Ženy za mřížemi
Petr Šámal
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/504757/bmid_zeny-za-mrizemi-QwD-504757.jpg
4
66
66
Šokující svět plný emocí... v ženské věznici Světlá nad Sázavou. Některé peníze zpronevěřily. Některé kradly. Některé se podílely na loupežném přepadení. Některé vraždily. A některé zabily své děti... Ženy, které spáchaly zločiny. A teď za ně pykají v ženské věznici s ostrahou ve Světlé nad Sázavou. Za nimi se vydává spisovatel Petr Šámal, aby čtenáři otevřel okno do ženské duše, někdy ztýrané, jindy nic nechápající. a tyhle ženy, které mají potřebu, aby jim někdo naslouchal, překvapivě upřímně osvětlují okolnosti, které je před mezníkem jejich života obklopily natolik děsivě, že nenašly jiné východisko než spáchat trestný čin.... celý text
Přidat komentář
Drsné a osobité příběhy vězeňkyň a ostatního personálu. Člověk si udělá obrázek o životě za zdmi. Zajímavá kniha. Doporučuji prokládat jí odlehčenou literaturou, jelikož příběhy jsou dost husté.
Objavila som ju tento rok náhodne pri obchádzaní knižného veľtrhu v Prahe a bol to okamžitý impulz kúpiť. Rozhodne neľutujem, bol to môj prvý vhľad do väzenského prostredia, neovplyvnený dokumentami (o tých som sa dočítala až v komentároch ostatných). Oceňujem, že autor ponechal všetkým aktérom ich vlastný spôsob prejavu, kde si čitateľ môže urobiť vlastný názor o osobnosti (vrátane pohľadu z očí do očí a zaujímavých fotografií prostredia). Ako právom nepobozkaného laika ma nedokázali úplne chytiť kompletné rozsudky a odôvodnenia, tam by som bola spokojnejšia s beletristickým štýlom a skrátením, no na druhú stranu to dávalo príbehom hodnovernosť a rámec. Tiež škoda preklepov, ale to sú už kozmetické nedostatky. Celkovo veľmi doporučujem!
Kniha umožňuje nahlédnout do prostředí ženské věznice. Ještě zajímavější, než životní cesty vězenkyň, mi připadaly pohledy zaměstnanců vězení, náplň jejich práce, ale i obdivuhodná víra v napravení odsouzených, důstojné zacházení s nimi...můj pohled by asi byl: je to vražedkyně, zlodějka a šmitec,špatný člověk, tečka. Oni na to koukají jinak a o tom mě bavilo číst....
Velmi zajímavý vhled do prostředí ženské věznice. Autor vedl rozhovory s vězeňkyněmi i pracovnicemi věznice.
Některé odsouzené vzbuzují soucit, jiné nechápavé kroucení hlavou nebo i nechuť.
Za mě zajímavý náhled do ženské věznice v knižní podobě. Příběhy odsouzených se střídají s vyprávěním pracovníků věznice. Co na knížce oceňuji, tak autorův nápad vyfotit oči každé z žen a umístit je nad jejich příběhem. Některé příběhy se mi nečetly zrovna lehce.
Viděla jsem ze Světlé nad Sázavou dokumentární film Máma z basy a dokument Holky pod zámkem, takže knížka pro mě zase až takové překvapení nebyla.
Když pominu nespočet překlepů v knize, tak ...suma sumárum... celkem zajímavé nahlédnutí za katr ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, přiznám se, že kdybych před přečtením této knihy neviděl dokumentární sérii -Holky pod zámkem-, byla by pro mě kniha daleko zajímavější...
Také mě celkem pohoršilo, jak odsouzené, které zavraždily svůj vlastní plod - novorozené miminko, měly snahu bagatelizovat a omlouvat se, že vlastně neměly jiné východisko, jak neutěšenou situaci řešit... Opravdu až hrůza !
Závěrem, za přečtení jistě stojí, ale říkám dokument byl celkem povedený a tudíž kniha mi nepřinesla v podstatě nic nového...
Tato kniha se hodnotí velmi těžko a proto nebudu ani hodnotit hvězdičkami. Ukazuje dvě strany a to odsouzené a ty, kteří s nimi přímo pracují, od kaplana po ředitelku. Kniha čtenáři umožní nahlédnout za zdi věznice a poodhalí, jak se žije ve výkonu trestu, jak je s odsouzenými pracováno a jaké vztahy mezi nimi panují. Jestli ale dojde k nějaké resocializaci u většiny z těch žen, se kterými se v knize setkáváme, to je otázkou, na kterou ať si po přečtení odpoví každý sám.
