Žena z čísla 24
Juliet Ashton
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378417/bmid_zena-z-cisla-24-jco-378417.jpg
3
44
44
Příběh plný lásky, přátelství a humoru nás zavede do domu č. 24, kde žije pestrá sbírka obyvatel s vzájemně propletenými vztahy. Dětská psycholožka Sarah se trápí, protože její exmanžel se od ní odstěhoval a bydlí teď s novou partnerkou jen o patro níž! Sarah si také dělá starosti o malou Unu a její věčně unavenou úzkostlivou matku. A jaké tajemství skrývá věčně nabručená Mavis z přízemí? Situace se pro Sarah ještě víc zamotá, když se v domě objeví noví nájemníci Jane a Tom. Mezi Sarah a Tomem přeskočí jiskra, ale nevěra přece nepřipadá v úvahu! Nebo je nakonec všechno úplně jinak?... celý text
Literatura světová Pro ženy
Vydáno:
2018
,
Baronet
Originální název:
The Woman at Number 24, 2017
více info...
Přidat komentář
Dobrá oddechovka, i když opravdu, od poloviny zbytečně moc zápletek. Ale na léto na chatu bezva.
Upřímně nevím, jak tuto knihu hodnotit. Na jednu stranu se četla dobře, kapitoly byly příjemné, člověk od toho od počátku nečekal nic extra, postavy byly více - méně sympatické, děj uvěřitelný. Nebyla to sice kniha, kterou bych nedokázala odložit, ale prostě dala se. Pak se to ale začalo nabalovat. Jedna zápletka střídala druhou, kdy ve finále to byla spleť těžko uvěřitelných situací, které by vydaly tak na pět knih a ne na jednu. Zápletky byly neuvěřitelné, nepochopitelné, obzvláště v tomto množství. Kniha tím zcela ztratila a pro mě osobně se stala úplně blbou. Zklamání.
Žena z čísla 24 je moc milá oddechovka. Nemá nijak zásadní děj, ale sleduje osudy obyvatel jednoho domu v londýnské čtvrti Notting hill, jejich štěstí i dramata a vzájemně propletené osudy. Víc než hlavní postava mi byly sympatické ty vedlejší, zejména dějová linka s malou holčičkou a starou nepříjemnou sousedkou s tajemstvím.
Přiznám se, že někde v polovině knihy mě to trochu přestalo bavit, ale jsem moc ráda, že jsem knížku dočetla. Nicméně druhá polovina a konec byly plné zvratů přesně tak, jak to mám ráda. Knížka je příjemným pohlazením pro duši a strávila jsem u ní několik hezkých odpoledních chvilek. V rámci žánru najdete určitě i lepší (a poněkud kratší) záležitosti, ale pokud knížku doma už máte, nebojte se do ní začíst
Tohle byl pro mě nekonečný příběh.Chvilku už to vypadalo nadějně a potom mě to zase nebavilo.Tady se mi nejvíc líbilo,že na začátku každé kapitoly byl nějaký zajímavý citát Bylo to na mě všechno moc domotané a zbytečně dlouhé.
Jednoduchá, odpočinková kniha na letní čtení k vodě...
Doporučuji mezi thrillery nebo válečné knihy. Sarah mi pěkně lezla na nervy :(
Více v mé recenzi nebo na FB Tučňákův knižní svět.
Po prvních pár přečtených stranách jsem si myslela, že to bude nudná kniha kterou asi odložím. Ale pak jsem se začetla a z knihy jsem byla velmi příjemně překvapená.
Kniha se dobře četla a příběh nebyl nějak náročný a velmi se mi líbil. Prostě taková parádní oddechovka.
Protože jsem od knihy nic moc neočekávala, byla jsem překvapená. Kniha se četla dobře. Osudy několika rodin v jednom domě byly zajímavé a došlo i k několika zvratům. Knihu doporučuji
Jistě by se každému líbilo žít v takovém domě, kde si jeho obyvatelé k sobě najdou vztah podobný jedné velké rodině. Trochu je to jako pohádka, které ale chceme uvěřit. V knize jsou však také na druhé straně ukazovány i velmi vážné věci. Během čtení jsem pak nejvíce oceňovala to, jak autorka dokáže neustále překvapovat. Něco se vždy změnilo a ukázalo být úplně jinak právě v té chvíli, kdy bychom to nejméně čekali. Právě proto kniha ani trochu nenudí a navíc každá kapitola začíná vždy jedním krásným a pravdivým citátem. Za mě hezké, příjemné i poučné čtení.
