Ženitba
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Slavná veselohra ruského klasika o nepodařených námluvách, kde se o jednu nevěstu uchází několik svérázných ženichů. Překlad Leoš Suchařípa. V edici D svazek 71.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2022 , ArturOriginální název:
Женитьба (Ženiťba), 1842
více info...
Přidat komentář
Ke knize se vyjadrilo uz mnoho z vas, ja se vyjadrim k tomu co bylo napsano v zaveru knihy od vydavatelstvi Artur.
Bylo to o Gogolove zivote a autor toho textu si dal praci s tim aby Gogol vypadal jako velky Ukrajinsky vlastenec a hlavne Ukrajinec.
Chapu vydavatelstvi ze to takhle napsalo v teto dobe, kdy je presne po tomhle politicka poptavka, ale dovolim si k tomu kratky komentar.
Gogol se narodil 1809 v Poltave v Ruske risi, zemrel 1852 v Moskve v Ruske risi.
Myslenka Ukrajiny vznikla v roce 1917 a Ukrajina jako stat vznikla v roce 1991.
Takze delat z Gogola Ukrajince je mimo.
Ale stalo se strasidelny na tom je ze toto prepisovani historie a lhani je dnes vsudypritomne a proniklo i do klasice litaratury.
Na své stáří je drama až nezvykle aktuální. Až mě překvapilo, jak moc úchylné a chlapácké to místy bylo. Samozřejmě to neukazuje manželství v úplně dobrém světle, ale humoru je zde dostatek. Každopádně by bylo nejlepší hru vidět, ale i čtení představuje obrovský zážitek.
Svižná veselohra dosti podobná Revizorovi - hlavní hrdina není zrovna nejostřejší tužka v penálu, tou je naopak jeho přítel, jež ho hrou provází a bez něhož by se to celé pokazilo ne na konci, ale asi po pěti stránkách. Na ostatních postavách snad nejvíc vynikají kromě jejich vlastností vtipně přeložená jména.
Poslechnuto jako rozhlasová hra s Ivou Janžurovou z roku 1982 v rámci Čtenářské výzvy 2023 (kniha ukrajinského autora). Některé dialogy byly vtipné, ale celkově to nebyl můj šálek čaje.
Klasická jednohubka, na střední škole jsme zvládli přečíst i v ruštině. Sáhla jsem po ní díky čtenářské výzvě, tentokrát ale v češtině. Námluvy jsou stále stejné nebo podobné. Je to usměvný příběh, ale nemůžu říct, že by to byl můj šálek čaje.
Jedna nevěsta, čtyři nápadníci (Podkolatov, Žvanikin, Onučkin, Nenažraný).
S jedinečným překladem Leoše Suchařípy - nestárnoucí klasika.
Viděla jsem skvělé divadelní představení (naživo a pak i několikrát ze záznamu) s Bárou Hrzánovou a Radkem Holubem. To byl koncert!!! A při čtení mi ten příběh znovu rozehráli.
(SPOILER)
Poslouchal jsem jako rozhlasovou hru, která byla natočena v roce 1982. Knihu jsem si vybral do čtenářské výzvy. Hra se mi líbila.
U AGÁTY se schází 4 nápadníci, kteří mají zájem se s ní oženit. Je to groteska, fraška, v hře se mísí smích i smutek zároveň. V závěru hry se nachází zvrat.
Poslouchala jsem jako rozhlasovou hru díky čtenářské výzvě 2023. Je legrační, jak jsou lidé stále stejní, stačí jen změnit historické kulisy. Nakonec se ukáže, že většina pánů je "od Drážďan" a málokterý "z Berouna".
Jsem mile překvapená. Před několika lety jsem četla knihu: Revizor a vůbec mi nesedla.
Tato kniha je ale svěží a nadčasová.
Poslouchala jsem jako audioknihu při malování. Od Gogola jsem četla na střední škole Revizora, který se mi líbil, takže jsem si byla jistá, že ani tato kniha mě nezklame. A naopak mě naprosto dostala, jak je to trefně a geniálně napsané s úžasnou dávkou ironie. Všechny postavy měly hlavu a patu, i když se tam vyskytovaly třeba na pár dějství. Rozhodně doporučuji přečíst :-)
"Nenažranej nažranej, stejně je nasranej.”
