Žert

Žert
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78464/bmid_zert-PhT-78464.jpg 4 2836 2836

Román Žert postihuje úděl intelektuála v totalitní společnosti. Ironický lístek adresovaný krásné, ale hloupé dívce a zachycený pozornými funkcionáři uvede do pohybu lavinu, která vrhá lidské osudy do nicoty. Svým existenciálním vyzněním však tento zoufalý románový výkřik přesahuje politické souvislosti. Doslov napsal Zdeněk Kožmín.... celý text

Přidat komentář

Bbarbra
15.06.2020 5 z 5

Jedno z mých oblíbených knih Milana Kundery. Obdivuju jak se motiv žertu elegantně proplétá celým dílem.

AdamKrejci1
15.06.2020

Žert byl pro mě velice náročný ke čtení, spoustu filozofických úvah a několik dějových linek, které se později střetávají. Román ukazuje atmosféru komunistické doby, ale je hlavně o myšlenkách a vztazích mezi postavami. Oproti Nesnesitelné lehkosti bytí se v Žertu hodně zabývá folklorem.


Jorgito
08.06.2020 5 z 5

Snažím se číst jeho dílo v pořádí, jak to psal, vynechám-li Směšné lásky, začíná se Žert(em) a to je silné kafe hned na začátek...jak sám píše, musíme se odprostit od doby, ve které se to odehrává, to se mi povedlo, jde o velmi existenciální knihu, kdy si uvědomíte, že vše Vám protíká mezi prsty a některé věci se prostě nedaří, nihilismus, ne, pesimismus, ne, realismus se vším všudy

aďka.c
26.05.2020 5 z 5

Celkově bych řekla, že mám z díla dost rozporuplné pocity - ostatně jako s Kunderou samotným. Na jednu stranu knihu obdivuji – to, jak jsou všechny postavy propojené, motiv žertu, který prostupuje celým dílem. Je opravdu dokonale napsaná, a dokonce bych řekla, že je to jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Na stranu druhou mi však přijde celé dílo hrozně protivné a celou dobu mě vlastně štve. Stejně tak to mám i s Kunderou – na jednu obdivuji jeho talent, ale jako osoba mi přijde velmi protivný a arogantní.

Krastyx
20.05.2020 4 z 5

Příběh doby, pochopitelný pro ty, kteří jí prožili. Klasický román pana Kundery, o lásce, bytí a nebyti a o hledání odpovědí. Doporučuji.

Rav3n
12.05.2020 3 z 5

Jsem příliš malý intelektuál, abych porozuměla hloubce myšlenkových procesů postav. Patrně to časové usazení románu působilo tak chladně šedivě a křečovitě.
Milan Kundera je pro mne neuvěřitelně náročný autor.

matej.kulistak
28.04.2020 5 z 5

Snad ve stínu středoškolského výkladu jsem za knihou stále viděl skvěle řemeslně zpracovanou práci. A právě fakt, že jsem na ni pořád myslel, mě štval. V každé úvaze jsem viděl autorův mozek, roubující slova na charakter každé postavy sice velice věrně, ale přece jen s přílišným sebevědomím. Ve výsledku je i ta nejmíň inteligentní postava plná rozšafnosti, možná až příliš chytrých úvah a na ostatní má do detailů promyšlený názor (což se ve skutečnosti vlastně stává docela zřídka).
Postupně jsem ale začal propadat příběhu, až si mě nakonec Kundera získal výkladem o lidové písni a o jízdě králů. Do příběhu to vneslo jisté mysterium. Když pak vyprávění přejde od vzpomínek k současnosti, přestal jsem vidět v pozadí vypravěče autora a plně jsem se vžil do děje. Konec je silný, dobrý.
Kniha mi dala mnohem víc, než jsem od ní čekal. Nadto se čte příjemně celou dobu, není zbrklá, ale rychle odsýpá. Zároveň to není ani úplý oddech v tom smyslu, že by čtenář u ní mohl nepřemýšlet. Tedy, může, ale k vlastní škodě. Takže nakonec přece jen 5/5.

ThePoeticJulie
09.04.2020

Hodně zajímavé čtení, obzvlášť v souvislosti s životním příběhem pana Kundery.

Kuža007
26.03.2020 5 z 5

Jednoznačně nejlepší román Milana Kundery. Každá postava je neuvěřitelné propracovaná. Silně humanistická, drsná, ale i satirická próza. Věrné i je filmové zpracování režiséra Jireše v hlavní roli s Jiřím Somrem. Navíc ten film se natáčel v mém rodném Vlčnově a jako bonus se můžu chlubit tím, že můj praděda tam dělá komparz v pár záběrech.

bigben
20.03.2020 3 z 5

Moje první kniha od Kundery a byla jsem mile překvapena,jak se líbila:-)

Noonian
26.02.2020 5 z 5

Jedním slovem: dokonalé

VeruRomanská
22.01.2020 5 z 5

Rozhodně nic lehkého ke čtení, pokud Vám jde o to, vniknout do hloubky autorových vět. Tuhle knížku si jednou časem asi přečtu ještě jedou, což u mě není zvykem. Dílo je velice nadčasové a samozřejmě skvělé :)

Er0
07.01.2020 4 z 5

Kniha špatná rozhodně není. Díky pohledům více postav se čtenář dobře vžije do doby, v které se děj odehrává.
Tuto knihu jsem si vybrala, protože mě naprosto nadchla Nesnesitelná lehkost bytí. Ovšem v Žertu je na můj vkus moc překomunismováno, takže Žert má ode mě o hvězdu méně.