Byla jsem vloni na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě a autor tam měl zajímavou besedu,,a lákalo mě knihu si přečíst,,nahlédnout pod pokličku zařízení,kam se nikdo z nás nechce dostat,,Kniha je zajímavě napsaná,příběhy vězenkyn,některé se něčetly vubec lehce,,ale i názory těch kdo tam pracují a starají se o vězěnkyně,,A ty oči před každým příběhem ,,dobrý nápad...
Dost mě obsah knihy překvapil. Mám velmi rozporuplné pocity, což neznamená, že by kniha nebyla velice zajímavá.
Jde o mou první knihu od autora a nejsem zklamaná. Zamlouval se mi koncept knihy. Jde o komplexnější exkurzi ženskou věznicí; začíná se a končí (úvodní a závěrečná kapitola) u ředitelky věznice. Kapitoly věnované jednotlivým odsouzeným se střídají s kapitolami, které představují jednotlivé zaměstnance věznice, tj. od vychovatelek až po vedoucí oddělení prevence a stížností, duchovního, pedagoga volného času, psycholožky atd. U kapitol věnovaných jednotlivým odsouzeným oceňuji, že do úvodní části autor přetiskl úvodní části odsuzujícího rozsudku, skutkovou větu i právní kvalifikaci (ani by nevadilo, kdyby těch pár výňatků z odůvodnění i vynechal) a poté dal prostor k vyjádření samotné odsouzené (líbil se mi autorův nápad vyfotit oči zpovídaných odsouzených v úvodu každého jejího vyjádření), které mluví o všeličems, od vlastního dětství, vyrůstání, rodinných vztahů, jaká byla vlastně jejich situace, která je zavedla na cestu, která je do věznice zavedla, jak snášejí (či nesnášejí) pobyt ve věznici, jak jim pobyt zde pomohl či naopak, zda pracují i zde, jak si představují svůj život, až vyjdou ven. Autor projev odsouzených příliš neupravoval, což je dobře, protože si člověk udělá o jednotlivých ženách obrázek, který je pak ve spojení se střípky postřehů od zaměstnanců věznic o něco celistvější. Lze říci, že zaměstnanci věznice se opravdu snaží, vedení věznice spolupracuje s různými neziskovými organizacemi, snaží se, aby vězenkyně pracovaly či získaly pracovní návyky, doplnily si kvalifikaci atd. Na několika místech je řečeno, že chybí jakási postpéče pro lidi, co jsou dlouho ve výkonu trestu a vylezou ven (strana 200, 251) a nemají vlastně žádný záchytný body v podobě funkční rodiny, partnera apod. Z některých monologů uvězněných člověk nabude dojmu, že jsou poněkud jednodušší, jejich smysl pro realitu je trochu posunutý, sebereflexe povrchní či žádná, otázkou je, jak a zda mohou či budou fungovat na svobodě.
Z této knihy mám smíšené pocity. Příběhy žen jsou vyprávěné jimi samotnými, doplněné o rozsudky. To dává knize tu správnou autentičnost. Na druhou stranu mě hrozně rozčiluje to, jak to ve vězení chodí. Z toho mám pocit, že to vlastně není trest.... Ale určitě to za přečtení stojí.
Skvělá sonda do života žen za zdmi věznice. Ale když jsem to tak četla, říkala jsem si, jak se tam některé mají dobře. Několikrát denně jídlo, výživné jídlo, sama paní ředitelka říkala, že některé ženy odcházejí s vyššími kily, než nastoupily. Denní aktivity, když se jim nechce pracovat, tak do práce nemusí. Vlastně veškeré zabezpečení. Jaký to má výchovný dopad na uvězněné? Přeci do vězení už by se nikdo neměl chtít vrátit a některé ženy dle knihy jsou tam opakovaně. Zdá se mi příliš mnoho tolerance v systému. Jinak knížka je napsaná velice hezky.
Od Petra Šámala jsem četla již druhou knihu a musím říct, že mě opět nezklamal.....krásně napsaná kniha .Těším se na další knihu od tohoto autora.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Kriminalista Jiří Markovič: Legenda pražské mordparty deviantům na stopě |
| 2019 |  Jak se žije za zdmi Valdic |
| 2021 | Rozsudek smrti vykonán |
| 2022 | Ženy za mřížemi |
| 2016 | Záchranáři |
Tak já nevím.
Přišlo mi, že odsouzené ženy, jsou tam omylem. Je to tam strašné, to si nezaslouží. Zabití novorozence, no to se stane.Ve své podstatě, to vypadá tak, že za to, že sedí v kriminále může někdo jiný. Chápu, že jsou to většinou mladistvé, nevyzrálé děti, ale o to víc zaráží, co dokáží udělat. Všichni tady hodnotí knihu z pohledu ,jak se žije ve vězení ,ale vůbec nikdo se nezamýšlel nad tím, za co tam ty odsouzené sedí. A to je docela masakr.Člověku by jich mohlo být i líto. No, já to tak teda nemám.