Začátek knihy se mi líbil, autorka umí krásně vykreslit osobnost postav a navodit atmosféru. Po uvedení do děje bohužel následoval nezadržitelný příval pravdu odhalujících skutečností, které mnou smýkaly do míst, ve kterých mi bylo nepříjemně, mnohdy až trapně. Situace, kterým jsem byla nucena přihlížet, byly čím dál méně uvěřitelné, až mě překvapilo, že kniha nekončí větou "celé se to vlastně zdálo psovi".
Musím ale vyzdvihnout důmyslné členění kapitol pomocí kalendáře a pár dobře vystavěných vět.
Příjemná oddychovka u které jsem si myslela, že mě nepřekvapí a nakonec překvapila vícekrát.. což možná bylo na škodu, knížka ztrácela na uvěřitelnosti. Ale asi málokterý ženský román je uvěřitelný:) Asi vyloženě nenadchne, ale fajn počtení.
Dalo se to přečíst, i když podruhé bych už tuto knihu nečetla. Líbilo se mě, jak obyvatelé domu č. 24 vytvořili "rodinu". Tak tohle se vidí málo. Dnes se každý zavře ve svém bytě a nezná ani sousedy přes chodbu. V takovémto domě by se mě krásně bydlelo :) Zápletka se nakonec rozuzlila a každý byl spokojený a tak je to dobře. Moc se mi líbili citáty CONFUCIUS TAKEAWAY na začátku každé kapitoly. Díky soudržnosti spolubydlících a těmto citátům patří ode mně pět hvězdiček.
"Jediným špatným tahem lze prohrát i nejlepší partii."
"Neobávej se nepřítele, který na tebe útočí. Obávej se falešného přítele, který tě objímá."
"Na celém světě je pouze jediné krásné dítě. Má ho každá matka."
"Láska dělá z moudrých mužů blázny."
"Nechceš-li, aby lidé věděli, co děláš, nedělej to."
"Nic nebývá tolik vidět jako to, co má zůstat tajné."
""Základem každého rozhovoru je dobře poslouchat."
"Ty, jejich osudem je se potkat, spojuje neviditelné vlákno; může se zašmodrchat, ale nikdy se nepřetrhne."
"Existují tři pravdy: moje pravda, tvoje pravda a pak pravda."
"Charakter je to, jak se chováme k lidem, kteří pro nás nemohou nice udělat."
"Mouchu na přítelově čele neodháněj sekyrou."
"Ani s novými přáteli nikdy neopouštěj ty staré."
NĚCO MÁLO Z CITÁTŮ CONFUCIUS TAKEAWAY
Mně se to docela líbilo. Prostě pod svícnem největší tma, tak to přece bývá. Zápletka s Tomem mi přišla vtipná, oceňuji, že se autorka nezabývala jen romantickou linií, ale dala prostor i sociálním problémům.
Tak tohle bylo jednoznačné zoufalství. V půli knihy jsem trpce litovala, že jsem si ji koupila. Sarah dává na frak jak zdravému rozumu, tak sebeúctě. Také se stává obětí podvodů (Smithová) a nedorozumění (Tom) v naprosto fatální míře. Kýčovitý příběh je zakončen nejstrašlivějším koncem vůbec, který nenavazuje ani na logiku děje, ani na charaktery postav. Láska slibovaná v anotaci mi nějak unikla, k humoru měl text tak blízko jako Island k rovníku.
Za mě jedno velké zklamání.
Hlavní hrdinka Sarah pracuje jako psycholožka, ale přesto je vylíčená jako žena mimořádně důvěřivá a nedůvtipná. Ani motivace jednání jiných postav mi nebyly vždy úplně jasné. Nedá se říct, že by kniha nebyla k přečtení. Ovšem v žánru společenských románů je mnoho jiných i lepších knih. Hvězdičku navíc dávám za prostředí Notting Hillu.
Hlavní hrdinka mi lezla neskutečně na nervy. Podle mě to bylo zbytečně příliš zamotané, zbytečně příliš natahované. Romantická linka byla pokroucená tak, že jsem z ní byla jen zmatená a vůbec jsem si ji neužila. Chování postav bylo mnohdy dost nekonzistentní. I přesto všechno jsem to nakonec dočetla, ale asi nebudu knihy od této autorky vyhledávat.