Precim
22.12.2019 4 z 5

Čtení bylo pro mě obohacující svým historickým pozadím a pohlcujícím příběhem. Milan Kundera mistrně ztvárnil život vysokoškolského studenta Ludvíka, kterému se kvůli 5minutovému mladickému rozmaru převrátil osud vzhůru nohama. Nejvíce je otřesena jeho mentalita; z komunistického nadšence se po ztracených ideálech stane cynický existencialista, žijící ze zášti ke své minulosti. Proto nebylo nijak překvapující, když se vším co měl, chytl příležitosti pomstít se jednomu z jeho nespravedlivých obviňovatelů.

Kniha byla čtivá pro svou plynulost a dramatičnost. Mnoho dějových zvratů mě překvapilo. Nicméně nutno podotknout, že se mi nejprve ani nechtělo věřit, že celý román bude vlastně jen o následcích jednoho žertu (i když to naznačuje i název knihy), takže moje schopnost očekávat děj byla mizerná. Příběh je podáván vždy z pohledu některých důležitých postav a děj není vyprávěn chronologicky; a opravdu jsem nečekal, že může být čtení tak přehledné, i když se nezachovává časová posloupnost - vždycky jsem se dobře orientoval v tom, co se právě děje.

Nejvíce jsem zbystřil, když se Ludvík ve svých myšlenkách snažil vypořádat se se svým osudem. Nejprve se snažil všechny přesvědčit o své pravdě. Nato musel pokorně uznat, že mu nikdo nevěří nebo věřit nechce a tak svou pravdu schoval hluboko do svého nitra, kde však nezmizela, ale stále byla schovaná a trýznila ho. To dalo vzniku jeho zášti, zničilo přátelství s Jaroslavem a indisponovalo ho milovat Lucii.

"Žít ve světě, v němž není nikomu odpuštěno, kde jsou všichni nevykoupitelní, to je totéž
jako žít v pekle."

kululinka
09.12.2019

Pro mě teda tato kniha byla neskutečným utrpením. Postavy se mi pletly dohromady, děj v podstatě žádný a pasáže o lidové hudbě jsem musela přeskočit, protože to fakt nešlo!!!

Abia
08.12.2019 4 z 5

Kunderu jsem zatím asi nečetla. Sáhla jsem po něm díky výzvě a byla to dobrá volba. Podařilo se mu na příbězích několika lidí výborně zachytit to nadšení začátku komunismu u nás, hledání nepřítele i další změny. Nejvíc mě zaujal ten povinný optimismus, který museli všichni ukazovat, aby nebyli podezřelí, že se dostatečně neradují z nových pořádků. A také manipulace vším i sám sebou, kterou si ale nikdo neuvědomoval.

JessieEx
02.12.2019 4 z 5

I když jsem měla dobrou půlku knížky pocit, že už jsem ji četla, tak mě to moc bavilo! Samozřejmě se nečetla s takovou lehkostí a rychlostí jako napínavé thrillery nebo romantické oddechovky, ale během pár dní jsem ji zvládla. Nejzajímavější byla první půlka, když byl Ludvík na "vojně". Naopak mě nebavily příběhy Kostky a Jaroslava. Helena mi byla hodně nesympatická a za to, co se jí stalo si mohla vlastní blbostí sama. Chyběl mi tam pohled Lucie. Na vyprávění Ludvíka mi vadilo jen to filosofování, to já nemusím.
Kunderovo zobrazení té doby na mě působí velmi ryze a autenticky, ve srovnání s jinou prózou odehrávající se za komunismu (napadl mě třeba Hotýlek...) je Žert o třídu výš. Jestli se ke Kunderovi ještě někdy vrátím však nevím. I když třeba Směšné lásky bych kvalitou i tématem přirovnala k Žertu, Kniha smíchu a zapomnění se vůbec nedala číst...

1Maja1
01.12.2019 3 z 5

Román se mi díky své strohosti zpočátku nelíbil. Nakonec mě děj strhnul díky všem zvratům a provázanosti životů postav. A zároveň svou jednoduchostí, děj byl velmi realistický.

BaruLu
25.11.2019 3 z 5

Zajímavé myšlenky/obraty:

"pozůstatky individualismu", "Ty se usmíváš, jako by sis pro sebe něco myslel."
"Zatrpkl jste do dna duše, přesvědčen o nesmírné křivdě."
"Ale co zplodí nenávist než odvratnou zášť a spoustu dalších záští? Žijete v pekle, Ludvíku, znovu vám to opakuji. Žijete v pekle a já vás lituji."
".. kdy jsou pro něho druzí jen pohyblivými zdracdly, v nichž s úžasem shledává svůj vlastní cit, své vlastní dojetí, svou vlastní cenu."
".. se zřejmě všude vědělo a on se musel všemožně bránit koruně nešťastně zamilovaného, koruně, jak známo, potupné."

"Osud často končívá daleko před smrtí."

ave55
18.11.2019 1 z 5

To se táhlo jak smrad. Za tu Ostravu aspoň jednu hvězdu.