Sedmnácté znamení
James Patterson , Maxine Paetro
Ženský vyšetřovací klub série
< 17. díl >
V ulicích San Franciska panuje strach. Po několik měsíců se objevují těla zastřelených bezdomovců, ale policie se zločiny nezabývá. Až seržantce Lindsey Boxerové se podaří vypátrat stopu k vrahovi, který zatouží po osobní odplatě. Lindsay vystavuje nebezpečí jak sebe, tak i kolegy, kteří ji od pátrání odrazují. Ale nechat vraha uniknout? To není její styl.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2019 , AlpressOriginální název:
The 17th Suspect, 2018
více info...
Přidat komentář
Moje první kniha z této série mě moc nenadchla. Jsem raději, když je policajt chlap. V této roli mi ženské moc nesedí. Linka se soudním procesem se mi líbila.
Další zajímavý díl Ženského vyšetřovacího klubu. Vyhovuje mi autorův styl psaní. Má to spád, napětí. Na čtivosti přidávají krátké kapitoly a prolínání dvou případů (hledání vraha bezdomovců a znásilnění muže ženou).
Tato kniha nepatří k nej.To témata...Souhlasím s komentáři podemnou.Vystihl to Pepa4081..
nějak moc mě to nenadchlo,připadalo mi to dost zdlouhavé,určitě jsem od něj četla lepší knihy
Dva případy. Jeden (znásilnění muže ženou) řeší Yuki v soudní síni. Druhý (vraždy bezdomovců) Lyndsey v terénu. Díky střídání obou příběhů kniha nenudí. I když u Yuki mi časem přišlo, že se omílá pořád to samé dokola. Vyšetřovací klub mám rád. Knihu hodnotím jako slušný průměr a doporučuji.
Uspokojivé.
Celá tato série je pro mě už prostě srdcovka. První díl jsem přečetla před dvanácti lety. A i když tento díl nepatří k nejlepším, drží si pan spisovatel svůj standardní styl. Dva zajímavé případy, soukromí hlavních hrdinů, svižně odvyprávěno. Já jsem dostala zhruba to, co jsem čekala.
Už to kupuju jen jako slušnou oddychovku. Vyhovuje mi, že to není příliš agresivní nebo sadistické.
A opět obrázek na přebalu ani trochu nekoresponduje s obsahem knížky. Škoda, že to někdo nehlídá.
Svižné příběhy našich hrdinek tak, jak jsme u tohoto autora a této série zvyklí. Znásilnění muže ženou si těžko dokážeme představit, ale co dnes se 124 nebo kolika pohlavími už není možné, že.
Nějaká moudra zde samozřejmě hledat nemůžeme, ale zábavu na pár hodin zde jistě najdeme.
Tentokrát jsem z knihy nebyla tak nadšená jako vždycky. V podstatě tam nebylo žádné napětí a nic moc se nedělo a ten konec ... Otázka je, co autor zamýšlí s ženským vyšetřovacím klubem dál.
Bylo to napinave.Konec me trochu zklamal.Doufam,ze to neznamena ze Lindsay ted bude zena v domacnosti
V roce 1996 jsem přečetla svůj první thriller od pana Pattersona. A tehdy se zrodila má velká láska k tomuto žánru. Za těch 23 let se hodně změnilo, autoři výrazně přitvrdili, píše se jinak. Ale Patterson je u mě stejně TOP. Za ty roky, co ho čtu, se pro mě hlavní hrdinové z jeho dvou stěžejních sérií stali rodinou. Tentokráte jsme v sérii o Lindsay - výborné policistce sanfranciského policejního sboru -oddělení vražd, která se nyní snaží objasnit záhadná úmrtí místních bezdomovců. Do toho sledujeme, jak Yuki obhajuje muže, který byl znásilněn svou kolegyní z práce, což je samozřejmě veřejností hodně sledovaný případ. Styl páně Pattersona Vás díky krátkým kapitolám nutí číst stále dál a dál. Samozřejmě se zde setkáváme i s ostatními členkami ŽVK a dalšími starými známými.
Mám knihy Pattersona moc ráda. Líbí se mi jeho styl psaní. Knihy jsou napínavé a plné zvratů. Napsal lepší knihy než je tato, ale stejně jsem ji četla ráda a byla jsem zvědavá na rozuzlení. A prostě se těším na další!
Dámský klub se zabýval znásilněním muže a sériovými vraždami bezdomovců. Autor nás s případy seznamoval postupně, svým stylem a jak je u této řady zvykem se spíše věnuje dění kolem hlavních hrdinek než zápletkám. Jsem na něj zvyklý, čtení na oddych a dovolenou.