1977 | Žena v bílém |
| 1988 | Mesačný kameň sv. 2. |
Kvalitní kniha, do jejíhož děje je čtenář zasvěcován prostřednictvím deníkových zápisů, popř. dopisů. Postupně je tak odhalována ona záhada ženy v bílém, sama zápletka knihy i její rozuzlení. Romantický příběh (přesto s minimem popisované romantiky) vystavěný na tajemství, teskné atmosféře, rozličných charakterech postav a "neakční akci".