Ženich pro Marcelu
Ivan Klíma
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398602/bmid_zenich-pro-marcelu.jpg
4
19
19
Absurdní groteska. Hra zobrazuje situaci Petra Klimenta, který je předvolán na jakýsi úřad pro občanské záležitosti a nevybíravými prostředky nucen ke sňatku s dívkou, již sotva zná. Referent je jednou z mála záporných rolí, který přesvědčivě střídá polohy a metody; pomáhají mu dvě nižší šarže, rádobyotcovsky bodrý Mádr a brutální Veselý. Marcela Lukasová, s níž je Kliment v průběhu jednání konfrontován, tento zásah moci úřední nijak nepodnítila; je pod podobným nátlakem jako on. „Začínám se tady bát. Jako byste byli všichni smluveni. Co to všechno má znamenat, je to hra, nebo vtip, nebo omyl?“ ptá se zoufalý muž. „Vy sám si nerozumíte. Vy se nevyznáte ve vlastních citech,“ vysvětluje mu úředník a pochop Veselý se Klimenta snaží namířenou zbraní přimět k prohlášení, že Marcelu miluje. Paralela s bratrskou pomocí v srpnu 1968 je zcela zřejmá.... celý text
Přidat komentář
poslouchal jsem s R. Brzobohatym a K. Hogerem.
Naprosto okouzlujici. Usmevne... a desive. Jsem rad, ze uz tu komunizmus nemame. Zcela ukazkove absurdni drama. Doporucuji!
Krátká absurdní hra o "úřednících", kteří vyvíjejí nátlak na muže, aby se oženil se svou sousedkou, se kterou nemá nic společného. Krutá absurdita, která mi nic neříká.
Se svými 44 stranami je to záležitost opravdu jen na chvilku. Hlavním tématem je totální manipulace s lidským životem, a to právě absurdně ve jménu konání dobra. Na začátku mi ty dialogy přišly docela komické, ale postupně mě úsměv tuhl a na konci...brrr. Ne z toho děje, který je opravdu zřejmě záměrně až přehnaný a nesmyslný, ale právě z té paralely, na kterou upozorňuje už anotace knihy. Ale nemyslím si, že je to paralela jen s rokem 1968, podle mě se svým charakterem dá napasovat na celé období komunistické éry (a možná ne jen ně...)
" (ÚŘEDNÍK si opět sedá za stůl.) Ale nás to neosvobozuje od naší povinnosti a našeho poslání. Sloužit jim. Pomáhat jim, aby už žili konečně jednak v klidu a pohodě, aby jejich svazky
byly co nejpevnější, aby byly založeny na vzájemném obdivu a pochopení, na skutečné lásce. Láska, to je to, co chceme. K čemu směřujeme. O co usilujeme. Láska. Skutečná láska.
Jak velké poslání. (Skloní hlavu v zamyšlení.)"
Štítky knihy
česká literatura divadelní hry normalizace (1969-1989) absurdní drama groteska rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 1990 |  Má veselá jitra |
| 1990 | Láska a smetí |
| 2010 |  Moje první lásky a jiné milostné povídky |
| 2009 | Moje šílené století |
| 1964 | Milenci na jednu noc |
Při čtení jsem si představovala, že by bylo pěkné vidět adaptaci této hry. I v duchu jsem zřetelně artikulovala.
Příběh je jednoduchý, bojím se, že i nadčasový. Každá doba v něm může najít své paralely.