Útlá knížečka, čtení na sobotní poobědní hodinku ke kávě. Ráda čtu ruské autory 19. století a tato humorná a s nadsázkou napsaná sžíravá satira poukazující na dobové ruské poměry-pokřivenou morálku a hon za majetkem, se řadí mezi mé oblíbené.
Klasika. Prvně jsem Ženitbu četla na střední škole. A už tenkrát se mi moc líbila. Poté jsem ji viděla v mnoha podobách na divadle a slyšela jako rozhlasovou dramatizaci. Téměř vždy v překladu Leoše Suchařípy. Už jsem si na něj tak zvykla, že Ženitba v překladu Bohumila Mathesiuse byla velmi překvapivá. Ale byla to příjemná změna. Je to překlad uhlazenější, některé výrazy nejsou přeloženy tak expresivně, jinak jsou přeložena i jména ženichů (např. Podkolesin vs. Podkolatov; Čubkin vs. Nenažraný ; Anučkin vs. Onučkin; Ževakin vs. Žvanikin). Bylo to jiné, ale stále skvělé.
(SPOILER) Skvělé rozhlasové zpracování s D. Medřickou, F. Filipovským a M. Horníčkem z roku 1950 o nepovedených námluvách. V podstatě jde o sázku mezi dohazovačkou a nápadníkovým přítelem, zda ho on dokáže oženit. Snaží se, karikatura nesmělé nevěsty a nápadníků je dobrá, ale skoro ženich uteče oknem. Krátké, vtipné.
(SPOILER) Satirická divadelní hra Ženitba je záměrně přitažená za vlasy, aby autor mohl poukázat v charakterech hlavních protagonistů na pokřivenou morálku, kdy peníze jsou stavěny nad mezilidské porozumění, duchovní život a lásku, na lenost, vysoká očekávání a zbabělost. Není divu, že námluvy 4 "znamenitých" nápadníků a jedné stárnoucí rozmazlené slečny, skončí naprostým fiaskem. Kniha mě pobavila, i když vcelku odpovídá podtitulu Poměrně neuvěřitelná událost.
Revizor je rozhodně lepší, ale vzhledem k délce textu nelze od Ženitby nic dalšího vyžadovat. Stále se něco děje, text rozhodně není nudný, Ilja Kočkarev je vtipný a obětavý kamarád, Podkolatov jako posera, který vlastně neví, co chce, ale pořád není s ničím spokojený...
Jo, fungovalo to, přečtení nelituji a doufám, že někdy uvidím toto dílo v divadelní podobě.
Tak tohle byla dost dobrá taškařice, kterou určitě musí stát za to vidět na jevišti.
Ten motiv dozahovačství v kombinaci s nerozhodností na straně jedné a výmluvností a manipulátorstvím na straně druhé, tak přesně to tady vytváří spoustu zábavných momentů, u kterých se čtenář, resp. divák prostě nenudí. V některých ohledech se mi zdá, jako by byla tahle hra nadčasová, protože některé rysy lidské povahy se prostě najdou i dnes. Ostýchavost, nerozhodnost, prospěchářství, vybíravost... to tu je. A to i v dnešní době člověk potkává.
Já se tedy dost bavila a za sebe určitě mohu doporučit, pokud byste chtěli zkusit nějakou klasiku, konkrétně nějaké drama. Měla jsem k dispozici vydání v překladu Leoše Suchařípy. Jazykově i obsahově mi to připadalo velmi dostupné a srozumitelné, takže čtenář nepocítí nějaké překážky při snaze pochopit, co chtěl autor říci. Celkově mi to připadalo velmi dobře přístupné i současnému čtenáři. Za mne prostě dobré.
Autorovy další knížky
1955 | Mrtvé duše |
2019 | Revizor |
1970 | Petrohradské povídky |
2010 | Ženitba |
1947 | Taras Bulba |
Velmi nápaditá a svěží divadelní hra. Drama mělo spád a pro mě nepředvídatelný konec. Zaujal mě i celkový námět, povětšinou jsem se setkal s tím, že jsou to ženy, které se chovají nějak nepředvídatelně, zde to byl opak. Gogol zkrátka uměl.