Žena v temnotě
Vanessa Savage
Život rodiny Sarah a Patricka se vždy odvíjel v poklidu. Po smrti matky se ale pro Sarah začne vše měnit stále více k horšímu. Patrick cítí, že rodina potřebuje začít někde jinde a úplně znovu. Rozhoduje se proto, že se všichni odstěhují do domu, kde on sám kdysi dávno vyrůstal. Má to ale háček. Zatímco pro Patricka je ono místo spojeno se šťastnými vzpomínkami, pro všechny ostatní je to především dům, kde kdysi došlo k brutálnímu zavraždění rodiny, jež zde žila. A zatímco Patrick je přesvědčený, že se pro ně dům stane i přesto ideálním místem k novému životu, jejich děti zde trpí nočními můrami a pocitem, že je kdosi sleduje. Ani Sarah si není jistá, zda se ocitli na správném místě, neboť čím déle v domě bydlí, tím více se její manžel mění v kohosi úplně jiného. Mrazivý psychologický thriller o rodině, jež přestává normálně fungovat, a o tajemstvích, která nás pronásledují. Příběh, který uchvátí fanoušky B. A. Paris, Clare Mackintosh či knihy Osvícení Stephena Kinga.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2019 , BaronetOriginální název:
The Woman in the Dark, 2019
více info...
Přidat komentář
Napínavé čtení, ale více se mi líbila první polovina knihy než zbývající kapitoly ...
Nebylo to špatné, ale kdyby měla kniha o sto stran méně, určitě by jí to prospělo :) ....
Nedávno jsem dočetla tento thriller s hororovými prvky, ze začátku jsem byla nadšená, ale poté mě příběh začal celkem nudit, řešilo se dokola to samé, hlavní postavy mi nebyly příjemné a vlastně sem nevěděla zda se jedná o duchařinu nebo hororový thriller, na konci vše bylo hezky vysvětleno, ale i tak mě kniha celkem zklamala :(
Kniha po které jsem náhodou sáhla v knihovně, a nic jsem nečekala se opravdu povedla. Perfektní psychothriller s hororovymi prvky, výborně promyšlený ! Nemohla jsem odložit.
Nevím , ale z mého pohledu to byl spíše thriller, který je postavený na lži. Ta se čtenáři jen pomalu odkrývá a na konci celý děj vygraduje . Ale kniha se opravdu rozjíždí velice pomalu, a i děj samotný je chvílemi hodně pomalý. Samozřejmě pro mě bylo zpočátku naprosto nepochopitelné, co tím vším Patrik sledoval. Příběh je napínavý a dům tu hraje svou roli. Ale je to i čtení může být trochu depresivní většina hlavních postav mi byla nesympatická. Ale konec čtenáři nabídne rozuzlení, které je poněkud šílené, ale svým způsobem věrohodné a logické.
Super knížka, jsem se od čtení nemohla odtrhnout. Nevím, jestli já osobně bych se rozhodla pro takový dům, myslím, že bych do něj nechtěla ani vkročit, natož v něm jíst, spát a celkově žít. Nejlepší řešení, co se s domem nakonec stalo.
Z počátku jsem se nemohla dostat do děje. Postupně ale ďěj začínal nabírat na napinavosti, až od druhé poloviny se opravdu stala velmi napínavou. Musela jsem rychle dočíst a dobrat se konce. Nakonec snad mohu doporučit.
Prostředí není moc dobře vykreslené, je poměrně schématicky řešené a na to, jakým dějem autorka čtenáře zahrne, to chtělo naopak více barvitosti, detailismu, prokreslených méně určitých prvků. Vykreslení děje na začátku je velice důležité a autoři, nutno poznamenat, že zbytečně chybně, tomu nevěnují dostatek pozornosti, ačkoliv zrovna v tomto konkrétním případě je velice důležité vědět, jak rodina žije teď a do jakého domu se má nastěhovat. Je důležité vystínění té počáteční radosti a přerod ve strach, bolest a smutek. Ten vznik, narůstání a vzkypění hororu. To je důležité. Autorka to dobře vystihla, ale chtělo to víc. Prostředí ztvárňují sousedé a modeluje ho vesměs tichá až napjatá domácnost o čtyřech lidech včetně domu, který si žije svým životem. Hororové prvky se pozvolna přibližují a je jich stále víc. Od začátku je příběh stavěn dobře a já přicházím na chuť jednotlivým zábleskům kvalitně napsaného hororu, ve kterém je jednotícím prvkem lež. Dávám plný počet bodů a horor doporučuji, i když, jak jsem psala na začátku, kdyby do toho autorka dala ještě něco navíc barvitějšího, příkřejšího, více ostrosti, tajemnosti, děsivosti, byl by to horor nad horory.
Hodně depresivní kniha, nebylo mi z ní úplně nejlíp, ale dočetla jsem, ve finále se mi příběh líbil, ale byla jsem ráda že to mám za sebou.
