Žert
Milan Kundera
Román Žert postihuje úděl intelektuála v totalitní společnosti. Ironický lístek adresovaný krásné, ale hloupé dívce a zachycený pozornými funkcionáři uvede do pohybu lavinu, která vrhá lidské osudy do nicoty. Svým existenciálním vyzněním však tento zoufalý románový výkřik přesahuje politické souvislosti. Doslov napsal Zdeněk Kožmín.... celý text
Přidat komentář


Postmoderna, jak ji znáte. Kundera si zakládá na tom, že jeho díla nelze převést na filmové plátno a něco na tom asi bude...


Dávám pět hvězdiček za trgikomičnost doby o které se tady píše a ve které jsem taky žila...


Nevim jestli to byla moje chyba nebo chyba knížky, ale přišlo mi to hrozně zmatený a lehce o ničem.. 3hvězdy jen proto, že Kunderu mám ráda.


Na začátek bych chtěl říct, že Kunderův styl psaní mi opravdu sedne a já se dokážu přesně naladit na jeho notu, což se asi každému nepoštěstí a proto si nedokáže jeho dílo tak užít.
Hodnotu tohoto románu bych pak viděl v propracovanosti všech jeho rovin, které se navzájem prolínají a střetávají.
První rovinou je samotný děj, kde už jen způsob vypravování je velmi zajímavý. Autor dokáže mistrovsky vystihnout pohledy jednotlivých postav a čtenář se nemůže ubránit "sžívání" se s nimi.
Každý člověk pak "přičuchne" k jednomu z charakterů. U mě to byl ze začátku sám Ludvík, ale když se později drala na světlo jeho pravá povaha, sympatizoval jsem spíše s Jaroslavem.
Ostatně psychologie postav a jejich vnitřní monology je další úžasnou hodnotou díla, jež se vyřádila především na Ludvíkovi. Ke konci knihy (ne úplně ke konci) jsem ho upřímně nenáviděl.
Ludvík myslí jen na sebe a na své přízemní touhy.Dokonce i Lucie, kterou miluje, ho vnímá jako zprznitele. V jedné Kostkově samomluvě (motlitbě) uvnitř knihy mu to Kostka pěkně nandal, když přemýšlí o tom, že "Ludvík žije v pekle". Je spoután neschopností odpustit. Otrokem své křivdy. Touží jenom po mstě a neštítí se pro splnění své přízemní touhy ničeho. Zneužije ženského těla, ba co hůř, i důvěry a lásky Heleniny. Na jeho obhajobu byste mohli namítnou, že byl zlomen vyhnáním ze Strany. Tím však nebyl jeho charakter zásadně změněn. Už předtím jeho život směřoval chtíč, erotická touha a potřeba moci a silného postavení.
Už jen to, že si dokáži tyto nakažlivě nemocné vlastnosti člověka uvědomit a že ve mně vyvolávají emoce, mluví podle mě o brilantnosti této knihy. To je její poselství.
Jednu hvězdičku jsem ubral za lehký nádech propagandy "svornosti" a socialistické společnosti, ale to do knihy asi patří, stejně tak jako ona "knedlíkovitost", myšlence na níž jsem se nemohl ubránit.
Nicméně obrázek doby je další hodnotnou rovinou knihy, a je zde nepostradatelná.
I čtenáři méně náročnému má kniha co říci. "Prolnutí" dějových linií a dramatické, silné nebo dokonce melodramatické uzlové momenty a konfrontace nutí člověka živě a barvitě si onu scénu přehrávat před očima ještě minuty, hodiny, dny,...poté co knížku zavře.

Asi jsem na to už moc jinde. Hlavně mi nesedl hlavní hrdina. Tu zmýlenou jsem mu přála, ještě si měl ty prášky vzít on.


Pro mě je to nucená povinná četba. Věta Optimismus je opium lidstva, ať žije Trockij! je sice geniální a často používaná i mnou, odpůrkyní románu, ale jinak mě Žert naprosto ničím neoslovil. Asi ještě budu muset dorůst.


Hodně dobrá kniha. Vybrala jsem si ji, protože mě zaujal název :D Když jsem si zjistila, o čem to je, ještě víc mě to utvrdilo v tom, že se mi to bude líbit. Trochu mě mátlo to, že tam je víc vypravěčů, ale i tak se mi to dost líbilo. Je to takové tragikomické a líbí se mi, jak se tam prolíná láska s nenávistí.


Pane Kundero, díky za ten folklór od nás ze Slovácka - za to dávám o jednu hvězdu více. Žert hodně dobrý, i když nepříliš veselý.