Chvílemi bych dala čtyři hvězdy, bavilo mě to, ale mezi těmi chvílemi byl děj příliš roztahaný a zdlouhavý. Konec samozřejmě zase přesně dle thrillerové šablony, absurdní, jak ve špatném divadle. Škoda, napsat takovou knížku, to je fůra práce a času - autorka si mohla třetinu obého ušetřit a knížce by to pomohlo.
Ze začátku mi připadal děj hrozně vleklý, ale potom se vše začalo rozjíždět. Sarah je pro mě i po přečtení hrozně nesympatická a naivní osoba.
Sarah, Patrick a jejich dvě pubertální děti se stěhují do domu Patrickova dětství i přes nelibost většiny rodiny. V domě byla totiž spáchána trojnásobná vražda a nikdo přece nechce žít v domě smrti. A jak se ukáže není to jediná věc, které by se rodina měla bát. I když mně už v polovině knihy napadaly scénáře, co se tam asi děje, přesto jsem zůstala napjatá. Doporučuji milovníkům psychologických thrillerů.
Moc hezky napsané, nemohla jsem přestat číst, i když zhruba od půlky jsem začala tušit, jak to celé doopravdy je.
Působivé, určitě stojí za to.
Kniha se mi velmi líbila a celou dobu jsem z ní měla husinu. Ačkoliv příběh sám o sobě nebyl úplně jedinečný, bavil mě od začátku do konce a chvílemi jsem opravdu nedýchala.
Pokud bych měl soudit knihu podle obalu, tak by mi ŽENA V TEMNOTĚ zřejmě proklouzla mezi prsty. Nakonec jsem ale rád, že jsem se nenechal odradit a mohl si tak přečíst kvalitní mrazivý příběh. Konceptem vyprávění mi to vzdáleně přípomínalo horor "3:15 zemřeš". Velmi mě potěšilo závěrečné rozuzlení, kdy se opět potvrdilo, že nic není tak, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Opět tu nechápu to nízké hodnocení. Protože tahle kniha byla naprosto perfektní. Stránky mi doslova mizely pod rukama.... Takhle nějak si představuju skvělý thriller. Nemusí tu být notně potoky krve, a hrůzou vyražený dech. Pro mě tu bylo napětí, a mrazení v zádech víc než dost. Ten ponurý, rozpadající dům, plný hrůzné minulosti, jsem zřetelně viděla před očima.
Sarah jsem si oblíbila od prvních stránek, a naprosto se do ní dokázala vcítit. Patricka jsem nesnášela od samého začátku, i když jsem zatím nevěděla proč....
Zhruba od poloviny knihy jsem tak nějak tušila "odkud vítr vane" , ale přesto byl pro mě konec překvapivý.
Knihu s klidným svědomím doporučuji !
Sarah a Patrick tvoří nesourodý pár. Ona se svými vnitřními démony a sesypaným světem po smrti matky, on s pevným krokem, jasnou myslí a daným cílem. A snem. Celé roky sní o návratu do svého rodného domu, alfy a omegy svého života, kde prožil dle svých vyprávění nejkrásněji chvíle v životě. Nakonec se mu podaří svůj rodný dům i získat. Vše kalí jen malá nepříjemnost. Minulí majitelé byli brutálně zavražděni, ale na tom přece nesejde. Popadne tedy svou mírně labilní rodinu a přestěhuje se do zhmotnění svých snů. A zhmotní tím noční můry své rodiny. A Sarah je každým dnem blíže poznání, že nic není tak, jak mělo být a nikdy nebude mít šanci takové být…
Žena v temnotě je zajímavý literární počin a zařadila bych jej mezi „odpočinkové“ thrillery. Děj odsýpá, pořád se něco děje a i když může Sarah leckterého čtenáře trochu unavovat, je to prostě máma od rodiny a žádný akční hrdina. Něco jí dojde dříve, něco později a něco nikdy. I tak je škoda unáhleného konce a nevysvětlení všech naznačených tajemství, ale v žádném Domě smrti není zřejmě nikdy vyjasněno vše, a toho se kniha zjevně i drží. Rozhodně doporučuji čtenářům, kteří si nepotrpí na krvavé scény v knihách a naturální popisy mučení, spíše je baví „narušená“ psychika hlavních hrdinů a tápání v rodinné špíně.
Měla jsem velká očekávání. Líbila se mi obálka i anotace, ale tím to tak končí, děj mě nijak moc nezaujal.
Štítky knihy
strašidelné domy stěhování psychologické thrillery pátrání v minulosti rodinná tajemství
U této knížky jsem se nechala okouzlit obálkou.
S podobným námětem jsem se již několikrát setkala a tak jsem čekala, jak si autorka poradí.
Z mého pohledu se dalo vytěžit o hodně víc. Čekala jsem víc napětí, tajemna a mrazení. Ono to tam bylo, ale pasáží, kde se takřka nic nedělo, bylo také hodně. Až samotný závěr, měl ten správný spád.
Taková zlatá, střední cesta.