Na první čtení to bylo tak ,že jsem bral Žert jako víceméně dobový román, ve kterém se čtenář lecos zajímavého dozví o konci 40. let až po 60. léta u nás. Teď ale chápu, proč autorovi tato literární "nálepka" (jenž mu přinesla jak špatné překlady do mnoha jazyků tak i určitou slávu) vadila, a proč se tak usilovně snažil zpětně vymezovat proti všem těm dobovým kontextům a rychlokvašným překladům.
Žert je především román a jako román pojednává výsostně ironickýn způsobem o životních peripetiích, které jsou transparetntní. A tak mnohé z rozporu mezi skutečným životem a zásadovou užvaněností (jakéhokoliv) revolučního období (i když se kulisy obměnily) platí i dnes. Ta ironická nevážnost a lehkost s jakou autor popisuje všechno to pinožení pro dosažení pomíjivé slasti, je výsadou všech Kunderových děl.


Svým způsobem naprosto nádherná a zajímavá kniha. Díky Žertu jsem si Kunderu zamilovala a stal se mým nejoblíbenějším českým autorem. Ze začátku jsem měla trochu problémy zorientovat se v hlavních postavách (měnění vypravěčů), ale netrvalo to dlouho, utřídila jsem si to a byla z příběhu nadšená. Nejedná se úplně o příběh veselý, ba naopak. Dílo je plné Kunderových myšlenek, které já osobně vidím jako geniální. Stávalo se mi, že jsem si přečetla nějakou část několikrát za sebou, musela román na chvíli odložit a zauvažovat nad tím. Kunderův způsob psaní vyloženě nutí k přemýšlení. Knihu bych každému doporučila!


Knížka místy velmi zaujme, ale místy je velmi nudná, myslím že jednou stačilo, občas jsem se trošku ztrácela a na můj vkus příliš komunismu a folklóru, i když popisy lidských povah měl autor pěkně propracované.


Počáteční nadšení a příjemné překvapení z dlouho odkládané knihy vystřídalo vlažnější, ale stále zaujaté čtení, abych knihu dnes odkládala s pocitem... nejvlažnějším.
První třetinu knihy mě bavila sugestivnost a cynickost, která byla postupně nahrazovaná popisností a ke konci knihy už se román totálně rozpadl na střípky hudební teorie, folklóru a narychlo spíchnutých proher a porážek, které autor přidružil k osudu hlavního hrdiny (nejspíš pro posílení dojmu, jeden totiž nestačí!).
Žert zůstává mezi knihami, k nimž se ráda vrátím, ale stejně jsem zklamaná z toho, jak snaha říct příliš a říct všechno (a hlavně všechno do mrtě vysvětlit!) srazila kvalitu formy pod úvodní očekávání.
Výsledný dojem zní, že se Kundera autorsky neuhlídal a jeho román ztratil vyváženost. Tři hvězdy si ale zaslouží s přehledem a bez debat.


Žert se mi moc líbil, i když mi více než ústřední romantický příběh (a pak motiv "žertu") utvkěly úvahy o moravské hudbě, zanikajícím folklóru, Jízdě králů...


Občas jsem se ztrácela v autorových myšlenkách a kniha mi místy přišla nudná. Více se mi líbily Směšné lásky a myslím, že k Žertu už nebudu mít potřebu se vracet.
Zkrátka to není kniha pro každého.


Žert mě přesvědčil, že Milan Kundera je náš (?) nejlepší spisovatel. Nalezla jsem zde spoustu myšlenek k zamyšlení. Začátek hodnotím jako velmi čtivý, poněkud nudné jsou pasáže o folkloristice, od druhé půli je to napínavé a Kundera excelentní. "A pocítil jsem děs, že věci vzniklé omylem jsou stejně skutečné jako věci vzniklé právem a nutně. Jak rád bych odvolal svůj životní příběh ! Jenomže jakou mocí bych ho mohl odvolat, když omyly, z nichž povstal, nebyly jen mými omyly ?"


Toto je má nejoblíbenější kniha od Kundery. Líbila se mi víc než Nesnesitelná lehkost bytí, Směšné lásky a Valčík na rozloučenou. Jinak odpověď na otázku, zda je to jeho autobiografie - mám za to, že částečně ano - čerpal z vlastních zkušeností.
Štítky knihy
Morava Ostrava česká literatura politika studenti 60. léta 20. století PTP (Pomocné technické prapory) Moravská OstravaAutorovy další knížky
2006 | ![]() |
1969 | ![]() |
1970 | ![]() |
1979 | ![]() |
1993 | ![]() |
Další kniha od Kundery, která mne zaujala. Je zajímavé číst o stejných situacích z pohledu různých postav - a to se mi v této knize opravdu líbilo :) Doporučuji :)